Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
36 C 159/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 87 713,56 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 43 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 43 000 Kč od 20. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 44 713,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 033,29 Kč od 20. 1. 2018 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 711,18 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 50 033,29 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 073,77 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 703,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 7 105,8 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 105,8 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 43 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 43 000 Kč od 20. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 44 713,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 033,29 Kč od 20. 1. 2018 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 711,18 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 50 033,29 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 073,77 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 703,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 7 105,8 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 105,8 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaná uzavřela dne 20. 7. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byly žalované – po řádném posouzení její schopnosti splácet úvěr - poskytnuty finanční prostředky ve výši 55 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit finanční prostředky včetně částky ve výši 34 951 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 13 479 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 13 810 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 7 662 Kč. To vše se žalovaná zavázala uhradit formou 18 měsíčních splátek ve výši 4 998 Kč; poslední splátka byla splatná dne 20. 1. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na svůj dluh zaplatila pouze částku 12 000 Kč (naposledy uhradila splátku dne 20. 12. 2017) a dluží na jistině částku 50 033,29 Kč a na dlužném poplatku částku 25 789,27 Kč. Žalobkyně má dále právo na úhradu úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od data marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře a zákonného úroku z prodlení od data marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou (dne 20. 1. 2018). Dále žalovaná uzavřela dne 17. 2. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě byly žalované – po řádném posouzení její schopnosti splácet úvěr - poskytnuty finanční prostředky ve výši 19 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit finanční prostředky včetně částky ve výši 16 491 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 398 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 4 718 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 8 375 Kč. To vše se žalovaná zavázala uhradit formou 60 týdenních splátek ve výši 592 Kč; poslední splátka byla splatná dne 13. 4. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na svůj dluh zaplatila pouze částku 23 600 Kč (naposledy uhradila splátku dne 20. 12. 2017) a dluží na jistině částku 7 105,80 Kč a na dlužném poplatku částku 4 785,20 Kč. Žalobkyně má dále právo na úhradu úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od data marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře a úroku z prodlení od data marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou (dne 21. 4. 2018). Dne 20. 1. 2020 byly předmětné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu, který žalovaná ani přes tuto upomínku neuhradila.
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne 20. 7. 2017 se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě se společnost právnická osoba zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 55 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit i s poplatkem ve výši 34 951 Kč v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 998 Kč, kdy první splátka je splatná v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každá následující splátka vždy do konce následujícího měsíčního období. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 13 479 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 13 810 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 662 Kč (jako volitelné složky zápůjčky). příjmení 55 000 Kč byla žalované předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem na smlouvě o zápůjčce; nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo splátkovým kalendářem). V rámci smluvních podmínek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně. Žalovaná uhradila na zápůjčku číslo částku 12 000 Kč (prokázáno tabulkou umoření ke smlouvě číslo). Dále žalovaná uzavřela dne 17. 2. 2017 se společností právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě se společnost právnická osoba zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 19 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit i s poplatkem ve výši 16 491 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách ve výši 592 Kč, kdy první splátka je splatná sedmý kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka vždy do konce následujícího týdenního období. Souhrnný poplatek se skládal z úroku ve výši 3 398 Kč, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 718 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 8 375 Kč (jako volitelné složky zápůjčky). příjmení 19 000 Kč byla žalované předána v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem na smlouvě o zápůjčce; nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o zápůjčce číslo splátkovým kalendářem). V rámci smluvních podmínek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně. Žalovaná uhradila na zápůjčku číslo částku 23 600 Kč (prokázáno tabulkou umoření ke smlouvě číslo). Ze zákaznických karet ze dne 17. 2. 2017 a 20. 7. 2017 sepsaných se žalovanou před uzavřením jednotlivých smluv s právní předchůdkyní žalobkyně plyne, že v době před uzavřením smlouvy číslo byla žalovaná na mateřské dovolené, její měsíční příjem činil částku 13 600 Kč (ze dvou zdrojů, z nichž minimálně jeden představoval státem vyplácenou dávku, další konkrétní zdroj příjmů není ze zákaznické karty zřejmý), bydlela ve spolubydlení, uváděla dvě vyživované osoby a rodinný stav vdaná a své měsíční výdaje ocenila částkou 1 000 Kč, žádné jiné závazky neuvedla a jako účel zápůjčky uvedla běžné výdaje domácnosti (tato skutečnost byla podle zákaznické karty ze dne 17. 2. 2017 ověřena z potvrzení o příjmu a výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky viz. zákaznická karta z 17. 2. 2017), v době posuzování schopnosti žalované splácet zápůjčku číslo byla žalovaná stále na mateřské dovolené s měsíčním příjmem ve výši 13 759 Kč, dále uváděla vlastní bydlení (ale adresa byla totožná jako u předchozí zákaznické karty a nebyl předložen žádný doklad dokládající druh bydlení) a své měsíční výdaje odhadovala na částku 4 664 Kč, s tím, že částka 2 664 Kč představuje interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně a tentokrát uváděla pouze jednu vyživovací povinnost (tato skutečnost měla být podle zákaznické karty ze dne 20. 7. 2017 ověřena z pracovní smlouvy, v zákaznické kartě ale v kolonce zaměstnavatel byla uvedena mateřská dovolená a v domácnosti, výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky a dohody o pracovní činnosti viz. zákaznická karta z 20. 7. 2017). Soudu je z úřední činnosti známo, že vůči žalované byly u zdejšího soudu zahájeny v letech 2015, 2016 tři exekuce (další exekuce byla vedena po uzavření smluv o zápůjčkách). právnická osoba uzavřela dne 20. 1. 2020 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek); dopisem ze dne 20. 1. 2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek společnosti právnická osoba za žalovanou na žalobkyni, zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020). Před podáním žaloby byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 16. 12. 2020 včetně podacího lístku ze dne 17. 12. 2020).
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
6. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2017 dle data podpisu smluv (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 9 odst. 1 spotř. zák. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaná zamýšlely uzavřít smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.
13. Zákon o spotřebitelském úvěru zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru, posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C -679/18 nebo ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení).
14. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o zápůjčce a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudila její schopnost zápůjčku řádně splácet. Žalovaná nedoložila žádné své výdaje, které navíc uváděla v zcela nereálné výši (1 000 – 2 000 Kč měsíčně), v rozmezí půl roku uváděla jiný počet vyživovaných osob, jiný druh bydlení (přičemž adresa zůstala stejná) a tyto rozpory v uváděných okolnostech právní předchůdkyně žalobkyně neodstranila a skutečný stav neměla žádným způsobem doložený. Nadto na žalovanou byly již v době uzavírání úvěrově smlouvy vedeny exekuce, což si právní předchůdkyně žalobkyně rovněž mohla a měla zjistit. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele pak byla absolutní neplatnost obou smluv o zápůjčce. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalované poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze jistina poskytnutých částek, přičemž soud vycházel z toho, že na závazek dle neplatné smlouvy číslo žalovaná zaplatila víc, než činí jistina, z tohoto důvodu byla žaloba v celé této části zamítnuta a v případě závazku dle neplatné smlouvy číslo přiznal soud žalobkyni část poskytnuté jistiny snížené o uhrazenou částku. Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s § 1958 o. z. ve výši a dle data požadovaného žalobkyní z přiznané jistiny. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek.
15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci převážně úspěšná (byla zohledněna celá žalovaná částka), žádné náklady řízení jí však nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.