Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1970/2004

U S N E S E N Í

8. června 2004, č.j. -172, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 9.12.2003, č.j. -133, Okresní soud v Nymburku rozhodl, že „usnesení Okresního soudu v Nymburce č.j. -17 ze dne

21. června 2001, kterým byla naposledy stanovena vyživovací povinnost žalobce k žalovanému ve výši 1.900,- Kč měsíčně, počínaje dnem 1.5.2002 se mění tak, že se toto výživné zvyšuje na částku 2.400,- Kč měsíčně s účinností od 1.5.2002 s tím, že žalobce je povinen platit toto výživné vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce předem k rukám žalovaného“ (výrok I.); že „dlužné výživné za období od 1.5.2002 do 9.12.2003 v celkové výši 9.500,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám žalovaného do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku“ (výrok II.); že „žaloba, kterou se žalobce domáhal snížení výživného, které má platit na žalovaného, a to z částky 1.900,- Kč měsíčně na částku 1.000,- Kč měsíčně s účinností od 1.4.2002, se zamítá“ (výrok III.) a že „žalobce je povinen uhradit žalovanému na nákladech řízení částku 9.750,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta“ (výrok IV.).

K odvolání žalobce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 8.6.2004, č.j. -172, rozhodl, že „rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že žaloba na zvýšení výživného za dobu od 1.5.2002 do 30.9.2002 se zamítá a výživné se zvyšuje od 1.10.2002 a dále ve výroku o dlužném výživném vzniklém jeho zvýšením tak, že za dobu od 1.10.2002 do 31.5.2004 toto činí 10.000,- Kč, které je žalobce oprávněn splácet v měsíčních splátkách po 500,- Kč splatných spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek; jinak se potvrzuje“ (výrok I.); uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 9.750,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. B. S. (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení 9.569,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. B. S. (výrok III.).

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání. Navrhl, aby shora uvedené rozsudky soudu prvního stupně a odvolacího soudu byly zrušeny.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ), přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání ( , věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ], jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl

ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], a jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ]. Dovolání však přípustné není ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží [ ] a ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení [ ].

Přípustnost dovolání podle ustanovení v posuzovaném případě není dána, a to již proto, že žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o jeho návrhu na snížení výživného otce (tj. žalobce) k synovi

(tj. žalovanému) a o návrhu žalovaného na zvýšení tohoto výživného, tedy ve věci upravené zákonem o rodině ( , o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo

o nezrušitelné osvojení.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, ,

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. září 2004

JUDr. Roman Fiala, v. r.

předseda senátu