Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
23 C 21/2020
název soudu rozhodl soudkyní Mgr Janou Přibylovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 229 667 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 53 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 25. 2. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 176 667 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 24. 2. 2020 do zaplacení a úroky z prodlení z částky 53 000 Kč ve výši 10 % ročně za den 24. 2. 2020, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč k rukám titul. jméno příjmení, zástupce žalobce, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 53 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 25. 2. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 176 667 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 24. 2. 2020 do zaplacení a úroky z prodlení z částky 53 000 Kč ve výši 10 % ročně za den 24. 2. 2020, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], zástupce žalobce, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení částky 229 667 Kč s tím, že společnost právnická osoba podala proti žalobci dne 24. 4. 2009 žalobu o zaplacení částky 662 077 Kč s příslušenstvím, řízení bylo vedeno u název soudu anonymizována dvě slova spisová značka. Následně bylo vedeno u název soudu anonymizována dvě slova spisová značka. První jednání bylo po dvou a půl letech od zahájení řízení. V řízení ale zle shledat řadu pochybení ze strany soudu. Ve věci rozhodoval věcně nepříslušný soud. Tento vydal částečný rozsudek pro uznání, ačkoliv podmínky pro jeho vydání nebyly splněny. Vydání dalšího rozsudku trvalo pět let. Spor nebyl nijak složitý. Byla projednávána na dvou stupních soudní soustavy. Řízení trvalo devět let a deset měsíců, což je doba nepřiměřená. Žalobce požaduje částku 10 000 Kč za první dva roky řízení, jinak částku 20 000 Kč za každý další rok řízení. Tuto pak navyšuje o 15 % z důvodu nesprávného postupu soudu a o dalších 15 % z důvodu významu předmětu řízení pro žalobce. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne 23. 8. 2019.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný uplatnil nárok dne 23. 8. 2019, žádosti bylo částečně vyhověno, když žalovaná konstatovala porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, jakožto přiměřené zadostiučinění. V dané věci samotné konstatování postačí, neboť délka v nezanedbatelné míře byla způsobena vlastním chováním poškozeného. V průběhu let bylo rozhodováno o žalobcem vznešených námitkách podjatosti, přičemž titul. příjmení, nikoliv projednávající soudkyně, byla vyloučena z projednávání věci pro to, že tato byla žalovaným v posuzovaném řízení v minulosti napadena, za což byl tento pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. V dubnu 2012 byla věc postoupena příslušnému název soudu. Dále bylo opakovaně rozhodováno název soudu o vznesených námitkách podjatosti. Účastníci mimosoudně jednali. Soud prováděl listinné dokazování, vyslýchal řadu svědků. Žalobce se na délce podílel, kdy 15. 6. 2015 žádal o odročení jednání ze zdravotních důvodů, další jednání bylo odročeno na žádost účastníků z důvodu mimosoudních jednání, další jednání bylo odročeno z důvodu pobytu žalobce mimo území ČR, po odvolání byl žalobce vyzýván k odstranění vad. Dne 26. 2. 2019 žádala právní zástupce žalobce o odročení z důvodu kolize. Význam byl shledán značně snížený, když řízení nakonec skončilo schválením smíru mezi účastníky a žalovaný se zavázal uhradit částku 800 000 Kč, což spíše nasvědčuje účelovému protahování řízení ze strany žalobce, který si byl vědom svého nesplněného závazku.
3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce uplatnil nárok dne 23. 8. 2019 u žalované.
4. Spisem název soudu anonymizována tři slova spisová značka, bylo prokázáno, že dne datum podána žaloba, žalobce společnost s ručeným omezením, žalovaný celé jméno žalobce s tím, že tato je podávána na základě rámcové smlouvy o dílo a smluvník dodatků v návaznosti na rozpracovaný objekt příjmení jméno. Řešena dohodnutá cena za dílo na základě vzájemně odsouhlasených soupisů provedených prací a dodávek s tím, že žalobce předložil žalovanému soupis provedených prací. Následně se pohledávky staly splatnými a žalovaný nezaplatil. Dále řešena otázka skutečného bydliště žalované, když žalovaný uvedl své bydliště, ale dle zjištění má žalovaný trvalý bydliště s rodinou jinde. Celkem požadovaná částka 662 077 Kč s přísl. Doložena rámcová smlouva, popis prací, smlouva o zřízení zástavního práva, cenové nabídky, nabídky ukončení prací, cenové nabídky k jednotlivým částem, soupisy provedených prací, daňové doklady a faktury, emailová korespondence, výzva, kopie doručenek. Dne 1. 7. 2009 návrh na vydání předběžného opatření. Soudní poplatek zaplacen. Dne 2. 7. 2009 usnesení název soudu se zamítnutím návrhu na vydání předběžného opatření. Usnesení doručování žalobci, celé jméno žalobce, dne 10. 9. 2009. Následně záznam o složení částky. Dne 22. 7. 2009 pokyn k rozeslání. Současně založeny i doručenky od nedoručených zásilek zaslaných žalobci. Dne 3. 9. 2009 pokyn k tomu, nechť zásilka je zaslána na jinou adresu žalobci. Současně výzva žalobci, aby do 3 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za žalobu. Dne 9. 7. 2009 úřední záznam o kontaktu s účastníky. Dne 8. 9. 2009 úřední záznam ohledně doručenek. Dne 11. 9. 2009 záznam o složení soudního poplatku. Dne 29. 9. 2009 žádost o vrácení kauce. Dne 30. 9. 2009 platební rozkaz s uložení povinnosti celé jméno žalobce uhradit žalovanou částku. Dne 20. 10. 2009 vrácení jistoty. Žalobci, celé jméno žalobce, zasíláno na více různých adres. Dne 25. 11. 2009 odpor proti platebnímu rozkazu s tím, že v tomto je uvedeno, že dílo nebylo dokončeno, nebylo předáno a zhotovitel se předání brání, část díla nebyla vůbec předmětem smlouvy a zhotovitel je nikdy nedělal. Dne 27. 11. 2009 podání žalovaného zasláno ostatním účastníkům řízení. Dne 17. 12. 2009 žádost o prodloužení lhůty ke stanovisku k vyjádření žalovaného. Dne 14. 1. 2010 vyjádření za žalovaného, současně doloženy listinné důkazy. Dne 15. 1. 2010 podání zasláno ostatním účastníkům řízení s tím, že současně celé jméno žalobce vyzýván k tomu, nechť doplní skutková tvrzení ve lhůtě 3 týdnů. Současně navrhne důkazy ke své obraně. Dne 9. 3. 2010 nařízení ústní jednání na den 29. 3. 2010, voláni účastníci. Dne 15. 2. 2010 podána námitka podjatosti všech soudců okresního soudu pro všechna soudní řízení u okresního soudu, ve kterých vystupuje jako účastník celé jméno žalobce. Připomíná, že byl odsouzen za útok na soudkyni titul. anonymizováno. Ze Spr vše předkládáno do jednotlivých spisů. Dne 18. 3. 2010 sdělení předsedy soudu. Dne 24. 3. 2010 jednání odročeno z důvodu závady v doručení a námitky podjatosti na neurčito. Dne 15. 4. 2010 předáno všem soudcům k vyjádření. Dále pak vyjádření všech jednotlivých soudců všech předsedů senátu soudu. Dne 3. 11. 2010 spis zaslán název soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti všech soudců název soudu vznesené žalovaným celé jméno žalobce. Dne 15. 12. 2010 usnesení název soudu s tím, že titul. jméno příjmení je vyloučena, ostatní soudci vyloučeni nejsou. Dne 10. 1. 2011 zaslána výzva vz. 80. Dne 30. 12. 2010 opatření předsedy s tím, že věc bude projednávat titul. příjmení. Dne 10. 1. 2011 usnesení název soudu s výzvou k vyjádření se k žalobě. Dne 4. 2. 2011 námitka věcné nepříslušnosti a zmatečnosti řízení podaná celé jméno žalobce s tím, že tento namítá, že došlo k převodu jmění zanikající společnosti na žalovaného jako podnikatele a vzhledem k tomu namítá, že opravy a rekonstrukce budou upraveny obchodním zákoníkem, navrhuje postoupení název soudu jako věcně příslušnému k vyřízení. Dále založeny notářské zápisy, výpisy z katastru nemovitostí, usnesení. Dne 9. 2. 2011 námitka věcné nepříslušnosti zaslána ostatním účastníkům řízení s tím, nechť se tito vyjádří. Dne 10. 3. 2011 stanovisko zástupce žalobce k námitce. Dne 11. 3. 2011 věc zaslána název soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti. anonymizováno soudu doručeno dne 16. 3. 2011. Dne 7. 2. 2012 usnesení název soudu s tím, že k věci jsou příslušné krajské soudy, věc tedy bude postoupena název soudu. Toto rozesláno účastníkům řízení. Dne 8. 2. 2012 oznámení započtených vzájemných pohledávek s tím, že celé jméno žalobce započítává pohledávky na základě smlouvy o postoupení nejrůznějších pohledávek na základě ústních smluv od jméno příjmení, další pohledávka od jméno příjmení a dále informace ohledně započítávání. Dále doloženy smlouvy o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávek. Dne 20. 3. 2012 usnesení vrchního soudu rozesláno účastníkům řízení. Dne 22. 3. 2012 vyjádření žalovaného k námitce věcně nepříslušnosti od celé jméno žalobce. Dne 23. 4. 2012 informace postoupena vrchnímu soudu. Dne 26. 4. 2012 nařízeno ústní jednání na den 24. 5. 2012, voláni účastníci. Dne 14. 5. 2012 stanovisko za žalobce, řešena otázka postoupených pohledávek, jejich splatnost a současně námitka promlčení a namítáno, aniž jsou neexistentní. Dne 24. 5. 2012 ústní jednání, při tomto spojeno ke společnému projednání tři věci, věc 86/ 2012, 98/ 2012 a učiněn smírný pokus, přednášena žaloba, řešeny námitky žalovaného, žalovaný dále prohlašuje, že svůj dluh vůči žalobci do výše 599 376 Kč uznává. Vyhlášen částečný rozsudek pro uznání, žalovaný zpochybňuje svoje prohlášení o uznání pohledávky, žalovaný jeví známky rozrušení. Jednání odročeno na neurčito. Rozsudek založen na č. l. 130-131. Rozsudek rozeslán účastníkům řízení dne 28. 6. 2012. Dne 20. 6. 2012 odvolání proti rozsudku od celé jméno žalobce s tím, že se mu nedostalo poučení o tom, že nejde o uznání dluhu vůči žalobci před započtením, ale o uznání nároku jako takovému a zápočet jako takový již nebude předmětem řízení. Dne 23. 6. 2012 zasláno usnesení název soudu s výzvou k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Dne 11. 7. 2012 zaplacen soudní poplatek. Dne 7. 7. 2012 usnesení název soudu s výzvou žalobci k vyjádření se k podanému odvolání. Dne 27. 8. 2012 vyjádření se od žalobce. Dne 13. 9. 2012 předložení věci k rozhodnutí o odvolání název soudu s tím, že název soudu doručeno dne 19. 9. 2012. Dne 20. 2. 2013 nařízeno ústní jednání před název soudu na den 6. 3. 2013, voláni účastníci. Dne 6. 3. 2013 ústní jednání s tím, že účastníci žádají o odročení jednání z důvodu smírných jednání. Jednání odročeno na 17. 4. 2013. Dne 11. 3. 2013 sdělení od zástupce žalobce. Dne 11. 3. 2013 návrh na mimosoudní vyrovnání od celé jméno žalobce. Dne 17. 4. 2013 ústní jednání. Konstatováno, že ke smírnému řešení nedošlo. Odkazováno na obsah písemných podání. Řešena otázka nákladů. Rozsudek název soudu zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Usnesení o zrušení rozsudku založeno na č. l. 151-154. Odkazováno na to, že žalovaný nijak nepopírá svou existující povinnost vůči žalobci, řeší pouze kompenzační dluh. název soudu nedospěl k závěru, že by nárok byl uznán. Věc tedy vrácena k dalšímu řízení. Usnesení vrchního soudu rozesláno účastníkům řízení dne 3. 7. 2013. Dne 9. 8. 2013 nařízeno ústní jednání na den 24. 10. 2013, voláni účastníci. Dne 15. 10. 2013 námitka podjatosti soudkyně titul. příjmení. Dne 16. 10. 2013 jednání odročeno na neurčito z důvodu podané námitky podjatosti. V námitce podjatosti namítáno, že se celé jméno žalobce zná s dcerou soudkyně. Dne 21. 10. 2013 vyjádření k námitce podjatosti. Dne 22. 10. 2013 věc předložena název soudu k rozhodnutí o podané námitce podjatosti. Dne 20. 1. 2014 usnesení název soudu s tím, že titul. příjmení není vyloučena z projednávání věci. Dne 21. 2. 2014 věc doručena zpět krajskému soudu. Tomu doručeno dne 25. 2. 2014. Dne 6. 3. 2014 usnesení rozesláno účastníkům řízení. Dne 25. 3. 2014 nařízeno ústní jednání na den 3. 7. 2014, voláni účastníci. Dne 16. 4. 2014 informace o skončení právního zastoupení v případě žalobce. Dne 11. 6. 2014 žádost o odročení jednání z důvodu převzetí zastoupení. Dne 11. 6. 2014 jednání odročeno na 31. 7. 2014. Dále nahlížení do spisu dne 23. 7. 2014. Dne 31. 7. 2014 ústní jednání s tím, že žalovaný nově uvádí, že uznání popírá a hodlá pro to přinést důkazy, pohledávky nebyly uplatněny v žádném řízení, čteny listinné důkazy, smlouvy, opětovně pronáší žalovaný celé jméno žalobce námitku podjatosti soudce. Jednání odročeno na neurčito. Žalovanému umožněno, aby námitku doplnil do 8 dnů od vyhlášení usnesení s tím, že žalobci bude umožněno se k této vyjádřit. Dne 31. 7. 2014 podání za celé jméno žalobce s doplněním námitky podjatosti. Dne 11. 8. 2014 námitka podjatosti zaslána ostatním účastníkům řízení k vyjádření se ve lhůtě 10 dnů. Dne 15. 8. 2014 vyjádření se k námitce podjatosti. Dne 21. 8. 2014 předloženo zastupujícím soudcům. Následně předloženo k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené žalovaným název soudu dne 27. 8. 2014 k rozhodnutí. Dne 25. 11. 2014 usnesení název soudu s tím, že soudkyně není vyloučena z projednání, neboť v dané věci i nadále nejsou zákonné důvody pro vyloučení soudce. Věc vrácena krajskému soudu dne 9. 12. 2014. Dne 16. 12. 2014 rozesláno účastníkům řízení. Dále úřední záznam s tím, že zanikla funkce soudce ke dni 31. 12. 2014 a bylo určeno, že věc projedná titul. příjmení. Dne 29. 5. 2015 nařízeno ústní jednání na den 23. 6. 2015, voláni účastníci. Dne 15. 6. 2015 žádost o odročení jednání od celé jméno žalobce s tím, že je v pracovní neschopnosti. Dne 17. 6. 2015 má pohřeb matka, tedy 23. 6. 2015 není schopen přijít, žádá o odročení jednání. Dne 16. 6. 2015 jednání odročeno na den 6. 10. 2015, voláni účastníci. Dne 21. 7. 2015 nahlížení do spisu. Dne 6. 10. 2015 ústní jednání, řešena otázka mimosoudních jednání, žalovaný prohlašuje, že se nebrání mimosoudnímu jednání, oba zástupci navrhují, aby jednáno nebylo a byl účastníkům poskytnut prostor pro mimosoudní vyřešení sporu s tím, že vyhlášeno usnesení a poskytnuta lhůta k mimosoudnímu jednání do 4. 12. 2015, účastníkům uloženo, ať do 7. 12. 2015 sdělí výsledky, další termín jednání 8. 12. 2015. Dne 6. 10. 2015 založeno na lhůtu mimosoudního jednání. Dne 4. 12. 2015 odročeno ústní jednání na 7. 1. 2016 z důvodu prodloužení lhůty k mimosoudnímu jednání, účastníci vyrozuměni. Dne 7. 1. 2016 ústní jednání, čteny listinné důkazy, cenové nabídky, rekapitulace, faktury, nejrůznější jiné cenové nabídky, oznámení o postoupení, smlouvy o postoupení, odsouhlasení víceprací, nejrůznější dopisy, protokoly a další. Dále návrh na výslech subdodavatele. Jednání odročeno na den 19. 5. 2016 s tím, že zástupce žalobce informuje, že listinné důkazy budou doručeny. Zástupce žalovaného po předchozím procesním poučení ze strany soudu žádá soud o poskytnutí přiměřené lhůty k vyjádření. Dne 7. 1. 2016 založeno na lhůtu dne 29. 2. 2016. Dne 8. 1. 2016 založena nová plná moc. Dne 11. 1. 2016 volán svědek k ústnímu jednání dne 19. 5. 2016. Dne 22. 1. 2016 předloženy další listinné důkazy. Dne 22. 1. 2016 návrhy na další listinné důkazy. Tyto současně založeny, nejrůznější faktury, smlouvy a dodávky. Dne 22. 1. 2016 další předložení listinných důkazů. Dne 29. 3. 2016 žádost žalobce s tím, že žalobce svůj slib splnil, zaslal straně žalované vše, strana žalovaná svůj slib nesplnila a dosud nemá vyjádření žalovaného ve věci, a to ani přes urgenci, kterou zaslala prostřednictvím emailu. Dne 31. 3. 2016 sdělení zástupci žalobce o tom, že žalovaná vyjádření nezaslal ani soudu. Dne 19. 5. 2016 vyjádření žalovaného. Doloženy listinné důkazy. Dne 19. 5. 2016 ústní jednání, čtena řada listinných důkazů, smlouvy o dílo, zápisy o předání, nejrůznější dopisy, dohody o vyrovnání, faktury, upomínky, další smlouvy, nejrůznější dopisy a jejich odpovědi a další faktury, cenové nabídky, různé verze protokolů, odpovědí, záznamy ze stavebních deníků, současně přistoupeno k výslechu svědka, jméno příjmení. Jednání odročeno tak, aby žalobce měl možnost vyjádřit se k vyjádření žalovaného, které bylo založeno do spisu dnes s tím, že dále bude pokračováno výslechem svědka příjmení dne 29. 9. 2016. Dne 20. 5. 2016 k ústnímu jednání volán pan příjmení. Dne 29. 9. 2016 ústní jednání, výslech svědka příjmení. Zástupce žalovaného navrhuje výslech p. příjmení. Jednání odročeno za účelem doplnění dokazování na 13. 12. 2016. Dne 29. 9. 2016 lustrováno místo pobytu navrženého svědka. Dne 10. 10. 2016 sdělení od žalobce ohledně místa pobytu jednoho ze svědků. Dne 10. 10. 2016 volán svědek. Dne 11. 10. 2016 volán další svědek na 13. 12. 2016. Dne 4. 11. 2016 sdělení účastníkům, že se nepodařilo obeslat svědka příjmení. Dne 5. 12. 2016 sdělení od zástupce žalovaného celé jméno žalobce o adrese p. příjmení a současně toho, kde pracuje druhý svědek. Dále nahlížení do spisu. Dne 13. 12. 2016 ústní jednání s tím, že svědek jméno příjmení se k dnešnímu jednání nedostavil bez omluvy, druhému se nepodařilo předvolání doručit vůbec. Řešena otázka míst pobytu obou svědků. Žalovaný na výsleších obou svědků i nadále trvá s tím, že současně informuje soud, že v průběhu měsíců únor, březen, polovina měsíce dubna 2017 bude pobytem mimo území ČR, tedy v návaznosti na to odročeno jednání až na 18. 4. 2017. Dne 13. 12. 2016 voláni svědci k nařízenému ústnímu jednání, dále doloženy nějaké faktury a další listiny. Dne 18. 4. 2017 ústní jednání, vyslýchán svědek příjmení, čteny listinné důkazy, řešena otázka týkající se svědečného, oba zástupci žádají soud o poskytnutí přiměřené lhůty k podpoření svých skutkových tvrzení předložením dalších důkazů, resp. návrhů na dokazování. Zástupce žalobce prohlašuje, že trvá na výslechu dnes předvolaného svědka příjmení. Jednání odročeno na 13. 6. 2017. Dále nahlížení do spisu. Dne 25. 4. 2017 volán svědek. Dne 24. 5. 2017 dáno na lhůtu. Dne 24. 5. 2017 podání za žalobce s kopiemi faktur. Dále založeny nejrůznější faktury. Dne 13. 6.2017 čteny listinné důkazy, přistoupeno k výslechu svědka příjmení. Zástupce žalovaného žádá a navrhuje, aby byl vyslechnut v postavení svědka jméno příjmení. Jednání odročeno za účelem výslechem svědka jméno příjmení na 12. 10. 2017. Dne 14. 6. 2017 volán svědek k ústnímu jednání. Dne 12. 10. 2017 výslech svědka jméno příjmení. Zástupce žalovaného činí další návrh na doplnění dokazování, a to výslechem svědka jméno příjmení s tím jednání odročeno na 30. 11. 2017 za účelem výslechu navrženého svědka. Dne 12. 10. 2017 volán svědek. Dne 29. 11. 2017 informace od jméno příjmení s tím, že tento se nemůže dostavit ze zdravotních důvodů. Dne 29. 11. 2017 jednání přeodročeno na 6. 2. 2018. Dne 6. 2. 2018 ústní jednání. Žalovaný navrhuje, aby kromě předvolaného jméno příjmení byli vyslechnuti další 3 svědci. Vyslýchán svědek jméno příjmení. Doplňující výslech jméno příjmení. Jednání odročeno za účelem písemných závěrečných návrhů na 20. 3. 2018. Dne 6. 2. 2018 založeno na lhůtu. Dne 6. 3. 2018 závěrečný návrh od žalobce. Dne 13. 3. 2018 závěrečný návrh žalobce zaslán ostatním účastníkům řízení. Dne 14. 3. 2018 omluva za opožděné zaslání závěrečného návrhu s tím, že celé jméno žalobce, že dosud nezaslali závěrečný návrh s tím, že tento dodá v polovině příštího týdne. Dne 16. 3. 2018 dáno na lhůtu. Dne 18. 3. 2018 závěrečný návrh za žalovaného. Doloženy listinné důkazy. Dne 20. 3. 2018 čteny závěrečné návrhy, vyhlášen rozsudek s tím, že žalovaný je povinen zaplatit částku 835 016 Kč, dále pak rozhodováno o nákladech. Shrnuty listinné důkazy ve velkém množství, dále svědek příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, příjmení. Odkazováno na občanský zákoník ohledně otázky započtení pohledávek a započtení promlčených pohledávek. Rozsudek rozeslán účastníkům řízení. Dne 4. 5. 2018 podáno odvolání s tím, že toto odvolání podává celé jméno žalobce a odvolání odůvodní dodatečně. Dne 11. 5. 2018 usnesení název soudu s výzvou k zaplacení soudního poplatku z odvolání. Dne 17. 5. 2018 usnesení název soudu s výzvou k tomu, nechť je odvolání doplněno řádně o náležitosti odvolání. Dne 24. 5. 2018 záznam o složení. Dne 4. 6. 2018 doplněno odvolání za žalovaného. Dne 4. 6. 2018 odvolání rozesláno ostatním účastníkům řízení společně s výzvou k vyjádření se k podanému odvolání. Dne 20. 6. 2018 vyjádření žalobce k podanému odvolání. Dne 21. 6. 2018 předložení věci k rozhodnutí o odvolání zaslané název soudu Tomu doručeno dne 28. 6. 2018. Dne 15. 2. 2019 nařízeno ústní jednání na den 5. 6. 2019, voláni účastníci. Dne 26. 2. 2019 zástupce žalovaného žádá o odročení ústního jednání z důvodu kolize. Dne 4. 3. 2019 jednání odročeno na 19. 6. 2019. Dne 19. 6. 2019 ústní jednání před název soudu. Žalovaná strana sděluje, že v rámci smírného vyřešení věci je ochotna zaplatit na jistinu částku 800 000 Kč s tím, že náklady si ponese každá ze stran shodně. Navrženo tedy schválení smíru. Následně vyhlášeno usnesení tak, že rozsudek název soudu se mění tak, že je schválen smír, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 800 000 Kč. Usnesení založeno na č. l. 446-447. Na rozhodnutí vyznačena doložka právní moci dne datum, anonymizováno datum usnesení rozesláno účastníkům řízení.
5. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady číslo Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odstavce 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
6. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 229 667 Kč, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u název soudu vedeným pod sp. zn. 33 Cm 98/2012 v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., uspokojen plně nebyl, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).
7. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda název soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 33 Cm 98/2012 vydal rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb.). Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. srpna 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).
8. Řízení ve vztahu k žalobci trvalo ode dne 10.9.2009, kdy žalobci byla doručena žaloba, do dne 18.7.2019, kdy byla věc pravomocně skončena. Celková relevantní doba řízení tedy činí 9 let a 10 měsíců. V řízení byl ze strany soudu shledán jeden průtah od března 2011 do února 2012 a s ohledem na celkovou délku řízení soud shledává, že řízení trvalo po dobu nepřiměřenou. Soud tedy dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou, neboť celkovou délku namítaného řízení lze s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem globálně nazíraného řízení hodnotit již jako nepřiměřenou.
9. Při stanovení formy či výše přiměřeného zadostiučinění za nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zák. č. 82/1998 Sb. se přihlíží zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb.). Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Co se týká průtahů řízení, pak pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty.
10. S ohledem na celkovou délku řízení dospěl soud k závěru, že konstatování porušení práva není dostačující formou zadostiučinění za nemajetkovou újmu, proto je třeba nahradit újmu v penězích.
11. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009 nebo stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 9 let a 10 měsíců, přiznal soud žalobci základní částku ve výši 132 500 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 250 Kč za jeden měsíc řízení. Částku ve výši 15 000 Kč ročně pak stanovil s ohledem na celkovou délku namítaného řízení, která není významně dlouhá.
12. Posuzované řízení je nutno s ohledem na jeho předmět považovat za řízení velmi složité. V dané věci se jednalo o řízení ze smlouvy o dílo, kde bylo namítáno, že dílo nebylo dokončeno, že nebylo převzato. Složitost věci soud spatřuje zejména ve složitosti právní a i po stránce skutkové. V průběhu řízení byla uplatněna proti ceně za dílo rozsáhlá obrana spočívající v tom, že byl namítán zápočet pohledávky, řešena byla smlouva o postoupení pohledávek, promlčení i existence samotných pohledávek. Zejména skutková složitost byla velmi velká, když bylo nezbytné provádět velké množství listinných důkazů, bylo slyšeno většího množství svědků. S ohledem na značnou skutkovou složitost věci soud základní částku snížil o 20%.
13. Soud dále zohlednil velkou procesní složitost věci. V průběhu řízení účastníci neplnili své poplatkové povinnosti v souladu se zákonem při jejich vzniku, ale až na výzvu soudu. Takto nebyl zaplacen soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení. Následně bylo řešeno vrácení kauce složené v souvislosti s návrhem na vydání předběžného opatření. Ve věci byl vydán platební rozkaz, když následně bylo žádáno o prodloužení lhůty k vyjádření se k podanému odporu. Soud vyzýval žalobce k doplnění obranných tvrzení a navrhnutí důkazů, když na tuto výzvu soudu nebylo žalobcem vůbec reagováno. Žalobcem byla podána námitka podjatosti všech soudců soudu, když z tohoto důvodu bylo zrušeno nařízené ústní jednání. Následovala pak námitka věcné nepříslušnosti. Ani v případě podaného odvolání nebyl zaplacen soudní poplatek při vzniku povinnosti. V průběhu řízení pak byla vedena účastníky i smírná jednání a účastníci i z tohoto důvodu žádali o odročení jednání. Žalobcem byla podána další námitka podjatosti a jednání muselo být odročeno. Na délku řízení mělo vliv právě i opakované odročování ústních jednání. Oba účastníci i v dalším průběhu řízení žádali soud o poskytnutí časového prostoru ke smírným jednáním. Dále pak byla žalovanému poskytována lhůta k vyjádření. Problematickým bylo i zajištění účasti svědků, když jeden ze svědků se opakovaně nedostavoval, žalobce pak trval na jeho výslechu. V případě jednoho ze svědků pak byly řešeny zdravotní problémy. Nelze ani přehlédnout fakt, že žalobce podával další a další důkazní návrhy a to i v roce 2018. Podané odvolání pak nemělo ani náležitosti řádného odvolání, soud tedy musel vyzývat k jeho doplnění. Řízení proběhlo v meritu věci na třech stupních soudní soustavy, v řízení byla vydávána i procesní rozhodnutí. Soud prvního stupně rozhodoval třikrát a odvolací soud rozhodoval také třikrát. Dále pak rozhodoval anonymizováno soud o otázce věcné příslušnosti. V dané věci tedy bylo rozhodováno soudy na vyšším stupni soudní soustavy. Rozhodování na více stupních soudní soustavy měla logicky vliv i na celkovou délku řízení, neboť v souvislosti s předložením věci k rozhodnutí další instanci je vždy nutno vzít v úvahu určitý objektivní časový úsek, v rámci něhož je o opravném prostředku rozhodováno a jsou zajišťovány související úřední postupy, přičemž tato období tedy nelze přičítat k tíži státu při rozhodování o přiměřenosti délky soudního řízení. Obecně totiž nelze klást k tíži využití procesních práv účastníků, mimo jiné v podání řádných či mimořádných opravných prostředků, avšak je zřejmé, že doba řízení se v souvislosti s nimi protáhne, což navyšuje celkovou délku řízení. Soud tedy základní částku snížil o 30%.
14. Pokud pak jde o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru lze uzavřít, že se žalobce na délce řízení svým postupem ve smyslu obstrukčním podílel. Soud nemůže přehlédnout, že žalobce opakovaně podával námitky podjatosti, tedy žalobce podal námitku podjatosti i poté, co již o jedné jeho námitce podjatosti bylo rozhodnuto. V případě podání v pořadí druhé námitky podjatosti pak soud tuto hodnotí čistě za obstrukční, neb tato byla nejen druhou, ale byla také podána před nařízeným ústním jednáním. Současně soud nemůže ani přehlédnout, že to byl žalobce, který opakovaně nereagoval na výzvy soudu a například nedodal včas ani závěrečný návrh. Posledně žádal i soud, aby řízení v období tří měsíců nenařizoval ústní jednání vůbec. Soud z tohoto důvodu snížil základní částku o 10%
15. Pokud se jedná o význam řízení pro žalobce, tento soud vidí jako běžný. Soud zohlednil, že ani název soudu nepřiznává jakkoli zvýšený význam žalobám o zaplacení částky, tedy se jedná o nárok, který obecně podle judikatury ESPL nevyžaduje a neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne 9. 1. 2007, číslo, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne 26. 10. 2004, číslo, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne 26. 7. 2005, číslo, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, číslo, § 38), trestní věci (srov. např. nález název soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení název soudu pod číslo) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci jméno příjmení proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, číslo číslo § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz. rozhodnutí název soudu ze dne 5. 10.2010, sp.zn. 30 Cdo 4761/2010).
16. Stran postupu soudu (soudů) ve věci, kterýžto je v daném případě klíčovým kritériem pro posouzení přiměřenosti doby řízení, bylo prokázáno, že činnost soudu byla zatížena jediným obdobím bezdůvodné nečinnosti, které ale soud již zohlednil. Kromě toho v řízení soudy činily úkony v běžných lhůtách a postup soudu byl koncentrovaný, žalobce si kromě toho na žádné průtahy v řízení nestěžoval ani nevyužil postup dle § 174a zákona č. 6/2002 Sb. Postup soudů byl plynulý, příslušné procesní úkony na sebe navazovaly v přiměřených lhůtách. Soud tedy základní částku dále neupravoval.
17. Pro výše uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu je částka 53 000 Kč, tedy 40% základní částky. Soud proto shledal žalobu v tomto rozsahu důvodnou (výrok I.). Soud uložil žalované ve smyslu ust. § 15 zákona rovněž povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení z částky 53 000 Kč ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty pro projednání nároku, tedy od 25.2.2020 (první den po uplynutí šestiměsíční lhůty, když posledním dnem bylo pondělí 24.2.2020 podle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) do zaplacení. Výše úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části, tedy co částky 176 667 Kč s požadovanými úroky z prodlení a úrokem z prodlení z částky 53 000 Kč za den 24.2.2020 soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení byl žalobce úspěšným, žalobce má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce pak představuje částka 18 456 Kč odpovídající nákladům na zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladům právního zastoupení ve výši 16 456 Kč (tj. odměna advokáta za zastupování podle ust. § 137 odst. 2 o.s.ř., § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 advokátního tarifu, za 3 úkony právní služby podle ust. § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, podání vyjádření a účast na jednání) po 3 100 Kč/úkon, náhrada hotových výdajů advokáta ve výši celkem 1 200 Kč za čtyři provedené úkony právní služby podle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč/úkon). Pro úplnost soud dodává, že vyšel z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle usnesení název soudu - senátu ze dne 29. 1.2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013 a náhrada za uplatnění nároku na náhradu újmy dle § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. žalobci nepřísluší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalobce bylo rozhodnuto dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.).
19. Lhůty k plnění žalované soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k název soudu prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).