Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 147/2004

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. , b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 36, § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného I. P.

Napadený rozsudek s e z r u š u j e ve výroku o trestu v části týkající se obviněného I. P.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Lounech s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný I. P. byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. , uznán vinným trestným činem ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a) tr. zák., jehož se dopustil společně se S. P. tím, že od 3. 9. 2001 do 31. 5. 2002 v Ž., okres L., v Ch., v K., okres M. B. a v P., okres L., řádně nezajišťovali docházku svých nezletilých dětí P. P., a G. P., do základních škol, přičemž nezl. P. P. s nimi ani nežil ve společné domácnosti, do Zvláštní školy v Ž. docházel velmi sporadicky, takže vykázal celkem 745 neomluvených hodin, nezletilá G. P. byla do školy v Ch. zapsána až dne 17. 9. 2001, ale již 5. 10. 2001 přestala školu navštěvovat, do Základní školy K. v okrese M. B. byla zapsána až dne 13. 12. 2001, během prosince 2001 až února 2002 zde vykázala 65 zameškaných hodin a ke dni 28. 2. 2002 byla zapsána do Základní školy v P., kde do konce května 2002 zameškala dalších 84 hodin, přitom obvinění se školou nespolupracovali, o docházku a prospěch dětí se nezajímali, a to přesto, že byli trestním příkazem Okresního soudu v Lounech ze dne 28. 6. 2001, který nabyl právní moci dne 19. 2. 2002 pod č. j. - 56, odsouzeni za trestný čin podle § 217 odst. 1 písm. a) tr. zák.

Za to byl obviněný I. P. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Dále mu bylo uloženo přiměřené omezení ( povinnost ) podle § 45a odst. 1 věta druhá tr. zák. spočívající v tom, aby se po dobu výkonu trestu řádně staral o výchovu nezletilé G. P., řádně ji posílal do školy a řádně se školou a kurátorkou Okresního úřadu v Lounech spolupracoval.

Podle § 314d odst. 3 tr. ř. tento rozsudek neobsahuje písemné odůvodnění.

Podle § 266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti proti tomuto rozsudku Okresního soudu v Lounech stížnost pro porušení zákona, a to ve prospěch obviněného I. P. Podle názoru ministra spravedlnosti jím byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovením § 36 a 45a odst. 1 tr. zák.

V odůvodnění svého podání stěžovatel poukázal na skutečnost, že obviněný P. byl již v minulosti k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin odsouzen, a to trestním příkazem Okresního soudu v Lounech ze dne 28. 6. 2001, sp. zn. . Obviněný však tento druh trestu ve stanovené lhůtě nevykonal, a proto mu byl usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 12. 3. 2004, sp. zn. , jenž bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 5. 2004, sp. zn. , přeměněn na trest odnětí svobody v délce 125 dnů, se zařazením do věznice s dozorem. Z opisu rejstříku trestů i z opisu trestního příkazu sp. zn. založených ve spise sp. zn. odsouzení obviněného k uvedenému trestu vyplývalo. Přesto však okresní soud obviněnému uložil další trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, čímž překročil horní hranici trestní sazby o 250 hodin.

V závěru podané stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že výrokem o trestu z rozsudku Okresního soudu v Lounech ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. , byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovením § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného I. P. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil uvedený rozsudek ve výroku o trestu, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu s tím, aby poté bylo postupováno podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

Z obsahu spisového materiálu Okresního soudu v Lounech sp. zn. Nejvyšší soud zjistil, že obviněný I. P. byl v této věci odsouzen trestním příkazem ze dne 28. 6. 2001 k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, jenž byl obviněnému doručen dne 8. 2. 2002 a právní moci nabyl dne 19. 2. 2002, a to pro trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a) tr. zák., jehož se dopustil společně s obviněnou S. P. tím, že v době od 4. 9. 2000 do 13. 4. 2001 v Ž., okres L., řádně nezajišťovali docházku svých nezletilých dětí do základní školy, takže nezletilý P. P., vykázal v této době celkem 519 neomluvených hodin, nezletilá G. P., 19 neomluvených hodin a nezletilý I. P., 49 neomluvených hodin, přičemž obvinění se školou nespolupracovali, o docházku ani prospěch dětí se nezjímali, na upozornění a výzvy k nápravě ze strany školy i orgánu sociálně právní ochrany dětí nereagovali, přestože byli opakovaně za obdobné jednání postiženi komisí pro projednávání přestupků. Výkon uvedeného trestu obecně prospěšných prací byl obviněnému nařízen usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. , a to formou údržby veřejných prostranství, úklidu a údržby komunikací v obvodu města P. Ze sdělení Probační a mediační služby střediska L. ze dne 4. 2. 2003 vyplývá, že obviněný I. P. dosud trest obecně prospěšných prací nenastoupil a tudíž ani nevykonal. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 12. 3. 2004, sp. zn. , byl obviněnému přeměněn nevykonaný trest 250 hodin obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody v trvání 125 dnů se zařazením do věznice s dozorem. Proti uvedenému usnesení si podal obviněný stížnost, která mu byla Krajským soudem v Ústí nad Labem usnesením ze dne 13. 5. 2004, sp. zn. , jako nedůvodná zamítnuta.

Ze spisového materiálu Okresního soudu v Lounech sp. zn. vyplynulo, že z opisu rejstříku trestů obviněného ze dne 13. 6. 2002 na č. l. 24 – 25 spisu bylo jeho odsouzení k trestu obecně prospěšných prací týmž soudem pod sp. zn. zřejmé. Ve spise se rovněž nachází opis předmětného trestního příkazu a zmiňuje se o něm i obžaloba. To znamená, že Okresní soud v Lounech se o předchozím odsouzení obviněného k trestu obecně prospěšných prací dozvěděl a dokonce příslušným spisem v hlavním líčení, jež se konalo za přítomnosti obviněného, prováděl důkaz, avšak dotazem na probační a mediační službu ani na obviněného už nezkoumal, zda obviněný I. P. již předchozí trest tohoto druhu vykonal, popř. kolik hodin z něj mu ještě zbývá vykonat.

Bylo totiž jednoznačnou povinností Okresního soudu v Lounech při projednávání věci sp. zn. v souvislosti s ukládáním trestu zkoumat, kolik hodin z trestu 250 hodin obecně prospěšných prací z předcházejícího výše uvedeného odsouzení má obviněný k datu rozhodování v trestní věci sp. zn. vykonáno, neboť podle § 36 věty první tr. zák., jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá-li mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle § 45a odst. 1 tr. zák. je výměra trestu obecně prospěšných prací stanovena v rozsahu od 50 do 400 hodin. V přezkoumávaném případě došlo v důsledku nedbalého postupu okresního soudu k porušení obou výše citovaných zákonných ustanovení, jelikož postupně uloženými tresty obecně prospěšných prací ve výměře 250 a 400 hodin, aniž první z nich obviněný zcela vykonal, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu (400 hodin), jíž bylo nutné respektovat. V tomto ohledu tedy okresní soud rozhodoval na základě neúplných důkazů a tím i nedostatečně zjištěného skutkového stavu ( viz § 2 odst. 5, 6 tr. ř. ) .

Nejvyšší soud proto na základě shora uvedeného podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. , byl porušen zákon v ustanoveních § 36 a § 45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného I. P. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil uvedený rozsudek ve výroku o trestu v části týkající se obviněného I. P., jakož zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem k této změně pozbyla podkladu. Poté podle § 270 odst. 1 tr. ř. byla věc přikázána Okresnímu soudu v Lounech, aby ji v potřebném rozsahu v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu znovu projednal a rozhodl. To jinými slovy znamená, že v novém hlavním líčení po doplnění dokazování ve směrech potřebných pro ukládání trestu Okresní soud v Lounech obviněnému uloží trest, který bude ve všech směrech v souladu se zákonem. Musí mít přitom na paměti, že podle § 273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného, a že je povinen se řídit též ustanovením § 270 odst. 4 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. září 2004

Předseda senátu:

JUDr. František H r a b e c