Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 188/2021-14
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Engelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 14 247 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 500 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá, a to co do
- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 403,14 Kč
- kapitalizovaného úroku ve výši 1 445 Kč,
- částky 4 747 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 506,26 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 500 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá, a to co do - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 403,14 Kč - kapitalizovaného úroku ve výši 1 445 Kč, - částky 4 747 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 506,26 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 14 247 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti právnická osoba (dále jen„ Zaplo“), IČO dne 1. 10. 2018 smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 19. 11. 2018 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 9 500 Kč, přičemž žalovaný, zavázal žalobci vrátit částku 10 845 Kč spolu s příslušenstvím do 19. 12. 2018 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany Smlouvy Smlouva byla uzavřena distančně. Žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,1 - 1 Kč. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalované, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Žalovaná po verifikační platbě obdržela předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry. Žalovaná odsouhlasila při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky. Zaplo zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny 9 500 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná poskytnutou částku neuhradil řádně a včas. Vznikla jí proto povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním dle odst. 4 strana 3 smlouvy Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020. Žalobkyně požadovala vedle dlužné jistiny 9 500 Kč uhrazení i dalších nároků z úvěru nesplaceného úroku ve výši 1 345 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 747 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na svém návrhu rozhodnout bez nařízení jednání žalobkyně setrvala i po upozornění soudu, že nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti úvěrující společností před poskytnutí úvěru žalované a musel by nárok posoudit z titulu bezdůvodného obohacení usn. č. j. 19 C 188/2021-10, výslovně uvedla, že je s takovou právní kvalifikací srozuměna.
Z žalobkyní předložených listin, a to smlouvy o úvěru, části výpisu z účtu anonymizováno prokazující verifikační platbu a čerpání úvěru 9 500 Kč má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli za pomoci prostředků komunikace na dálku dne 1. 10. 2018 úvěrovou smlouvu shora uvedeného čísla, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 9 500 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit do 19. 12. 2018, ničeho však nehradila.
V situaci, kdy soud kvalifikoval vztah mezi účastníky jako spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., bylo namístě nejdříve posoudit, zda žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Teprve v případě kladného závěru k této otázce, mělo smysl zkoumat další konkrétní ustanovení smlouvy a oprávněnost sankčních nároků rovněž požadovaných v žalobě.
K posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, soud ze žádosti o úvěr jakož i z dalších předložených důkazů a ani z žalobních tvrzení nemohl učinit závěr, že by úvěruschopnost žalované byla řádným způsobem zkoumána a učiněny odpovídající závěry. Právní předchůdkyně provedla dle tvrzení žalobkyně lustraci žalované v rejstřících dlužníků, bankovních a i nebankovních informací, v insolvenčním rejstříku. Informace tam uvedené však neposkytují přehlede o příjmech a výdajích žalované, které především v rámci úvahy o její schopnosti splácet úvěr měl úvěrující posuzovat. Soud proto vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že doklady nedisponuje a je srozuměna s posouzením nároku jako bezdůvodné obohacení. Žalobkyně tak neprokázala, že by právní předchůdkyně dodržela povinnost stanovenou § 86, 87 z. č. 257/2016 Sb. a před poskytnutím úvěru řádně vyhodnotila příjmové a výdajové poměry žalované.
Judikatura Soudního dvora Evropské unie (sp. zn. C -679/18, OPR- Finance s. r. o. vs. GK) jakož i NS (sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), NSS a ÚS ČR (I US 199/11) dovodila, že nedostatek řádného zkoumání úvěruschopnosti zakládá absolutní nepatrnost úvěrové smlouvy.
Soud předmětnou smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou a žalobkyně má tak nárok pouze na náhradu bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny dluhu dle § 2991 z. č. 89/2012 Sb (dále jen „ o. z.“) spolu s úrokem z prodlení § 1970 o. z. od podání žaloby, neboť předchozí výzvy k úhradě dluhu byly výzvou k úhradě plnění z neplatné úvěrové smlouvy, tedy nezaložily splatnost bezdůvodného obohacení.
Pokud žalovaná hradil splátky, které nebyly započteny na jistinu úvěru, ale na další nároky vyplývající z ujednání neplatné smlouvy o úvěru (úroky, poplatky atd.), jde o bezdůvodné obohacení na straně příjemce těchto plateb. Bez procesní aktivity žalované (uplatnění bezdůvodného obohacení jako obrany do výše žalované částky, vzájemný návrh) však soud ve sporném řízení nemůže jakkoli zohlednit tyto uskutečněné platby, byť z neplatného právního důvodu.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému náhradu nákladů řízení ve 34 % tj. 506,26 Kč z celkové částky jejich nákladů tj. z 1 489 Kč, (odečten úspěch 67% od neúspěchu 33%). Náhradu nákladů řízení tvoří mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) po 200 Kč ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč podle položky 2 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.