Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 257/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

zaplacení 19 650 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 850 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 649,30 Kč a dále jdoucím ve výši 8,05 % ročně z částky 2 850 Kč od

7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 180 Kč spolu

s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 4 237,62 Kč a nadále běžícím ve výši 23,72 % ročně z částky 6 184,10 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 779,17 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky 3 334,10 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 440 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 313,80 Kč a dále jdoucím ve výši 8,05 % ročně z částky 6 440 Kč od

7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 180 Kč spolu

s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 4 298,59 Kč a nadále běžícím ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 134,08 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky

560 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 850 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 649,30 Kč a dále jdoucím ve výši 8,05 % ročně z částky 2 850 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 180 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 4 237,62 Kč a nadále běžícím ve výši 23,72 % ročně z částky 6 184,10 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 779,17 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky 3 334,10 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 440 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 1 313,80 Kč a dále jdoucím ve výši 8,05 % ročně z částky 6 440 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 180 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 4 298,59 Kč a nadále běžícím ve výši 23,72 % ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 134,08 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05 % ročně z částky 560 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, zamítá. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 19 650 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dvě smlouvy o půjčce, a to dne

7. 4. 2016 smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 180 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na

18. 5. 2017. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku hradila dne 19. 8. 2016, přičemž celkem na pohledávku uhradila pouze 560 Kč. Žalobkyně se proto z titulu této smlouvy domáhala úhrady částky 7 000 Kč na jistině, na dlužném poplatku 4 620 Kč, částky kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 4 298,59 Kč a nadále běžícího ve výši 23,72% ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 447,88 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05% ročně z částky 7 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Rovněž dne 21. 12. 2015 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu půjčce číslo na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 180 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na

30. 1. 2017. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku hradila dne 19. 8. 2016, přičemž celkem na pohledávku uhradila pouze 4 150 Kč. Žalobkyně se proto z titulu této smlouvy domáhala úhrady 6 184,10 Kč na jistině, na dlužném poplatku 1 845,90 Kč, částky kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 4 237,62 Kč a nadále běžícího ve výši 23,72% ročně z částky 6 184,10 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 428,47 Kč a nadále běžícím ve výši 8,05% ročně z částky 6 184,10 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení obou pohledávek za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, ta však na dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu a své stanovisko nezměnila ani ve svém následném písemném doplnění žaloby. Žalovaná na výzvu soudu žádným způsobem nereagovala. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru

o skutkovém stavu věci.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr:

6. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne 21. 12. 2015 smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 7 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 5 180 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 12 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Nedílnou součástí smlouvy

o půjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o půjčce ze dne 21. 12. 2015, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce).

7. Z karty zákazníka zpracované pro žalovanou a jí podepsanou dne 21. 12. 2015 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedla, že není zaměstnaná, je v domácnosti, přičemž pobírá příspěvek na živobytí částkou 9 100 Kč, přídavky částkou 2 330 Kč a příspěvek na bydlení částkou 7 301 Kč. Žalovaná měla bydlet v nájmu, přičemž náklady na nájem a inkaso měly činit 3 000 Kč, její výdaje na domácnost částku 12 000 Kč a telefon hradila částkou 600 Kč. Žádné další příjmy ani výdaje žalovaná neuvedla.

8. Pouhé 4 měsíce po uzavření výše uvedené smlouvy, tj. dne 7. 4. 2016 žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně další smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta částka 7 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se současně zavázala zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 5 180 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 12 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o půjčce ze dne 7. 4. 2016, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce).

9. Z karty zákazníka zpracované pro žalovanou a jí podepsanou dne 7. 4. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalované základní údaje o její osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Uvedla, že není zaměstnaná, byla v domácnosti, přičemž pobírá příspěvek na živobytí částkou 8 600 Kč, přídavky částkou 2 330 Kč a příspěvek na bydlení částkou 11 112 Kč. Žalovaná měla bydlet v nájmu, přičemž náklady na nájem a inkaso měly činit 5 000 Kč, její výdaje na domácnost částku 13 000 Kč a splátky úvěrů hradila částkou 945 Kč. Žádné další příjmy ani výdaje žalovaná neuvedla.

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni obě výše specifikované pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6. 12. 2019, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podacího archu ze dne 7. 1. 2020.

11. Z výzvy k plnění ze dne 22. 2. 2021 a podacího lístku ze dne 23. 2. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná byla před podání žaloby vyzvána ke splnění své povinnosti.

12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky ( věta prvá citovaného zákona).

13. Podle , o spotřebitelském úvěru účinného do 1. 12. 2016 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

14. Podle o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) ve znění účinném od 25. 2. 2013 je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

15. Podle o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) poskytne věřitel spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat informace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Učiní tak s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, nebo před tím, než spotřebitel učiní závazný návrh na uzavření takové smlouvy. Všechny informace musí být stejně výrazné. Jiné informace než uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu poskytne věřitel v samostatném dokumentu. Poskytnutím informací způsobem uvedeným v odstavci 2 věřitel splnil informační povinnost podle zákona upravujícího smlouvy o finančních službách uzavírané na dálku.

16. Podle o spotřebitelském úvěru (účinného v době uzavření úvěrové smlouvy) není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle , 7 a 9 nesplnil.

17. Soud ve smyslu ustanovení , občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

20. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

21. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalované. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalované obsažené ve smlouvě, tj. že jí uvedené údaje jsou pravdivé

a úplné, neměla důvod blíže jí uvedené údaje ověřovat. Poukazovala na zákonnou povinnost žalované ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 a 7 o.z. jednat v právním styku poctivě, a že se má za to, že kdo jednal v právním styku, jednal poctivě. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně navrhla k důkazu výlučně kartu zákazníka podepsanou žalovanou. Z této karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaná sdělila nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalované, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalované nebo její jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí popřípadě dalších rejstřících klientských informací. K ověření údajů poskytnutých žalovanou byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona

o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovanou budí oprávněnou pochybnost o své správnosti.

22. Žalobkyně sice tvrdí, že u žalované byla ověřena výše jejího příjmu, a to z výměry státní podpory a výpisu z účtu, avšak soudu ani jednu z listin nedoložila. Shodně jako nedoložila ani doklady z nichž měly být ověřeny výdaje žalované (nájemní smlouvu). Žalobkyně výslovně uvedla, že nemá tyto doklady k dispozici ani ona, ani její právní předchůdkyně. Z obou zákaznických karet bylo zjištěno, že žalovaná byla nezaměstnaná, byla ženou v domácnosti a její příjem byl tvořen dávkami státní sociální podpory, kdy pobírala příspěvek na živobytí, příspěvek na bydlení

a přídavky na děti. V případě uzavření první smlouvy ze dne 21. 12. 2015 činil příspěvek na živobytí částku 9 100 Kč, příspěvek na bydlení částku ve výši 7 301 Kč a přídavky na děti částku 2 330 Kč s tím, že celkem měla žalovaná 4 vyživovací povinnosti. Ohledně nezletilých dětí není z karty patrno, jakou částku žalovaná na potřeby dětí měsíčně vynakládala. Náklady na nájemné

a inkaso uvedla částkou ve výši 3 000 Kč a výdaje domácnosti uvedla ve výši 12 000 Kč, dále uvedla, že hradí telefon částkou ve výši 600 Kč. Celkem tak příjem z dávek činil 18 731 Kč

a výdaje (společně se splátkami uvedené půjčky) by činily celkem 16 440 Kč, kdy by žalované měsíčně zbývala částka k úhradě svých dalších potřeb (a potřeb 4 nezletilých dětí) pouze částka ve výši 2 291 Kč. Již z této skutečnosti je patrné, že lze pochybovat o úvěruschopnosti žalované, byť má soud za to, že o úvěruschopnosti žalované měla právní předchůdkyně žalobkyně pochybovat již z toho důvodu, že žalovaná byla v takové finanční situaci, že splňovala podmínky pro přiznání dávek státní sociální podpory (příspěvku na bydlení i na živobytí). Žalovaná dále uvedla, že bydlí v nájmu, přičemž tato skutečnost opět nebyla ověřena nájemní smlouvou (resp. tato nebyla soudu doložena), rovněž lze pochybovat o pravdivosti tvrzení, že nájem žalovaná hradila pouze částkou 3 000 Kč, která je zcela zjevně nepřiměřená běžným nájmům v době uzavření smlouvy. V kartě zákazníka vyplněné ke smlouvě ze dne 7. 4. 2016 pak žalovaná uváděla, že nájem činí částku 5 000 Kč (tj. za 4 měsíce se zvýšil o 2 000 Kč), zároveň zde již neuváděla výdaj na telefon ve výši 600 Kč. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by při prověřování úvěruschopnosti žalované při uzavírání ani jedné ze smluv nahlédla do exekučního či insolvenčního rejstříku či do evidencí klientských informací (např. SOLUS či NRKI), aby ověřila zadlužení žalované a existenci či neexistenci pohledávek po splatnosti. Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím ani jedné z půjček, dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím půjčky dostatečně a s odbornou péčí posouzena. Tedy ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru platí, že povinnost uložená poskytovateli spotřebitelského úvěru v ustanovení zákona splněna nebyla a smlouvy o půjčce jsou proto pro rozpor se zákonem ve smyslu ustanovení neplatné.

23. Za situace, kdy jsou smlouvy o půjčce neplatné, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finančních částek, které jí prokazatelně na základě neplatných smluv poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 21. 12. 2015 v hotovosti částku 7 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na tuto půjčku před podáním žaloby uhradila celkem 4 150 Kč, a žalobkyně tak má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši

2 850 Kč, které jí bylo přiznáno společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 649,30 Kč a nadále jdoucím ve výši 8,05 % ročně z částky 2 850 Kč od 7. 12. 2019 (tj. od data postoupení pohledávky) do zaplacení (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnného poplatku a obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) soud žalobu zamítl (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku), neboť bylo prokázáno, že dne 21. 12. 2015 nedošlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce.

24. Rovněž má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne

7. 4. 2016 v hotovosti částku 7 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na tuto půjčku před podáním žaloby uhradila celkem 560 Kč, a žalobkyně tak má nárok na bezdůvodné obohacení ve výši 6 440 Kč, které jí bylo přiznáno společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 313,80 Kč a nadále jdoucím ve výši 8,05 % ročně z částky 6 440 Kč od 7. 12. 2019 (tj. od data postoupení pohledávky) do zaplacení (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku). Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že dne 7. 4. 2016 nedošlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnného poplatku a obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok pod bodem IV. tohoto rozsudku).

25. Výrokem pod bodem V. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle , , tj. podle úspěchu ve věci. Žalované, která byla ve sporu úspěšnější, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).