Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
36 C 220/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci
manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
a
manžela: osobní údaje manžela
o návrhu na rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manžela a celé jméno manželky, rození příjmení, uzavřené dne datum v obci anonymizováno, Slovenská republika, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rození [příjmení], uzavřené dne [datum] v obci [anonymizováno], Slovenská republika, se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.
2. Předmětem řízení byl rozvod manželství účastníků, uzavřeného dne datum v obci anonymizováno, Slovenská republika. Účastníkům se narodil dne datum nezletilý syn jméno a dne datum nezletilá dcera jméno. Oba manželé souhlasili s rozvodem manželství a za příčiny jeho rozvratu označili rozdílné pohledy na společný život.
3. Vzhledem k tomu, že oba účastníci jsou státními příslušníky Slovenské republiky s pobytem na území České republiky, soud se zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud tuto otázku posoudil - v souladu s § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), - jednak podle nařízení Rady ES číslo o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, jednak podle ZMPS, když mezi Českou republikou a Slovenskou republikou není mezinárodní smlouva upravující problematiku rozvodu manželství uzavřena, a dospěl k závěru, že podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2201/2003 je ve věci dána pravomoc i příslušnost českého soudu k rozhodnutí věci a podle § 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 ZMPS je rozhodným právem právní řád Slovenské republiky.
4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Účastníci uzavřeli dne datum v obci anonymizováno, Slovenská republika (prokázáno sobášnym listem). Z manželství se narodil dne datum nezletilý syn jméno a dne datum nezletilá dcera jméno, přičemž rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací byla schválená dohoda účastníků o výchově a výživě pro dobu po rozvodu manželství, rozsudek je pravomocný (prokázáno rozsudkem č. j. číslo jednací). Účastníci spolu více než rok nežijí, nevedou společnou domácnost (prokázáno nesporným tvrzením účastníků). Možnost obnovení manželského soužití účastníci vylučují, příčinu rozvratu manželství spatřují v rozdílných pohledech na společný život. Notářským zápisem o smlouvě o volbě rozhodného práva manželů a manželském majetkovém režimu a smlouva o volbě a o sjednání režimu oddělených jmění anonymizováno číslo, spisová značka a dohodou o úpravě majetkových poměrů manželů, jejich bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství si účastníci vypořádali společný majetek.
5. Podle § 23 odst. 1, 2, 3 zákona č. 36/2005 Z. z. Slovenské republiky, o rodině (dále jen„ ZR“), může soud manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže jsou vztahy mezi manžely tak vážně narušené a trvale rozvrácené, že manželství nemůže plnit svůj účel a od manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Soud zjišťuje příčiny, které vedly k vážnému rozvratu vztahů mezi manžely, a při rozhodování o rozvodu k nim přihlíží. Soud při rozhodování o rozvodu vždy přihlíží k zájmu nezletilých dětí. Soud při posuzování míry rozvratu vztahů mezi manžely přihlíží na porušení povinností manželů podle § 18 a 19. Podle § 22 ZR k zrušení manželství rozvodem je možné přistoupit pouze v odůvodněných případech. Podle § 18 ZR jsou manželé rovni v právech a povinnostech. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, starat se společně o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Podle § 19 odst. 1, 2, 3 ZR o uspokojení potřeb rodiny založené manželstvím jsou povinni starat se oba manželé podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Uspokojováním potřeb rodiny je i osobní peče o domácnost. O věcech týkajících se rodiny rozhodují manželé společně. Pokud se nedohodnou o podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud. Na výkon povolání a na pracovní uplatnění nepotřebuje žádný z manželů souhlas druhého manžela. Podle § 24 odst. 1 ZR v rozhodnutí, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, soud upraví výkon jejich rodičovských práv a povinností k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu nezletilé dítě svěří do osobní péče, kdo ho bude zastupovat a spravovat jeho majetek. Současně soud určí, jak má rodič, kterému nebylo nezletilé dítě svěřeno do osobní péče, přispívat na jeho výživu, nebo schválí dohodu rodičů o výši výživného.
6. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je již natolik hluboce a trvale rozvráceno, že neplní svůj společenský účel, je pouze formálním svazkem dvou lidí a obnovení manželského soužití nelze očekávat. Právní poměry nezletilých dětí účastníků byly pravomocně upraveny výše označeným rozsudkem. Soud proto manželství účastníků podle § 23 ZR rozvedl. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud především v rozdílných názorech na společný život účastníků.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 384 odst. 2 ve spojení s § 395 z. ř. s.).
Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.