Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 146/2021-24
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Folkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 027 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 027 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 027 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 027 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 027 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku s úrokem z prodlení v zákonné sazbě. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná jako cestující využila bez platné jízdenky dne datum přepravních služeb společnosti právnická osoba (anonymizováno číslo anonymizována dvě slova obec a obec u obec). Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému v částce 1 000 Kč a jízdné 27 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne datum a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena od společnosti právnická osoba nejprve právnická osoba anonymizována dvě slova, anonymizováno číslo následně smlouvou o postoupení souboru pohledávek uzavřenou dne datum žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná ani přes výzvu ze dne 27. 4. 2019 dlužnou částku dosud nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Listiny jí byly doručovány v souladu s § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu zapsanou v Centrální evidenci obyvatel ČR a na další soudem zjištěné adresy. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
3. Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které korespondují se skutkovými tvrzeními žalobkyně. Z potvrzení o nedodržení SPP ve spojení s oznámením o závadách vyplývá, že žalovaná, jako cestující vlakem (prostředkem provozovaným právnická osoba) cestovala výše uvedeného dne bez platného jízdního dokladu na trase obec - obec u obec a nemohla zaplatit jízdné ani stanovenou přirážku, kdy se dle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, neprokázala platným jízdním dokladem, ani nezaplatila jízdné z nástupní do cílové stanice, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému, která byla stanovena v tarifu (pod položkou 1 ceníku přirážek a smluvních poplatků) původního věřitele účinného od 13. 12. 2015 a nepřekračovala výši stanovenou v § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Žalobkyně se stala věřitelem pohledávky na základě ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) na základě smluv o postoupení pohledávek. Vedle dlužné jistiny má žalobkyně nárok na zaplacení úroku z prodlení podle ust. § 1970 NOZ ve výši určené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum (předžalobní upomínka, dodejka). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku žalobkyni zaplatila.
4. Soud s ohledem na výše zjištěné skutečnosti posoudil nárok žalobkyně s přihlédnutím k ust. § 2550 a násl. NOZ jako důvodný, neboť žalovaná tím, že využila ke své přepravě dopravní prostředek právního předchůdce žalobkyně, konkludentně uzavřela smlouvu o přepravě ve smyslu výše citovaného ust. § 2550 a násl. NOZ, její povinností je zaplatit jízdné upravené v přepravním řádu původního věřitele a dále za porušení své povinnosti i přirážku stanovenou v přepravním řádu původního věřitele, jež nepřevyšuje výši určenou v ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonnou třídenní.
5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. a s ustanovením § 151 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, náleží právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastoupení účastníka advokátem za dva a půl úkonu právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby a prostá výzva k úhradě) á 200 Kč dle ustanovení § 14b odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“ a náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21% DPH dle zákona č. 235/2004 Sb., tj. o částku 168 Kč Celkem tedy žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 368 Kč, splatná rovněž v zákonné třídenní lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž platební místo pro úhradu nákladů řízení bylo stanoveno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.
6. Soud pro úplnost dodává, že je na místě aplikovat ustanovení § 14b AT, neboť podání bylo vypracováno na ustáleném vzoru uplatněném shodnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Obdobně jako v jiných žalobních návrzích žalobkyně opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu adhézních smluv, kdy dochází pouze k částečné úpravě (záměně) některých individuálních údajů, týkajících se především generálií žalovaného, jednotlivých částek a dat. Je taktéž nerozhodné, zda žalobkyně je v obdobných věcech zastupována různými právními zástupci. V tomto směru soud poukazuje i na obdobné závěry Krajského soudu v Plzni (např. usnesení ze dne 11.02.2016 č.j. 25Co 31/2016-41).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř., k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží).
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.