Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
5 C 191/2021-23
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení. Uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy se jí právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout hotovostní neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatky za vyhodnocení a sjednání úvěru a inkasním poplatkem. Celkem se zavázala vrátit částka ve 14 měsíčních splátkách. Žalovaná však svou smluvní povinnost nesplnila, neboť sjednaný úvěr řádně nehradila. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení jistiny ve výši částka, dlužného úroku ve výši částka, dlužného poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši částka, dlužného poplatku za sjednání úvěru ve výši částka a dlužného inkasního poplatku ve výši částka a zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení. Úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně řádně zkoumána, a to na základě údajů žalované o výši jejích měsíčních příjmů a výdajů a lustrací v příslušných informačních systémech. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.
3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Ze smlouvy o úvěru vzal soud za prokázané, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podepsána listina označená jako smlouva o úvěru. Smlouvou o úvěru se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový bezhotovostní úvěr ve výši částka a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu s úrokem ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši částka a inkasním poplatkem ve výši částka Celkem se zavázala vrátit částka ve 14 měsíčních splátkách po částka Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v příloze této smlouvy postoupena žalobkyni s účinností k témuž dni. Z předžalobní upomínky a dokladu o odeslání soud zjistil, že postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno a žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky.
5. Ze žádosti o úvěr a kopie občanského průkazu žalované vzal soud za prokázané, že žalovaná o sobě uvedla, že je od datum zaměstnaná v soukromé sféře a vykonává manuální práci. Její měsíční příjmy činí mzda ve výši částka, rodičovský příspěvek ve výši částka a výživné ve výši částka, celkem částka. Mezi pravidelné měsíční výdaje patří výdaje na bydlení a energie ve výši částka, výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši částka a výdaje na telefon ve výši částka, celkem částka. Dále bylo uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, je rozvedená, má jedno dítě do 18 let věku a dokončila středoškolské vzdělání bez maturity. V žádosti byla dále odškrtnuta políčka dokladů, které žalovaná k žádosti doložila, a to výplatní pásky, pracovní smlouva, občanský průkaz a rodný list. Žádný z těchto dokumentů však soudu (s výjimkou občanského průkazu) doložen nebyl.
6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně listinu označenou jako smlouva o úvěru. Při jejím podpisu žalovaná převzala částku částka Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatky za vymezené a specifikované služby (úrok, poplatky za vyhodnocení úvěru a za sjednání úvěru a inkasním poplatek). Celkem měla vrátit částku částka, přičemž ze žalobního návrhu vyplývá, že žalobkyně požaduje celkem částka, žalovaná tak zřejmě uhradila částku částka. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla dne datum postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila a vyzvala ji k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila pouze žádost o úvěr a občanský průkaz žalované.
7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 9 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věta druhá ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.
16. V daném případě žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by její právní předchůdkyně dostatečně a v souladu se shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalované předmětný úvěr splácet, a svou neúčastí při jednání se žalobkyně zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů žalované o výši jejích měsíčních příjmů a výdajů a lustrací v příslušných informačních systémech. Ke svému tvrzení však žalobkyně doložila pouze žádost o úvěr, která obsahuje údaje uvedené žalovanou, a kopii občanského průkazu. Tento způsob zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet je však ve smyslu níže uvedené judikatury zcela nedostatečný. Povinností věřitele totiž je údaje uvedené dlužníkem v prohlášení ověřit, přičemž myšlenkový postup věřitele musí být přezkoumatelný. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, je podle § 9 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit.
17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
18. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná. Soud proto rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni. Ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná na poskytnutou jistinu ve výši částka uhradila celkem částka (celkem měla vrátit částka a žalobkyně žaluje celkem včetně poplatků částku částka). Žalované tak zůstala povinnost vydat částku částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
19. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně sjednaných poplatků a příslušenství sestávajícího z úroků (mají oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).
20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).