Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 786/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Vsetíně rozsudkem ze dne 6. září 2002, č. j. -157, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 360.000,- Kč s 26 % úrokem z prodlení od 1. 2. 1998 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení.

Odvolání proti tomuto rozsudku Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20. února 2004, č. j. -168, odmítl podle a , , v platném znění (dále jen „“), s odůvodněním, že podané odvolání trpí vadami, jež brání pokračovat v řízení (žalovaný přes výzvu a poučení soudu prvního stupně vytčené vady odvolání neodstranil). Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které na výzvu soudu doplnil prostřednictvím svého právního zástupce podáním ze dne 18. května 2004. V dovolání, jehož přípustnost odvozoval od , napadl správnost závěru odvolacího soudu, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně nesplňovalo formální náležitosti odvolání požadované . Uvedl, že z odvolání ze dne 17. 12. 2002 a jeho doplnění ze dne 25. 8. 2003 jednoznačně vyplývá, čeho se jím žalovaný domáhá, v jakém rozsahu a které odvolací důvody uplatňuje. Tím, že odvolací soud odvolání odmítl, zkrátil žalovaného na jeho právech, znemožnil mu k věci se vyjádřit. Z uvedených důvodů navrhl usnesení odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) poté, co shledal, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným - účastníkem řízení ( ), při splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), se zabýval otázkou přípustnosti dovolání, neboť toliko z podnětu přípustného dovolání lze přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí z pohledu (způsobilých) dovolacích důvodů.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v , , a také v

Přípustnost dovolání podle nemůže být založena již z toho důvodu, že usnesením odvolacího soudu nebylo změněno či potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé.

Dovolání není přípustné ani podle a , protože tato ustanovení přípustnost dovolání proti takovému usnesení neupravují.

Rovněž z a 2 přípustnost dovolání nevyplývá, neboť nejde o případ v tomto ustanovení uvedený.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z , jelikož podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení. Napadá-li dovolatel v posuzovaném případě usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, je zřejmé, že nejde o případ přípustnosti dovolání v citovaném ustanovení upravený. Ke shodnému závěru dospěl Nejvyšší soud České republiky již v usnesení ze dne 1. června 2004, sp. zn. .

Z výše uvedeného vyplývá, že přípustnost dovolání nelze opřít o žádné v úvahu přicházející ustanovení, a proto Nejvyšší soud dovolání podle věty první a pro nepřípustnost odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z věty první, , a a odpovídá situaci, kdy žalobci v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 11. srpna 2004

JUDr. Blanka Moudrá,v.r.

předsedkyně senátu