Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1107/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Víta Jakšiče ve věci žalobců: A) L. N., B) J. J., C) J. J., D) L. F., a E) V. H., zastoupených advokátem, proti žalované obci P. n. L., zastoupené advokátem, o zdržení se zásahů do vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Nymburku pod sp. zn. , o dovolání žalobců L. N., J. J. a J.J. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. listopadu 2003, č. j. -98, takto:

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Nymburku (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 28. května 2003, č. j. -83, zastavil řízení v části, kde se žalobci A), B) a C) „domáhají vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované povinnost zdržet se zamýšlenou stavbou domu s pečovatelskou službou o 17 bytových jednotkách v P. n. L. na pozemcích p. č. 11/1 a 1866/2 v k. ú. P. n. L., včetně přípojky elektro, trasované po pozemku p. č. 11/1, přípojky plynu a kanalizace, trasovaných po pozemku p. č. 1866/2 a přípojky vody, trasované po pozemcích p. č. 159/2, 1877/1 a 1866/2 v k. ú. P. n. L., stínění st. p. č. 7/1 a domu čp. 29 v podílovém spoluvlastnictví žalobců L. N. aj. a J. J.“, s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému úřadu v L. n. L. Soud prvního stupně dovodil, že v daném případě o námitce vznesené v územním řízení, že umístěním stavby dojde k zastínění sousedních nemovitostí, přísluší rozhodnout stavebnímu úřadu, nikoli soudu.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobců A), B) a C) usnesením ze dne 28. listopadu 2003, č. j. -98, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že k rozhodnutí o námitkách vlastníků pozemků, kteří jsou účastníky řízení o umístění stavby, že budoucí stavbou dojde k zastínění jejich nemovitosti, není dána pravomoc soudu. Uvedl, že ve smyslu , o obecných technických požadavcích na výstavbu, do působnosti obecných stavebních úřadů patří i posouzení negativního účinku zastínění staveb a jejich zařízení na životní prostředí, čímž je míněno i zastínění sousedova pozemku, neboť i ten je součástí životního prostředí. Městský úřad v L. n. L. jako stavební úřad proto nepostupoval správně, pokud žalobce odkázal s námitkou nepřípustného zastínění jejich nemovitostí na občanskoprávní řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci A), B) a C) dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Namítají, že občanskoprávní námitky z hlediska ustanovení ObčZ a technické požadavky na výstavbu podle nejsou obsahově totožné. Ustanovení ObčZ vymezuje povinnosti konkrétního vlastníka a okruh účastníků řízení, do jejichž práva je činěn zásah a kteří jsou oprávněni hlásit se o svá práva. „Obtěžování, kterým jsou tyto konkrétní osoby dotčeny, je kvalifikováno „mírou přiměřenou poměrům“. S ohledem na různost poměrů může být obtěžování posuzováno odlišně. Naproti tomu pojem „nad přípustnou míru“ použitý v ustanovení se odlišuje od pojmu „nad míru přiměřenou poměrům“ stanoveného v ObčZ, a to tím, že „přípustnou míru lze jakožto objektivní kategorii změřit, resp. poměřit se stanovenými parametry (limity), a v žádném případě nejde o kategorii relativní“. Také ustanovení citované vyhlášky používá obsahově jinou terminologii než . Odvolací soud se s namítanou terminologickou a obsahovou odlišností uvedených právních pojmů nevypořádal. Podle názoru žalobců se lze bránit nejen imisím již existujícím, ale i hrozícím. Navrhli, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu, ale i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání vyjádřila tak, že dovolání není důvodné. Poukázala na rozsudky Nejvyššího soudu ČR ve věcech sp. zn. a , v nichž dovolací soud dovodil, „že posouzení zastínění staveb je v pravomoci stavebního úřadu, takže je nesprávný postup stavebního úřadu, pokud s touto námitkou odkáže účastníka řízení na soud“. Není v pravomoci soudu rozhodování o námitce vznesené ve stavebním řízení, že povolovaná stavba zastíní sousední stavby.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnými osobami včas a že je přípustné, přezkoumal napadené usnesení podle a 3 (dále „OSŘ“) a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Právnímu posouzení věci odvolacím soudem nelze nic vytknout. V řízení podle , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), lze uplatnit všechny námitky vycházející z vlastnických práv k pozemkům a stavbám, tedy i námitky obsahově odpovídající ObčZ. Na rozdíl od tohoto ustanovení, které poskytuje ochranu proti imisím již nastalým, se v řízení podle stavebního zákona lze domáhat ochrany proti imisím hrozícím (budoucím, očekávaným). Dovolací soud opakovaně vyslovil právní názor, že o námitce budoucích imisí musí stavební úřad rozhodnout sám a nemůže s touto námitkou odkazovat účastníky na soud. V tomto směru lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 13. 12. 1999, sp. zn. , který byl publikován v ASPI, na rozsudek z 5. 9. 2000, sp. zn. , uveřejněný v časopise Právní rozhledy č. 1/2001, nebo na usnesení z 22. 10. 2001, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod C 794, Svazek 11, které se týká přímo namítaného zastínění sousedící povolovanou stavbou.

Podle a 3 v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.

Protože rozhodování o námitkách účastníka stavebního řízení týkajících se zastínění budov povolovanou stavbou zákon svěřuje stavebnímu úřadu, rozhodování o takové námitce nespadá do pravomoci soudu. S ohledem na to, že jde o neodstranitelnou podmínku řízení, přicházel v úvahu jedině postup podle .

Z uvedeného vyplývá, že odvolací soud věc posoudil po právní stránce správně. Proto je správné i dovoláním napadené usnesení a dovolání muselo být podle zamítnuto, když vady uvedené v , a b) a , jakož i jiné vady, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebyly zjištěny.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalobci nebyli úspěšní a žalované vznikly náklady (, a ). Náklady vzniklé žalované představují odměnu za jeden úkon právní služby – vyjádření zástupce k dovolání podle , advokátní tarif, která činí podle , , , a částku 1 125,- Kč, a dále paušál náhrady hotových výdajů 75,- Kč podle Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z a .

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 12. července 2004

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu