Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 119/2021-21
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Štěpánkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 6 474 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 474 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 7. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 474 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 7. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 474 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela s žalobcem dne 8. 6. 2016 smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru a žalobce její žádost schválil. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, přičemž se žalovaná zavázala úvěr a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 474 Kč splatit nejpozději dne 6. 7. 2016. Dále dle smluvních ujednání vzniklo žalobci v důsledku prodlení žalované právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 4 000 Kč, a to od 7. 7. 2016 do 18. 11. 2017 ve výši 2 000 Kč.
2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Žalovaná byla usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 3. 6. 2021, č. j. číslo jednací, podle § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě. Dále byla usnesením ze dne 3. 6. 2021, č. j. číslo jednací, vyzvána, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. S ohledem na to, že ani na jednu z výzev žalovaná nereagovala, soud rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.
3. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala.
4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 8. 6. 2016 uzavřena úvěrová smlouva číslo elektronickými prostředky komunikace na dálku, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto vrátit i s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 474 Kč nejpozději do 6. 7. 2016. Žalovaná však svůj závazek neuhradila řádně a včas. Smluvní strany si v úvěrové smlouvě ujednaly rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalované, žalobce je tedy oprávněn požadovat rovněž smluvní pokutu vyčíslenou na částku 2 000 Kč za období od 7. 7. 2016 do 18. 11. 2017.
5. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě smlouvy bylo ujednáno, že žalobce poskytne žalované částku 4 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala uhradit rovněž úroky a další příslušenství. Žalovaná své závazky dosud neuhradila, ani jiným způsobem neprokázala jejich zánik.
6. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalovaná svůj závazek neuhradila řádně a včas, žalobce je tedy oprávněn požadovat smluvní pokutu.
7. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud tedy žalobci přiznal i tento nárok.
8. S ohledem na to, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 474 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
10. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce v obdobných případech, tedy žalobách z titulu smluv o úvěru, využívá vzorových dokumentů, které mají stejnou strukturu a odlišují se od sebe jen v minimální míře. Z obsahu návrhu je zjevné, že jednotlivá podání žalobce jsou rozdílná pouze co do číselných údajů a identifikace žalovaného, které jsou však nezbytné pro individualizaci věci, bez níž by vůbec návrh nemohl být podán. Ostatní tvrzení zůstávají neměnná a text žaloby tak lze považovat za podaný na ustáleném vzoru. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Při vyhotovení takového podání jsou náklady obecně nižší než při právně složitějších věcech. V dané věci je tedy naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, tarifní hodnota navíc nepřevyšuje 50 000 Kč.
11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.