Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1970/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 9. 2002, č.j. -5, jímž okresní soud nařídil podle platebního výměru P. s. s. z. z 20. 2. 2002, č. 024/2001, výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí včetně formální vykonatelnosti podkladového platebního výměru měl odvolací soud (zejména doručenkou) za splněny.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , povinný s poukazem na ustanovení namítá, že se platební výměr nestal vykonatelným. Soudům obou stupňů vytýká, že se nezabývaly tím, zda mu bylo podkladové rozhodnutí doručeno; v době jeho doručování totiž nebyl přítomen na území České republiky (k tomuto tvrzení nabídl důkazy), rozhodnutí nepřevzal a podpis na doručence „vykazuje … sice určitou podobnost s jeho skutečnou signaturou, nicméně nejde o autentický podpis dovolatele.“ V tom, že nebyl již v odvolacím řízení právně zastoupen, i když splňuje podmínky pro přiznání bezplatné právní pomoci, spatřuje porušení práva na spravedlivý proces. Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek uvedených v nebo c/ (srov. ). Protože ustanovení použít nelze (usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí, nepředcházelo jeho dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí), je namístě zvažovat splnění předpokladů vymezených ustanovením , které přípustnost dovolání spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy jen důvod podle ustanovení , jímž dovolatel (mimo jiné) správnost rozhodnutí poměřuje. Při přezkumu napadeného rozhodnutí, tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (, věta první, ).

Závěr, že k výkonu navržené správní rozhodnutí (platební výměr) je vykonatelné, je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle (nesprávné právní posouzení věci). Aby však soud mohl k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném případě šlo o zjištění, že povinný platební výměr, který mu byl doručován do vlastních rukou ( , o správním řízení //, ve znění pozdějších předpisů), převzal (a tuto okolnost na doručence potvrdil vlastnoručním podpisem). Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle , resp. Za použití druhého z uvedených důvodů dovolatel vytýká, že odvolací soud okolnosti, za nichž mělo dojít k doručení platebního výměru, nezjišťoval, a předložil vlastní verzi skutku, založenou na tvrzení, že písemnost nepřevzal a že podpis na doručence není jeho.

I když dovolatel zpochybnil (právní) závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti platebního výměru k tomu určeným důvodem ( ), učinil tak způsobem neregulérním; jinými slovy, závěr o nevykonatelnosti vybudoval na vlastních skutkových tvrzeních, odlišných od zjištění, k nimž (v souladu s procesními pravidly) dospěl odvolací soud. Protože vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k nim patří i dovolatelem vytýkané pochybení soudu při šetření okolností rozhodných pro doručení exekučního titulu, včetně námitky absence poučení o možnosti plynoucí pro účastníky z ustanovení ), stejně jako případné vady uvedené v , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 (tzv. zmatečnosti), přípustnost dovolání ve smyslu (vyjma případu – o který zde nejde – kdy by samotná vada, pokud by jí řízení trpělo, splňovala podmínku zásadního právního významu) založit nemohou (dovolací soud je zohlední jen, je-li dovolání přípustné /, věta druhá, /, a tento předpoklad v projednávaném případě, kdy napadené rozhodnutí není zásadního právního významu, naplněn není), je výsledek dovolacího řízení zjevný.

Obecně (nad rámec výše uvedeného) platí, že správnost, příp. úplnost skutkových zjištění nelze poměřovat prostřednictvím tvrzení o skutečnostech (okolnostech), jež byly uplatněny teprve v dovolacím řízení, aniž byly k dispozici již odvolacímu soudu; na takových skutkových novotách nemůže být založen dovolací důvod podle , ani podle odst 2 písm. a/ (srov. ). Dovolatel výtku, že podkladové rozhodnutí mu nebylo doručeno, vnesl do řízení až mimořádným opravným prostředkem (aniž ji vtělil do odvolání proti usnesení soudu prvního stupně).

Lze tedy uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení ; Nejvyšší soud je proto bez jednání (, věta první, ) odmítl (, věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a (oprávněné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a povinný na jejich náhradu nemá právo).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. září 2004

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu