Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 922/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Víta Jakšiče a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce P. K., jako správce konkurzní podstaty úpadce K. P., proti žalovanému V. P., zastoupenému, advokátem, o zaplacení částky 2,302.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. února 2004, č. j. -67, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Trutnově (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. července 2003, č. j. -25, uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci částku 1,610.000,- Kč s 11% úrokem z prodlení od 8. 9. 1999 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), co do částky 692.000,- Kč s 11% úrokem z prodlení od 8. 9. 1999 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o soudním poplatku (výrok III.) a o nákladech řízení (výrok IV.). Podle (dále jen „OSŘ“) projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vyšel z toho, že mezi úpadcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o bezúročné půjčce, na jejímž základě půjčil úpadce žalovanému 2,302.000,- Kč a žalovaný se zavázal vrátit mu tuto částku v dohodnutých splátkách nejpozději do roku 2017. Doposud však zaplatil jen 68.000,- Kč. Dne 7. září 1999 byl na majetek úpadce prohlášen konkurs a žalobce byl ustanoven správcem konkursní podstaty. Soud prvního stupně pak dovodil, že prohlášením konkursu se stala půjčka splatnou, a jelikož na žalobce současně přešlo právo nakládat s majetkem úpadce, vyhověl jeho žalobě s výjimkou splátek, ohledně nichž vznesl žalovaný důvodně námitku promlčení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. února 2004, č. j. -67, výrokem I. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně „v části výroku I., jíž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 1,542.000,- Kč s 11% úrokem z prodlení od 8. 9. 1999 do zaplacení“, výrokem II. jej změnil „v části výroku I, jíž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 68.000,- Kč s 11% úrokem z prodlení od 8. 9. 1999 do zaplacení“, tak, že žalobu zamítl, a výroky III. a IV. rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů a o soudním poplatku. Odvolací soud nepovažoval za důvodnou námitku žalovaného, že mu postupem soudu prvního stupně byla odňata možnost jednat před soudem, a ztotožnil se se skutkovými a v podstatě i s právními závěry tohoto soudu. Jediné pochybení shledal v tom, že to, co žalovaný doposud na splátkách půjčky zaplatil, bylo odečteno od částky, kterou nelze žalobci pro promlčení přiznat, ač bylo prokázáno, že sám úpadce započítal toto plnění na dluh splatný do 25. 8. 1996. Proto byl přezkoumávaný rozsudek změněn tak, že se zamítá žaloba o zaplacení dalších 68.000,- Kč s příslušenstvím. K novým skutečnostem a důkazům, které žalovaný uvedl v odvolání, odvolací soud nepřihlédl s odůvodněním, že to neumožňuje .

Proti tomuto rozsudku, a to výslovně proti jeho potvrzujícímu výroku, podal žalovaný dovolání s tím, že jde o rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Namítl, že napadený rozsudek vychází z nesprávného skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování. V odvolání totiž vylíčil všechny rozhodující skutečnosti a navrhl provedení dalších důkazů, jimiž měla být zpochybněna věrohodnost žalobcem předložené smlouvy o půjčce. Odvolací soud ovšem k jeho argumentům nepřihlédl a tím ho poškodil v právu na spravedlivý proces. Přitom kdyby vzal jeho tvrzení v úvahu, zjistil by, že uzavření smlouvy z jeho strany nebylo vážně učiněným právním úkonem a že smlouva je z tohoto důvodu neplatná. Žalovaný v podrobnostech odkázal na odůvodnění svého odvolání a navrhl, aby byly zrušeny rozsudky soudů obou stupňů a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se dovolací soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné.

Napadeným výrokem rozsudku odvolacího soudu byl potvrzen prvý rozsudek, který soud prvního stupně v této věci vydal, a tak dovolání nemůže být přípustné ani podle , ani podle písm. b) tohoto ustanovení. Přípustnost dovolání by mohla být založena jen ustanovením , na které také žalovaný ve svém podání (byť nikoli výslovně) odkazuje a podle kterého je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Z odůvodnění dovolání je ovšem zřejmé, že žalovaný v něm uplatňuje toliko dovolací důvod uvedený v , když v zásadě namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Úspěšné uplatnění zmíněného dovolacího důvodu je však v omezeno pouze na případy dovolání přípustného podle a b) nebo podle obdobného užití těchto ustanovení, neboť přípustnost dovolání podle je dána k řešení právních, nikoli skutkových otázek. Žalovaný žádné právní otázky, které by mohly založit zásadní význam napadeného rozsudku, v dovolání nevymezuje, protože jeho tvrzení, že smlouva o je půjčce neplatná pro nedostatek vážnosti projevu vůle, není polemikou s právním posouzením věci odvolacím soudem, ale námitkou, že právní závěr o platnosti této smlouvy vychází z nesprávně zjištěných skutkových okolností. Dovolací soud je uplatněnými dovolacími důvody vázán ( věta prvá ) a nezbývá tedy než uzavřít, že dovolání tak, jak bylo podáno a odůvodněno, není přípustné. Proto je Nejvyšší soud ČR podle věty prvé a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že žalobci, který by podle věty prvé, a měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 22. září 2004

Vít Jakšič, v.r.

předseda senátu