Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 168/2021-38
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a s 23,72 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 23,72 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr především na základě informací získaných od žalované, které se týkaly jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, a tyto informace byly ověřeny na základě předložených dokladů a zaznamenány v žádosti o úvěr. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že poskytla pravdivé a úplné údaje. V souvislosti se zkoumáním úvěruschopnosti žalobkyně poukázala na rozsudek název soudu, č. j. číslo jednací, podle nějž postačí, pokud má věřitel listiny k ověření úvěruschopnosti žalované k dispozici při sepsání smlouvy a jejich poskytnutí potvrdí i sám žalovaný podpisem zákaznické karty. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku částka a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši částka, odměnou za administrativní činnost ve výši částka a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Dále se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za doplňkovou službu životního pojištění poplatek ve výši částka. Poskytnutou částku spolu se shora uvedenými poplatky se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách ve výši částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne datum. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně pouze částka, zbývající část neuhradila. Pohledávka byla dne datum postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Na dlužnou částku nebylo od postoupení ze strany žalované ničeho uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku.
2. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice. Z listiny označené jako smlouva o půjčce číslo vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti při uzavření smlouvy částku částka a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši částka, poplatkem za administrativní činnost ve výši částka, inkasním poplatkem ve výši částka a poplatkem za životní pojištění ve výši částka Celkem se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku částka v 58 týdenních splátkách po částka Součástí smlouvy byly smluvní podmínky upravující postup při případném prodlení žalované.
4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy a oznámením o postoupení pohledávky spolu s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni a žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne datum. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě dluhu.
5. Ke způsobu, jakým právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované danou zápůjčku splatit, žalobkyně soudu doložila pouze kartu zákazníka. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná byla v době uzavření zaměstnána u zaměstnavatele anonymizováno obec. Měsíční příjmy žalované představovala pouze čistá mzda ve výši částka. Její výdaje tvořily nájem ve výši částka, výdaje domácnosti ve výši částka a ostatní náklady ve výši částka Celkem činily výdaje žalované částku částka. Dále bylo uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, je vdaná, žije ve společné domácnosti s manželem, nemá žádné nezaopatřené děti a má učňovské vzdělání. Ve smlouvě byla odškrtána políčka dokumentů, které by byly doloženy při podpisu smlouvy k ověření příjmů žalované, a to výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Tyto doklady však soudu předloženy nebyly.
6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum listinu s názvem smlouva o půjčce, na základě níž jí byla v hotovosti poskytnuta částka částka. Listina obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti se zápůjčkou též úrok a poplatky za vymezené a specifikované služby. Do dnešního dne žalovaná dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyni žalobkyně uhradila pouze částku částka. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla dne datum postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaná ničeho dalšího neuhradila. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána pouze na základě jejích tvrzení a dokumentů, které byly odškrtány v zákaznické kartě, ale jež nebyly soudu doloženy.
7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“).
8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
9. Podle § 9 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věta druhá ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce podepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované danou zápůjčku splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala.
17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle ZoSÚ soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
18. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že byly řádně zhodnoceny informace požadované a získané od žalované před uzavřením smlouvy tak, že žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům a zaznamenány do zákaznické karty. Žádné důkazy však žalobkyně (s výjimkou zákaznické karty) v tomto ohledu v žalobě neoznačila. Zkoumání úvěruschopnosti vydlužitele je přitom myšlenkový postup, který musí být přezkoumatelný a údaje uvedené vydlužitelem musí být ve smyslu shora citované judikatury Nejvyššího soudu doloženy objektivními podklady. Žalobkyně tak neprokázala, že by řádné přezkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného a dospěla tak k jednoznačnému závěru o jeho úvěruschopnosti. Odkaz žalobkyně na rozsudek název soudu, č. j. číslo jednací, je tak nepřípadný, neboť dle názoru zdejšího soudu je tam uvedený právní názor v rozporu se shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu, která naopak zdůrazňuje povinnost ověřování informací poskytnutých vydlužitelem, jež bez objektivních podkladů není možné. Ve své podstatě by pak tento názor vedl k opětovnému zúžení zkoumání úvěruschopnosti jen na ničím nedoložené prohlášení vydlužitele, což zcela odporuje právnímu názoru vyslovenému v judikatuře Nejvyššího soudu. Žalobkyně tak neprokázala, že by řádné přezkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalované a dospěla tak k jednoznačnému závěru o její úvěruschopnosti.
19. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 9 ZoSÚ absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku částka, na kterou žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila částka, zbyla jí tedy povinnost žalobkyni vydat částku částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroků (vše má oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné). Shora uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).