Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
15 C 77/2021-36
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Lorencovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 158 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 158 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 158 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobce příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 9 158 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 158 Kč od 22. 7. 2020 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se svou žalobu domáhala zaplacení částky 9 158 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 7. 5. 2020. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 22. 5. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. 7128950. Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobce na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Žalobce si dovoluje zdvořile navrhnout soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 20. 8. 2019 do dne 30. 11. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 103 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 21. 7. 2020. Žalobce se domáhá zaplacení částky 9 158 Kč skládající se ze základu příspěvku tvořeného příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní. V daném případě 86 Kč x 103 dní, celkem 8 858 Kč a dále je požadován poplatek spojený s mimosoudním uplatňováním práva na příspěvek dle. § 4 odst. 4 citovaného zákona ve výši 300 Kč dle § 2 a) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovanému byla dne 30. 10. 2020 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění, přesto žalovaný neuhradil.
2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz číslo jednací dne 30. prosince 2020, který usnesením ze dne 12. března 2021 byl zrušen, neboť se žalovanému nepodařilo doručit jej do vlastních rukou.
3. Soud rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé dle § 115 a) o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se žádným způsobem nevyjádřil.
4. Dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. V daném případě soud z listinných důkazů předložených žalobcem, které měl soud k dispozici, zjistil, že byl žalovaný řádně vyzván k úhradě příspěvku nepojištěných, byla mu doručena i řádně opakovaná upomínka a také tzv. předžalobní upomínka, soud měl k dispozici i doklady o odeslání těchto listin. Výše příspěvku je v předmětné věci stanovena 86 Kč/den (§2 odst. 1 písm. f) vyhlášky MF č. 205/1999 Sb.) za 103 dní, tedy ve výši 8 858 Kč. Součástí příspěvku dle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou též náklady na uplatnění ve výši 300 Kč (§ 2a vyhlášky MF č. 205/1999 Sb.).
6. Ze všech těchto důkazů bylo jednoznačně zjištěno, že tvrzené skutečnosti ohledně provozování předmětného vozidla bez sjednaného pojištění a výše dlužné částky jsou prokázané. Po právní stránce pak soud vycházel z § 1 a následujících zákona č. 168/1992 Sb., dále § 2 a) vyhlášky č. 205/1999 Sb.
7. V daném případě soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 9 158 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky příspěvku od 22. 7. 2020, tedy den po splatnosti do zaplacení, vše dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v platném znění s ohledem na splatnost dluhu, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty, popř. stanovení dobrodiní splátek.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobce má nárok na náhradu nákladu řízení potřebných k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl.
9. Žalobce má nárok na náhradu nákladu řízení představující jednak soudní poplatek, v daném případě ve výši 400 Kč zaplacený v platném znění (položka 2 bod 1 písm. b) sazebníku zákona o soudních poplatcích č. 549/91 Sb. Další náklady řízení představují náklady právního zastoupení. Jak bylo zjištěno, že žalobce podává u zdejšího soudu více žalob, návrhy mají obdobnou podobu, liší se v minimální míře co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení. Právní argumentace a stylizace a formální vyřízení je totožné. Jedná se o tzv. formulářové žaloby, kdy navíc jde o spor, ve kterém na jedné straně stojí spotřebitel, proto soud při určení výše odměny za učiněné úkony právní pomoci postupoval dle § 11 vyhlášky č. 177/96 Sb. AT (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, podání žaloby) a dále soud přihlédl k § 14b odst. 1 bod 1 AT, když řízení ve věcech bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tím žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšují 50.000 Kč a sazba za každý úkon pro účely stanovení náhrady nákladů řízení v daném případě je 200 Kč, tedy za 3 úkony právní služby za převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzva se základním skutkovým právním posouzením činí 600 Kč. Další náklady činí paušální odměna po 100 Kč jako náhrada výdajů za vnitrostátní poštovní, místní hovorné a přepravné dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) AT. Další náklady představují náklady DPH 21 % z částky 900 Kč, které činí 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).
10. Celkové náklady ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může podat oprávněný návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci dle zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.