Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 196/2021-14
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 3 300 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši
7,05 % ročně z částky 3 300 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015
7,05 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016
7,05 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016
7,05 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017
7,05 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017
7,50 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018
8,00 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018
8,75 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019
9,00 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019
9,00 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020
7,25 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020
7,25 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 4. 2021
a za dobu od 1. 5. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí 3 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 3 300 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 7,05 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 7,05 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 7,05 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 7,05 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 7,50 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 8,00 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 8,75 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 9,00 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 9,00 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 7,25 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 7,25 % ročně z částky 3 300 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 4. 2021 a za dobu od 1. 5. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí 3 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu :
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalované na zaplacení částky 6 600 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem.
V rámci zjištěného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaná jako dlužník uzavřela s právním předchůdcem žalobce – korporací právnická osoba - jako věřitelem dne 12.4.2005 smlouvu o úvěru reg. číslo za sjednaný poplatek a z ní čerpané finanční prostředky se zavázala splatit ve sjednaných splátkách, což však posléze řádně nečinila. Právní předchůdce žalobce tak důvodně prohlásil úvěr v celém rozsahu za splatný, přesto jej žalovaná dosud řádně neuhradila, proto jí soud stanovil povinnost k úhradě výrokem rozsudku. Přitom vycházel ze stavu, kdy výše dlužné jistiny úvěru, jakož i sjednaného příslušenství v řízení zůstala nespornou.
Po právní stránce soud s ohledem na ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku posuzoval věc podle ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
1. soudní poplatek ve výši 400 Kč,
2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 2,5 x 200 Kč za dva hlavní poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé) a jeden tzv.„ půlúkon“ (předžalobní výzva),
3. 3x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).