Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 421/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobkyně V. B., a.s., zastoupené advokátkou, proti žalovanému O. S., o 4.917,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp.zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 28. srpna 2001, č.j. -151, proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2002, č.j. -156, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. prosince 2002, č. j. -166, takto:

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 28. 8. 2001, č. j. -151, uložil žalovanému zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 4.917,60 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile denně od 1. 7. 1995 do zaplacení; dále rozhodl o nákladech řízení.

Odvolání žalovaného proti tomuto rozsudku Městský soud v Brně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 31. 1. 2002, č. j. -156, odmítl podle jako opožděné.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně (soud odvolací) usnesením ze dne 12. 12. 2002, č.j. -166, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno opožděně.

V podání označeném jako „Stížnost – Dovolání se Spravedlnosti – Odvolání se proti Nespravedlnosti, která je zobrazena v usnesení číslo -156 a “, které je podle obsahu ( ) dovoláním, žalovaný (nezastoupen advokátem) vyjadřuje nesouhlas s označenými rozhodnutími, žádá, aby byly prohlášeny „za právně neúčinné“ a domáhá se též zrušení rozsudku soudu prvního stupně č.j. -151.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), se nejprve zabýval posouzením přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku, neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze správnost napadeného rozhodnutí přezkoumat z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.

V posuzované věci dovolatel napadá dle obsahu dovolání rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé a jeho usnesení o odmítnutí odvolání žalovaného směřujícího proti tomuto rozsudku.

Podle je dovolání mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání ( ) a proto také neupravuje funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, a proto Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2001, č.j. -151, a proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2002, č.j. -156, zastavil ( ve spojení s ).

Žalovaný dále výslovně napadá usnesení odvolacího soudu ze dne 12. 12. 2002, č.j. -166, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních , , a také v

Přípustnost dovolání podle není dána, neboť napadeným usnesením odvolacího soudu nebylo změněno ( ) či potvrzeno ( a c/ ) rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle , a , protože nejde o žádný z případů, v citovaných ustanoveních uvedených.

Z uvedených důvodů dovolací soud dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu podle a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení větu první, , , odst. 3 a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by měla právo vůči žalovanému.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2004

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.

předsedkyně senátu