Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
61F92359552A1E68C1257A4E0065DECA.html
HTML · 13.89 KB
No categories available
20 Cdo 1914/2003
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné R. Z., zastoupené advokátem, proti povinné I. Z., pro 4.607,50- Kč s příslušenstvím, srážkami ze mzdy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 35 E 607/2001 , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2003, č.j. 11 Co 49/2003 -32, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 12. 2002, č.j. 35 E 607/2001 -25, takto:
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 16. 12. 2002, č.j. 35 E 607/2001 -25, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinné k vydobytí pohledávky 4.607,50- Kč s 6 % úroky od 23. 1. 1997 do 10. 4. 2001. Uzavřel, že nebyl v souladu s ustanovením § 256 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), prokázán přechod práva z Č. s., a. s., které podle rozsudku Obvodního soudu v Praze 4 ze dne 10. 9. 1996, sp. zn. 29 C 13/96 , měla povinná plnit, na oprávněnou; názor, že dostačujícím průkazem převodu vymáhané pohledávky je listin listina obsahující sdělení, jímž postupitel dlužníkovi oznamuje, že došlo k postoupení pohledávky (§ 526 odst. 1 , věta první, zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“), odvolací soud neshledal správným.
Rozhodnutí soudů obou stupňů napadla oprávněná dovoláním, namítajíc nesprávné právní posouzení otázky týkající se způsobilosti listin y o oznámení postoupení pohledávky doložit ve smyslu § 256 odst. 1 , 2 o.s.ř. o.s.ř. přechod práva z exekučního titulu. Navrhla, aby dovolací soud napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že dovoláním (mimořádným opravným prostředkem) nelze úspěšně napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně.
Jelikož funkční nepříslušnost Nejvyššího soudu k projednání „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení, které touto vadou trpí, v této části podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 4/2000 pod č. 45, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 9/2003 pod č. 151).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu není přípustné.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. o.s.ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. o.s.ř. , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. ).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc takových, které vykazují zásadní význam; dovolání je tudíž odůvodnitelné pouze ustanovením § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. o.s.ř. , tj. námitkou nesprávného právního posouzení věci, kterou dovolatelka (nejen výslovně, ale i obsahově) užila. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelka zpochybnila – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3 , věta první, o.s.ř. o.s.ř. ).
Otázku, kterou dovolatelka nabídla k přezkumu, shora uvedené znaky zjevně nesplňuje. Listino u prokazující přechod práva z vykonávaného rozhodnutí (zde postoupení pohledávky) je – podle ustálené soudní praxe – smlouva uzavřená podle § 524 odst. 1 obč. zák., jež vyhovuje požadavkům ustanovení § 256 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. tehdy, jestliže podpisy smluvních stran na ní byly zákonem předepsaným způsobem ověřeny (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 20 Cdo 1319/2002 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 9/2003 pod č. 165). Oznámení o postupu pohledávky (§ 526 odst. 1 , věta první, obč. zák.) je jednostranným právním úkonem postupitele adresovaným dlužníku a – byť by bylo učiněno v písemné formě (s ověřeným podpisem postupitele), jež není obligatorní – osvědčit přechod práva z exekučního titulu způsobilé není (má význam toliko z toho hlediska, vůči komu /postupiteli či postupníkovi/ se dlužník zprostí závazku).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu , Nejvyšší soud je odmítl (§ 243b odst. 5 , věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř. o.s.ř. ).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 , § 146 odst. 2 , věty první, a odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. (povinné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a oprávněná na jejich náhradu právo nemá).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30 .srpna 2004
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu