Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1208/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení soudu I.stupně ze dne 20.září 1999 č.j. , jímž byl nařízen výkon rozhodnutí.

Proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu podává povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z poučení poskytnutého mu odvolacím soudem o možnosti podat proti jeho rozhodnutí dovolání podle ustanovení ve znění před 1.lednem 2001. Obsahem svého dovolání zpochybňuje, zda mu bylo doručeno vykonávané rozhodnutí a vyjadřuje, že mu „ postupem všech soudů byla odňata možnost před soudy jednat“.

Nejvyšší soud jako soud dovolací posuzoval přípustnost dovolání podle ve znění účinném do 31. 12. 2000 (srov. část dvanáctou hlavu I bod č. 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkou rozsudků, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není), jestliže trpí vadami uvedenými v ustanovení . Dle ust. je takovou vadou okolnost, že účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Dovolání je též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu I.stupně uvedené v ust. až f/ Dovolání je rovněž přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ( ). Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ).

V posuzovaném případě povinný napadá dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým bylo usnesení soudu prvního stupně o věci samé potvrzeno.

Přípustnost svého dovolání povinný dovozuje z poučení poskytnutého mu odvolacím soudem o možnosti podat dovolání „ pouze z důvodů uvedených v ust. 237 ve znění před 1.1.2001“. Dovolatel má za to, že mu odvolací soud „povolil dovolání.“

Na přípustnost dovolání nelze usuzovat jen z poučení obsaženého v závěru písemného vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu. Oprávnění založit přípustnost dovolání proti svému usnesení ve věci samé, proti němuž by jinak dovolání přípustné nebylo, svěřuje ustanovení odvolacímu soudu za předpokladu, že jde o usnesení ve věci samé po právní stránce zásadního významu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno. V posuzovaném případě - jak vyplývá z obsahu výroku a z odůvodnění napadeného usnesení – bylo usnesením odvolacího soudu usnesení soudu prvního stupně ve věci samé potvrzeno. Odvolací soud však - ve výroku svého usnesení - přípustnost dovolání proti svému potvrzujícímu usnesení nevyslovil. Uvedl-li v poučení usnesení (nad rámec tehdejšího znění ustanovení ), že “dovolání je přípustné pouze z důvodů uvedených v ust. ve znění před 1.1.2001 a to do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím soudu I. stupně,“ pak šlo jen o obecné upozornění na existenci dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku. Takové upozornění - samo o sobě - založit v posuzované věci přípustnost dovolání podle ustanovení nemůže. Protože žalovaný nenavrhl, aby dovolání bylo odvolacím soudem připuštěno, nemůže být dovolání přípustné ani z hlediska ustanovení . ( srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.ledna 2001 sp.zn. )

Za situace, kdy dovolatel v dovolání jen obecně tvrdí, že mu byla postupem odvolacího soudu odňata možnost jednat a bránit svá práva, zbývá dovolacímu soudu prověřit existenci přípustnosti dovolání dle ust. Z obsahu spisu ovšem nic takového nevyplývá; usnesení soudu I.stupně bylo povinnému za postupu soudu dle doručeno dne 12.11.2002 při provádění výkonu, povinný podal proti takovému usnesení odvolání, jímž se bránil tím, že vymáhaný dluh on „nevytvořil“, a že za něj nese odpovědnost třetí osoba, a o takové jeho námitce odvolací soud věcně za dodržení procesních regulí úpravy odvolacího řízení ve věcech výkonu rozhodnutí rozhodl. Z obsahu spisu ani nevyplývá, že by usnesení odvolacího soudu trpělo některou z dalších vad uvedených ustanovení , a tak je nepochybné, že dovolání povinného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného - aniž se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněnému náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měl právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ust. , a výrok o tom, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. srpna 2004

JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.

předseda senátu