Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1991/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 7. 6. 2001, č.j. -35, kterým Městský soud v Brně zamítl žalobu o určení neplatnosti právního úkonu (smlouvy uzavřené žalovanými dne 13. 11. 1996, kterou se první žalovaný zavázal sjednat s žalobci nájemní vztah k označenému bytu dosud užívanému žalovanými 2/ a 3/, pokud v rámci výkonu rozhodnutí vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. bude byt shledán odpovídající bytovou náhradou). Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že na požadovaném určení nemají žalobci ve smyslu ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), naléhavý právní zájem. Na postavení žalobců (povinných) v řízení o výkon rozhodnutí vyklizením případné prohlášení neplatnosti smlouvy nemůže mít žádný vliv, neboť otázku, zda žalovaní 2/ a 3/ jako oprávnění prokázali zajištění v exekučním titulu určené bytové náhrady, posuzuje samostatně exekuční soud.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním, jehož přípustnost dovozují z ustanovení a důvodnost opírají o ustanovení , namítajíce nesprávné právní posouzení otázky naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Poukazují na to, že smlouva ze dne 13. 11. 1996 je v exekučním řízení „dosud jediným důkazem a titulem o zajištění přiměřeného náhradního bytu,“ a protože v řízení o provedení výkonu rozhodnutí její platnost soud neřešil, stává se postavení žalobců (v exekuci povinných) nejistým. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti uvedené smlouvy je tudíž – argumentují dovolatelé – dán.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, je dovolání přípustné za podmínek uvedených v nebo c/ Protože ustanovení použít nelze (rozsudku, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu na určení neplatnosti právního úkonu, nepředcházelo jeho dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí), je namístě zvažovat splnění předpokladů vymezených ustanovením , které přípustnost dovolání spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se může týkat jen právních otázek, jejichž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá); dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením , jímž také dovolatelé správnost rozhodnutí poměřují. Při přezkumu napadeného rozhodnutí, tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelé zpochybnili, je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (, věta první, ).

Otázka, kterou dovolatelé prostřednictvím důvodu podle nabídli k přezkumu (zda mají naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, kterou sjednali žalovaní 2/ a 3/ s prvním žalovaným a jejíž význam dopadá do exekučních poměrů účastníků /uvedenouu se podle , věty druhé, ve znění účinném do 31. 12. 2000, prokazuje, že je pro povinné zajištěna bytová náhrada/), shora uvedené znaky zjevně nesplňuje; odvolací soud ji vyřešil v souladu s ustálenou soudní praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura 3/1997 pod č. 21).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl (, věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , věty první, a (žalovaným náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a žalobci na jejich náhradu nemají právo).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2004

JUDr. Pavel Krbek, v.r.

předseda senátu