Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Od 41/2004

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Ve shora uvedené věci vznesl žalobce námitku podjatosti vůči soudcům Vrchního soudu v Praze, rozhodujícímu o odvolání ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

V podání ze dne 13. 5. 2003 žalobce uvádí, že Vrchní soud v Praze nemůže v této věci vydat řádné a spravedlivé rozhodnutí, když by zejména musel rozhodovat o otázce, o které již dříve jednal, tedy by musel de facto přezkoumávat svá již dříve učiněná rozhodnutí v této věci. Dalším důvodem, proč by měli být všichni soudci Vrchního soudu v Praze vyloučeni, je nespočet podaných stížností vůči tomuto soudu, jakožto i stav samotného konkursního řízení, za něž je Vrchní soud v Praze učiněnými dosavadními rozhodnutími do jisté míry odpovědný. V doplňujícím podání ze dne 3. 2. 2004 žalobce dovozuje podjatost už jen proto, že tomuto soudu nijak nedůvěřuje. Současně pochybuje o jeho dostatečné odbornosti vyrovnat se s předmětem tohoto sporu, resp. s podaným odvoláním v této věci s tím, že dosud přijatými rozhodnutími Vrchního soudu v Praze jsou popírány základní ústavní principy, zejména právo každého na spravedlivý soudní proces nebo právo každého domáhat se svých práv u nezávislého a nestranného soudu. Na základě dosud vydaných rozhodnutí v této věci lze dospět k závěru, že pro soud je pravděpodobně jednodušší odmítnout žalobu úpadce pro neuhrazení soudního poplatku, než tuto věc spravedlivě a v souladu se zákonem projednat.

Nejvyšší soud jako nadřízený soud ( ) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce (přísedící) vyloučen, rozhodne nadřízený soud ( věta první ).

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

O žádný z případů uvedeného charakteru však v souzené věci nejde.

Jak vyplývá z vyjádření soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. R. V., JUDr. M. K., JUDr. J. H., JUDr. F. K., JUDr. I. N. a JUDr. J. G., nikdo z nich nemá žádný poměr k věci, účastníky řízení nezná, nemá k nim ani k jejich zástupcům žádný vztah. Žalobce přitom neuvádí žádné konkrétní skutečnosti (srov. ), které by svědčily o tom, že by zde byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců. Jeho obecný (ničím nedoložený) poukaz na případné upírání práv vyplývajících zy práv a svobod popř. nedůvěra k celému Vrchnímu soudu v Praze v důsledku jeho rozhodování ve věcech konkursního řízení souvisejícího s jeho osobou, samy o sobě o podjatosti těchto soudců nic nevypovídají. Za tohoto stavu nelze učinit závěr, že by zde byly skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. R. V., JUDr. M. K., JUDr. J. H., JUDr. F. K., JUDr. I. N. a JUDr. J. G. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování odvolání ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. června 2004

JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.

předseda senátu