Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 248/2020-22
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupené advokátkou titul jméno příjmení, IČO
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované, okres obec
o zaplacení 1 437 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 837 Kč a částku 59,16 Kč.
II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 600 Kč a částky 42,84 Kč.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 186 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 837 Kč a částku 59,16 Kč.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 600 Kč a částky 42,84 Kč.</b> <b>II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 186 Kč.</b>
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 8. října 2020, na zaplacení částek 1 437 Kč a 102 Kč. Částka 1 437 Kč představovala jednak nedoplatek pojistného 837 Kč, žalovaného za dobu od 14. října 2019 do 24. ledna 2020 a jednak poplatek za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné v částce 300 Kč a poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění v částce 300 Kč. Částka 102 Kč pak představovala úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, kdy šlo o úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, počítaný od 25. ledna do 8. října 2020. Podle tvrzení žalobkyně uzavřeli účastnice v neuvedený den pojistnou smlouvu v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře pojistného produktu, který je označen číslo s počátkem pojištění od 14. října 2019. Jednalo se o pojištění vozidla tovární značka a typ anonymizována čtyři slova, registrační značka, kdy předmětem smlouvy bylo název pojistné smlouvy anonymizována tři slova. Sjednáno bylo první pojistné 3 005 Kč, které bylo splatné první den ročního pojistného období. Pojištění zaniklo ke dni 24. ledna 2020 pro marné uplynutí 30-ti denní lh. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila. K poplatkům pak žalobkyně uvedla, že byly mezi účastnicemi sjednány a byly účtovány v souladu se sazebníkem, přičemž na sjednanou povinnost byla žalovaná upozorněna dopisem o zániku pojištění.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na den 30. srpna tr. se nedostavila žádná z účastnic, ani zástupkyně žalobkyně, přičemž pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila.
3. Na základě dokazování soud zjistil, že mezi účastnicemi byla dne skutečně sjednána žalobkyní uváděná výše uvedená smlouva, která ovšem obsahovala ujednání o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem uvedeného vozidla od 14. října 2019, kdy byla také smlouva žalovanou podepsána, za uváděné celkové pojistné s pojistným obdobím 12 měsíců. Nad rámec žalobních tvrzení pak soud zjistil, že žalovaná byla ve smlouvě označena jako pojistník a žalobkyně jako pojistitel. Soud však nezjistil, že by ve smlouvě byla sjednána povinnost žalované platit žalobkyni žalované poplatky.
4. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná nezaplatila žalované pojistné, poplatky, ani žalovaný úrok z prodlení, když žalovaná v tomto směru neuváděla tvrzení o případném opaku, ačkoli jí tuto povinnost předepisuje § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen„ OSŘ“).
5. Shora uvedené ujednání účastnic hodnotí soud souladně s žalobkyní jako pojistnou smlouvu. Její režim se řídil primárně ustanoveními § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), (dále jen„ ZPOPV“) a ve věcech tímto zákonem neupravených ustanoveními § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen„ OZ“). Z dané smlouvy byla žalobkyně povinna vyplatit pojistnou částku oprávněné osobě v případě pojistné události. Žalovaná byla pak povinna hradit pojistné za pojištění odpovědnosti do konce kalendářního měsíce, v něž pojištění zaniklo, a to v souladu s § 13 odst. 2 ZPOPV. Doba pro placení pojistného první den pojistného období byla určena § 2783 odst. 2 OZ .
6. Pojištění trvalo také v době, za kterou se žalobkyně domáhala zaplacení pojistného. Její nárok na zaplacení pojistného za žalovanou dobu trvání pojištění v uváděném období v poměrné výši 837 Kč je tedy důvodný. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním tohoto peněžitého závazku, má žalobkyně právo nejen na zaplacení tohoto nedoplatku pojistného, ale také na úhradu úroku z prodlení z této částky za požadované období podle § 1970 odst. 2 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl i v tomto rozsahu, tj. i ve vztahu k částce 59,16 Kč, představující tento zákonný úrok z prodlení z částky 837 Kč za žalované úročené období. Lhůta pro splnění uložené povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ .
7. Ve zbytku nebylo možné uvažovat o platební povinnosti žalované, pokud byla hodnocena jako poplatek. Sjednání takové povinnosti totiž soud po dokazování nezjistil. Pouhé upozornění žalované na existenci této povinnosti teprve v dopise, jenž byl vyhotoven po sjednání smlouvy pochopitelně na vznik platební povinnosti žalované nemá vliv. Soud proto pro neunesení důkazního břemene (§ 120 odst. 1 OSŘ ) žalobu v této části výrokem II. zamítl. Protože nebylo zjištěno prodlení žalovaného s placením této částky, byl stejným výrokem zamítnut také úrok z prodlení ve zbývající části 42,84 Kč.
8. O náhradě nákladů soud rozhodl výrokem II. v souladu s § 142 odst. 2 OSŘ , podle kterého je kritériem poměr procesního úspěchu ve věci. V daném případě měla žalobkyně procesní úspěch ve vztahu k celkové částce 837 Kč a žalovaná byla procesně úspěšná v celkové částce 600 Kč. Míra procesního úspěchu žalobkyně z takto zjištěného celkového součtu peněžitého předmětu řízení ve výši 1 437 Kč činila 58,25 % a míra procesního úspěchu žalované 41,75 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů, potřebných k účelnému uplatnění jejího práva před soudem v poměru 16,5 %.
9. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje za soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu své zástupkyně za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, ve výzvě k plnění a písemném podání ve věci (podání žaloby), vždy po 1 000 Kč za každý tento úkon. Dále žádala paušální náhradu provozních výdajů zástupkyně žalobkyně za tyto tři úkony po 300 Kč a zřejmě i náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z těchto částek mimo soudního poplatku.
10. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ náklady na soudní poplatek v částce 400 Kč; odměnu své zástupkyně, která je advokátkou, počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010 (uveřejněném pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní; všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. sepis žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 advokátního tarifu; provozní výdaje zástupkyně žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby, a to ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč v souladu se závěry vyjádřenými v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001 a na náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad zástupkyně žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty.
11. Celkem se tedy jedná o základ náhrady nákladů řízení v částce 1 126 Kč. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit z těchto nákladů poměrnou částku 186 Kč (~ 16,5 %). O splatnosti k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ .
12. Další žádanou náhradu, jež se týká případných nákladů za úkon právní služby zástupkyně žalobkyně, spočívající ve výzvě k plnění adresované žalované, učiněné před zahájením řízení, nelze zohlednit. Protože předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování pojištění a inkasování pojistného, je nutné tento případně vynaložený (neboť nebylo doloženo jeho zaplacení) výdaj jako neúčelný. V možnostech žalobkyně totiž jistě je vyzvat dlužníky k placení jejich dluhů s upozorněním na možné soudní vymáhání této pohledávky. V tomto směru lze odkázat na shodné závěry, vyjádřené například v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2016, čj. 25 Co 192/2016 - 62, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 325/2014 , usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. srpna 2017, čj. 25 Co 208/2017 - 94, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 272/2015 , usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. ledna 2016, čj. 25 Co 445/2015 - 55, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 166/2014 , či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. ledna 2016, čj. 25 Co 427/2015 - 47, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 157/2014 .
13. Nakonec je, s ohledem na zjevně jiné právní hodnocení žalobkyně ohledně aplikace právní úpravy náhrady nákladů řízení, nutné doplnit vysvětlení důvodu použití ustanovení § 14b advokátního tarifu. To vyplývá z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), v řízení je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 14b odst. 1 písm. b) advokátního tarifu) a v řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu). Protože ve smyslu závěrů vyjádřených v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. prosince 2016, sp. zn. 17 Co 281/2016 , (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 53/2018 část občanskoprávní a obchodní, dostupném na https://www.fulsoft.cz/33/53-2018-sb-rozh-uniqueidOhwOuzC33qe_hFd_-jrpTj2qk2bXruFjmjgpDIsxw-qVdaLTRYHm) nedošlo při činnosti advokátní zástupkyně žalobkyně k podrobné individualizaci případu v žalobě, nebo zjevné aktivní účasti této zástupkyně na shromažďování podkladů (např. zadávání posudků, zajišťování svědků), není důvod paušální náhradu přiznávat podle jiné právní normy. Nalézacímu soudu je z vlastní činnosti známo, že žalobkyně v podstatě stejnými žalobami uplatňuje své nároky na zaplacení pohledávek ze smluv o pojištění v obdobných případech, které se liší jen označením žalovaného, výší pojistného a poplatku, splatností a pochopitelně s ohledem na různé plnění platebních povinností žalovanými i žalovanou částkou. Odůvodnění žalobních návrhů je však jinak stejné. Soud připouští, že žalobkyně je účastníkem i dalších soudních sporů, které se od věci projednávané v nadepsaném řízení liší. To samo však zjevně nemůže způsobit aplikaci jiné procesní úpravy náhrady nákladů tohoto řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.