Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 942/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Víta Jakšiče ve věci žalobce B. V., zastoupeného, advokátkou, proti žalované V. J., zastoupené, advokátem, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 10. února 2004, č. j. -90, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 30. dubna 2004, č. j. -64, zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem poloviny nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. 561 pro katastrální území a obec G. u Katastrálního úřadu v O. jako objekt bydlení číslo popisné 150 na pozemku parc. č. 395 (zastavěná plocha nádvoří), pozemku parc. č. 395 (zastavěná plocha a nádvoří) a zahrady parc. č. 396 (dále jen „předmětném nemovitosti“), a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 10. února 2004, č. j. -90, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není podle , , v platném znění (dále jen „“), přípustné a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, také dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních a způsobilým dovolacím důvodem je tudíž výlučně důvod uvedený v , jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým je možno vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ). Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že jako stěžejní měl hodnotit osobu žalobce a její subjektivní vnímání a že měl přihlédnout k návštěvě pracovníka realitní kanceláře svědčící o úmyslu žalované dům prodat, a zpochybňuje-li postup soudu při hodnocení důkazů z hlediska jejich věrohodnosti (výpovědi svědků J., syna a snachy žalobce a výpovědi účastníků), uplatňuje dovolací důvod uvedený v , jímž lze namítat, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. V posuzovaném případě tedy dovolatel ve skutečnosti nezpochybňuje právní závěry odvolacího soudu (netvrdí, že odvolací soud jím zjištěný skutkový stav nesprávně posoudil po stránce právní, tedy že zjištěný skutkový stav subsumoval pod nesprávnou právní normu), nýbrž vytýká odvolacímu soudu, že stejně jako soud prvního stupně založil své rozhodnutí na nedostatečně, resp. nesprávně zjištěném skutkovém stavu. Pokud v dovolání argumentuje nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a a žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady dovolacího řízení, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 2.500,-Kč (, ve spojení s , ve spojení s , , v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč (, a 3 , v platném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně 22. září 2004

JUDr. Blanka Moudrá, v.r.

předsedkyně senátu