Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 581/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 6. března 2003, č.j. -36 ve znění usnesení ze dne 1.dubna 2003, č.j. -40, kterým Okresní soud ve Zlíně zamítl návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnutí (nařízeného usnesením ze dne 21. února 2000, č.j. -11, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. ledna 2001, č.j. -25). Odvolací soud uzavřel, že tvrzené okolnosti, že povinný od oprávněného označený automobil, o jehož odebrání se jedná, nepřevzal a nemá jej ani v držení, nepatří k těm, pro něž nelze ve smyslu ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), exekuční titul vykonat. Převzetí vozidla povinným mohlo být posuzováno pouze v nalézacím řízení.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný včas dovoláním, jímž prostřednictvím důvodu uvedeného v zpochybnil závěr, že v rámci vykonávacího řízení nelze zjišťovat, zda povinný věc, kterou má na základě exekučního titulu vydat, skutečně má.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, je dovolání přípustné ve smyslu za podmínek vymezených v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku , která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Otázku, zda z hlediska ustanovení může být relevantní okolnost, že povinný před vydáním podkladového rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo vydat věc, ji neměl v držení, vyřešil odvolací soud v souladu s rozhodovací praxí soudů, že při výkonu rozhodnutí není soud oprávněn přezkoumávat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí.

Nejvyšší soud také již judikoval, jaký vliv na další průběh výkonu rozhodnutí má skutečnost, že se věc nepodařilo u povinného odebrat, nejde-li o případ podle nebo . (srov. rozhodnutí bývalého Nejvyššího soudu ze dne 31.3.1969, sp. zn. Cz 12/69 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č.48/1970).

Jestliže právní otázka, kterou v rámci způsobilého dovolacího důvodu povinný napadl, nevykazuje zásadní význam, není dovolání přípustné ani podle ; Nejvyšší soud proto bez jednání ( věta první ) dovolání odmítl ( věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, odst. l a (oprávněnému, který by měl na náhradu nákladů řízení nárok, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly a povinný na jejich náhradu nemá právo).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. srpna 2004

JUDr. Pavel Krbek, v.r.

předseda senátu