Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 74/2021-35

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně, PSČ obec

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení, LL.M.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši částka a s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 736,34 od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši částka a kapitalizovaných úroků ve výši částka a úroků ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a dále kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši částka a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka jako náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši [částka] a s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 736,34 od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši [částka] a kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a úroků ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka] a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] jako náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částka s příslušenstvím. Žalobkyně tento požadavek odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo. Nedílnou součástí této smlouvy jsou také úvěrové podmínky. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala umožnit žalované čerpat peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty až do výše úvěrového rámce částka. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky ve výši 26,28 % ročně a sjednanými poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr, zkoumala její kreditní skóre, kdy zkoumala především věk, zdravotní stav, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení, rodinné postavení (vyživovací povinnosti, příjem partnera apod.), provedla kontrolu externích registrů příjmení s NRKI. Žalovaná čerpala celkem částka, v rámci splátek uhradila pouze částku ve výši částka. Žalovaná řádně a včas nehradila splátky úvěru, žalobkyně proto využila svého práva a celý dluh žalované ve výši částka ke dni datum zesplatnila, z toho přestavuje částka jistinu úvěru, částka poplatky (tj. poplatek za vedení účtu 4 × částka), částka náklady za vymáhání a částka smluvní (3 × částka za prodlení s úhradou splátek). V rámci příslušenství žalobkyně požaduje kapitalizované úroky ve výši částka (tj. úroky z jednotlivých splátek a úroky ve výši 26,28 % ročně od datum do datum, úroky ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizované úroky z prodlení ve výši částka za období od datum do datum (z toho částka úroky z prodlení ze smluvní pokuty, částka úroky z prodlení z nákladů na vymáhání, částka úroky z prodlení z jistiny a částka úroky z prodlení z poplatku za vedení účtu a úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud na základě provedeného dokazovaná učinil následující skutková zjištění:

4. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum úvěrovou smlouvu č číslo, ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalované čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce částka. Žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky ve výši 26,28 % ročně, a to ve formě pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky. RPSN byla sjednána ve výši 40,60 %. Žalovaná se dále zavázala platit žalobkyni poplatky ve výši stanovené v sazebníku žalobkyně. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka. Žalovaná je zaměstnána, její měsíční příjem činí částka, příjem ostatních členů domácnosti činí částka, má vyživovací povinnost vůči dvěma dětem. Žalovaná má střední vzdělání /viz smlouvu o úvěru na č. l. 17 – 18 spisu, úvěrové podmínky v elektronické podobě v databázi CEPR/. Žalobkyně umožnila žalované čerpat peněžní prostředky, žalovaná však své smluvní povinnosti nedostála, když řádně a včas nehradil měsíční splátky. Žalobkyně proto využila svého práva a dluh žalované zesplatnila, a to dopisem ze dne datum. Dluh žalované činí částka na jistině úvěru, částka na poplatcích, částka na nákladech za vymáhání a částka na smluvní pokutě /viz výpis čerpání úvěru na č. l. 19 – 21 spisu, dopis ze dne datum na č. l. 22 spisu, podací arch na č. l. 23 spisu/. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby dopisem ze dne datum /viz předžalobní výzvu na č. l. 24 spisu, podací arch na 25 spisu/.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum úvěrovou smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalované čerpat peněžní prostředky do výše částka. Žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úroky ve výši 26,28 % ročně, a to ve formě pravidelných měsíčních splátek. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka. Žalovaná je zaměstnána, její měsíční příjem činí částka, příjem ostatních členů domácnosti činí částka, má vyživovací povinnost vůči dvěma dětem. Žalovaná má střední vzdělání. Žalovaná své smluvní povinnosti nedostála, když řádně a včas nehradila měsíční splátky, žalobkyně proto využila svého práva a dluh žalované zesplatnila, a to dopisem ze dne datum. Dluh žalované činí částka na jistině úvěru, částka na poplatcích, částka na nákladech za vymáhání a částka na smluvní pokutě. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Soud nemohl žalobkyni o povinnosti doplnit tvrzení a důkazy ohledně zkoumání schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, neboť soud toto poučení dává právě při jednání soudu dle ust. , 3 č. , , (dále jen „”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a poučit ji o následcích jejich nesplnění dle ust. , 3

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen„ o. z.“) a dle , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

15. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně sice chtěla s žalovanou uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na základě níž přenechala žalobkyně žalované jistinu a žalované měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s příslušenstvím vrátit, smlouva o úvěru však nebyla platně sjednána. Pokud žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, bylo dané právní jednání od počátku absolutně neplatné. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, ani na jiné poplatky a smluvní pokutu. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaného (kapitalizovaného a běžícího) smluvního úroku, smluvní pokuty, poplatků a nákladů za vymáhání zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. Ohledně následku absolutní neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených po účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., tedy od datum soud uvádí, že pouhý jazykový výklad ust. § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (zejména vzhledem k druhé větě odst. 1 § 87) by mohl nasvědčovat, změnou textace oproti předchozímu znění zákona o spotřebitelském úvěru došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele, avšak dle názoru soudu se stále jedná o neplatnost absolutní.

17. Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. (N 113/53 SbNU 409)). Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. K výkladu právních norem Ústavní soud mj. též v usnesení svého pléna ze dne datum, sp. zn. , zdůraznil, že„ obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku; povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad (srov. např. nález sp. zn. , Sb.n.u. sv. 7, str. 87, , Sb.n.u. sv. 13, str. 131, , , , vše dostupné na webová adresa). Jinými slovy řečeno, soudy musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Jestliže interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, je na místě použít další výkladové metody, jako je metoda výkladu systematického, logického, teleologického či historického, které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí ze základního, nikoliv však jediného, výkladu jazykového.“

18. Zákon číslo Sb., o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Nemá na rozdíl od poskytovatelů před uzavřením smlouvy znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, když smlouvy bývají uzavírány jako adhezní, apod. Současně již z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají takové osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají mnoho nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají, a jejich cílem je úvěr (někdy za každou cenu) získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je zákonem povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Pro naznačené nerovné postavení smluvních stran je tedy na místě tuto nerovnováhu účinně v případě sporu vyvažovat. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele toto účinné vyvažování znemožňuje, ba naopak by se v jejím důsledku stala pouze relativní i celá zákonem stanovená ochrana spotřebitele jako taková. Bez toho aniž by soud sám ex offo mohl přihlédnout k tomu, zda poskytovatel dostál své zákonné povinnosti, či zda naopak nastaly zákonné důsledky jejího porušení v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, je ochrana spotřebitele touto úpravou zamýšlená pouze iluzorní.

19. Tento náhled, odmítající relativní neplatnost jakožto nedostatečný nástroj ochrany spotřebitele, je dlouhodobě sdílen i judikaturou Ústavního soudu. Již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , bylo zdůrazněno, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv chápe Ústavní soud jako nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle (viz bod 41. citovaného rozhodnutí).

20. Soud má tedy za to, že v ust. zákona o spotřebitelském úvěru č. stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ust. o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek, a soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. - 97).

21. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že žalobkyně poskytla žalované jistinu ve výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost úvěrové smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky ve výši částka odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny včetně zákonných úroků z prodlení z této částky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. o. z. ve výši dle ust. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 53,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,86 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

24. Lhůty k plnění ve výrocích I. a III. byly určeny podle ust. 160 odst. 1 a platební místo dle ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.

Žalobkyně má právo v případě, že žalovaná nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na provedení exekuce podle , exekučního řádu.