Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 37/2021-24

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupené titul jméno příjmení, IČO

advokátem sídlem adresa, číslo obec

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

hlášen k pobytu na adrese ohlašovny adresa ohlašovny územní celek

o zaplacení 5 055,48 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 1 055,48 Kč a částky 4 000 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 1 055,48 Kč a částky 4 000 Kč.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 16. října 2020, na zaplacení částky 5 055,48 Kč, představující nedoplatek nájemného za užívání zařízení modemu název a typ anonymizováno 5 slov: příjmení: anonymizováno) v částce 70 Kč měsíčně a název a typ anonymizováno 5 slov: číslo anonymizováno) v částce 70 Kč měsíčně, resp. v částce 67,74 Kč za každé zařízení za měsíc říjen 2018, které mělo být placeno podle vyúčtování právní předchůdkyně žalobkyně do 20. července, 20. srpna, 20. září a 20. října 2018, dále poplatek 500 Kč za odpojení pro nedoplatek, označený žalobkyní také jako náhrada nákladů, která měla být zaplacena také podle vyúčtování právní předchůdkyně žalobkyně do 20. listopadu 2018 a smluvní pokuty po 2 tis. Kč za porušení povinnosti žalovaného vrátit každé z uvedených zařízení právní předchůdkyni žalobkyně. Podle žalobkyně uzavřela její právní předchůdkyně - společnost právnická osoba s žalovaným dne datum smlouvu číslo o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. K jejich využívání dále právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila žalovanému výše uvedená zařízení, za což se žalovaný měl zavázat platit uvedené měsíční nájemné podle vyúčtovaní právní předchůdkyně žalobkyně, poskytované žalovanému v elektronické podobě. Pro prodlení žalovaného s úhradou výše uvedených vyúčtování byly žalovanému služby odpojeny, právní předchůdkyně od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k vrácení zařízení, což žalovaný nesplnil. Právo na placení smluvní pokuty pro tento případ mělo být sjednáno přímo v uváděné smlouvě, přičemž výše smluvní pokuty byla stanovena v ceníku služeb právní předchůdkyně žalobkyně, který tvořil nedílnou součást smlouvy. K placení uvedených částek měl být žalovaný dále marně vyzýván telefonními textovými zprávami, dalšímu písemnými upomínkami a předžalobní výzvou. Právní předchůdkyně žalobkyně zanikla fúzí s žalobkyní, na kterou přešla všechna práva a povinnosti zanikající společnosti.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupce se nedostavil ani k prvnímu jednání před soudem, nařízenému ve věci na den 6. září tr.

Před samotným projednáním věci se soud dále zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle , , (dále jen„ OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil (nakonec i s přihlédnutím k výsledku řízení), že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto soud procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v  větě první .

Z žalobkyní provedeného popisu skutkových okolností bylo zřejmé, že ve smyslu , (dále jen„ OZ“), byla doba pro placení závislá vždy na výzvě věřitele. I vyúčtování se stanovením lhůty pro placení je totiž nutné za výzvu považovat. Žalobkyně tvrdila, že vyúčtování byla žalovanému poskytnuta elektronicky. K prokázání tohoto tvrzení však žádný důkaz neoznačila. Vyúčtování samotná žádné potvrzení o doručení neobsahovala. Soud proto nezjistil, zda se tak skutečně stalo a zda tedy právo právní předchůdkyně dospělo do nároku. Takové zjištění soud nemohl přijmout ani na základě tvrzení o dalších výzvách k placení. Žalobkyně v této souvislosti označila k důkazu jen předžalobní výzvu k placení všech pohledávek ze dne 12. května 2020. Ta však obsahovala jen výzvu k zaplacení částky 9 480,47 Kč, aniž by bylo zřejmé, jaké konkrétní pohledávky se týká. Protože ani žaloba v této věci, kterou by bylo možné považovat za hmotněprávní výzvu k plnění, nebyla žalovanému doručena, resp. nedostala se zřejmě do sféry jeho dispozice při pokusu o doručení poštou na adresu evidovaného pobytu žalovaného, nemohl soud dospět k závěru, že žalované pohledávky byly v době vyhlášení rozsudku již splatné. Žaloba byla proto výrokem I. zamítnuta, aniž by bylo nutné hodnotit další provedené důkazy, či skutková tvrzení žalobkyně.

Výrokem II. pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s  , podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Tomu však žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).