Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1914/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné R. Z., zastoupené advokátem, proti povinné I. Z., pro 4.607,50- Kč s příslušenstvím, srážkami ze mzdy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2003, č.j. -32, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 12. 2002, č.j. -25, takto:

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 16. 12. 2002, č.j. -25, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinné k vydobytí pohledávky 4.607,50- Kč s 6 % úroky od 23. 1. 1997 do 10. 4. 2001. Uzavřel, že nebyl v souladu s ustanovením , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), prokázán přechod práva z Č. s., a. s., které podle rozsudku Obvodního soudu v Praze 4 ze dne 10. 9. 1996, sp. zn. , měla povinná plnit, na oprávněnou; názor, že dostačujícím průkazem převodu vymáhané pohledávky je obsahující sdělení, jímž postupitel dlužníkovi oznamuje, že došlo k postoupení pohledávky ( , věta první, , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“), odvolací soud neshledal správným.

Rozhodnutí soudů obou stupňů napadla oprávněná dovoláním, namítajíc nesprávné právní posouzení otázky týkající se způsobilosti y o oznámení postoupení pohledávky doložit ve smyslu , 2 přechod práva z exekučního titulu. Navrhla, aby dovolací soud napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že dovoláním (mimořádným opravným prostředkem) nelze úspěšně napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně.

Jelikož funkční nepříslušnost Nejvyššího soudu k projednání „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení, které touto vadou trpí, v této části podle ustanovení zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 4/2000 pod č. 45, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 9/2003 pod č. 151).

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu není přípustné.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc takových, které vykazují zásadní význam; dovolání je tudíž odůvodnitelné pouze ustanovením , tj. námitkou nesprávného právního posouzení věci, kterou dovolatelka (nejen výslovně, ale i obsahově) užila. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelka zpochybnila – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( , věta první, ).

Otázku, kterou dovolatelka nabídla k přezkumu, shora uvedené znaky zjevně nesplňuje. u prokazující přechod práva z vykonávaného rozhodnutí (zde postoupení pohledávky) je – podle ustálené soudní praxe – smlouva uzavřená podle obč. zák., jež vyhovuje požadavkům ustanovení tehdy, jestliže podpisy smluvních stran na ní byly zákonem předepsaným způsobem ověřeny (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 9/2003 pod č. 165). Oznámení o postupu pohledávky ( , věta první, obč. zák.) je jednostranným právním úkonem postupitele adresovaným dlužníku a – byť by bylo učiněno v písemné formě (s ověřeným podpisem postupitele), jež není obligatorní – osvědčit přechod práva z exekučního titulu způsobilé není (má význam toliko z toho hlediska, vůči komu /postupiteli či postupníkovi/ se dlužník zprostí závazku).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , , , věty první, a odst. 3 (povinné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a oprávněná na jejich náhradu právo nemá).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30 .srpna 2004

JUDr. Pavel Krbek, v.r.

předseda senátu