Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
6 C 74/2021-44
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 14 700 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 377,50 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně s kapitalizovaného úroku ve výši 7 148,94 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 33,03 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 377,50 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně s kapitalizovaného úroku ve výši 7 148,94 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 33,03 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 700 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 148,94 Kč, úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 410,53 Kč a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel dne 6. 11. 2015 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě žalovaný téhož dne v hotovosti převzal částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na 16. 12. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední splátku uhradil dne 15. 9. 2016. Žalovaný na tento dluh vůči žalobkyni uhradil pouze částku 2 700 Kč. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti právnická osoba společnost právnická osoba (dnes pod názvem právnická osoba). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 pak došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 6. 12. 2019 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný na výše uvedený dluh v celkové výši 14 700 Kč žalobkyni nic nezaplatil, ačkoliv byl k tomu vyzván předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Soud zjistil z listin předložených žalobkyní, a to ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 6. 11. 2015 a karty zákazníka, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč, tj. celkem částku 17 400 Kč v 58 týdenních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky. V čl. 1 smluvních podmínek bylo sjednáno, že v případě sjednání úhrady dlužné částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % ročně. V případě, že dojde ve smyslu čl. 9 věty druhé smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Podle čl. 8 smluvních podmínek v případě prodlení se zaplacením některé ze splátek, bylo sjednáno právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný neodporoval, soud zjistil, že žalovaný dosud na dluh uhradil částku 2 700 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 včetně podacího lístku má soud za prokázané postoupení obou pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020 byl žalovaný s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu vyzván k zaplacení dlužné částky žalobkyni.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce, na jejímž základě došlo k přenechání peněz v hotovosti žalovanému, kdy žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku 10 000 Kč spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Marným uplynutím dohodnuté doby splatnosti jednotlivých týdenních splátek se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého dosud nesplaceného dluhu. Na dluh bylo žalovaným doposud zaplaceno celkem 2 700 Kč, k úhradě tak zbývá částka 14 700 Kč. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaný nijak neodporoval. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalovaný na tento dluh v celkové výši 14 700 Kč žalobkyni dále nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020.
5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně došlo k uzavření nikoliv smlouvy o půjčce, ale smlouvy o úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“). Při posouzení otázky, jakou smlouvu mezi sebou uzavřeli, si nelze vystačit s tím, jak je smlouva označena, ale je třeba posoudit její obsah, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr, s jehož zaplacením se žalovaný dostal do prodlení. Žalovaný se dostal se zaplacením celé dlužné částky dnem následujícím po splatnosti poslední splátky, tj. dne 17. 12. 2016. Soud měl za prokázané také to, že smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby v části žalované jistiny a souhrnného poplatku. Vedle nároku na zaplacení jistiny a souhrnného poplatku vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení a dále úroku z prodlení v zákonné výši, tj. v sazbě 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 7. 12. 2019, tj. ode dne následujícího po účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, do zaplacení, a to podle ust. § 1970 odst. 1 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v této části vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).
6. Naproti tomu výrokem II. tohoto rozsudku byla žaloba zamítnuta v části kapitalizovaného úroku ve výši 7 148,94 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 33,03 Kč. Pokud se žalobkyně domáhala přiznání úroku uvedeného v tomto odstavci, požadovala jej v rozporu s článkem 1.2 smluvních podmínek, kde bylo sjednáno, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena. Výrokem II. tohoto rozsudku byla proto žaloba zamítnuta ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 7 148,94 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Dále byla žaloba zamítnuta v části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 33,03 Kč, což odpovídá rozdílu mezi kapitalizovaným úrokem z prodlení požadovaným žalobkyní ve výši 2 410,53 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení, k jehož zaplacení byl žalovaný zavázán výrokem I. tohoto rozsudku. Po provedení přepočtu požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení bylo totiž zjištěno, že kapitalizovaný úrok z prodlení vzniklý sazbou 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 24. 12. 2016 do 6. 12. 2019 činí 2 377,50 Kč. Protože závěr o tom, že žalobkyně v části požadovaného příslušenství nemá na jeho zaplacení nárok, vyplývá z předložených listin, je podle soudu odůvodněný závěr, že žalobkyně sice splnila svoji důkazní povinnost, ale z předložených listin vyplývá, že žalobkyně na zaplacení požadovaného příslušenství (zčásti) nemá nárok, což bylo také důvodem, proč byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku v této části zamítnuta. Z těchto důvodů má soud za to, že byly zachovány podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání, neboť soud nebyl povinen žalobkyni poučovat o její povinnosti tvrzení či povinnosti důkazní.
7. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 a 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř., když právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci neúspěch pouze v poměrně nepatrné části. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 700 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada DPH 21 % ve výši 252 Kč, tj. celkem 2 252 Kč.
8. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.