Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 354/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 23. května 2002, č. j. -71, ve znění opravného usnesení ze dne 1. srpna 2002, č. j. -87, výrokem I. zamítl žalobu, aby žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 73.500,- Kč, a výrokem II. rozhodl o nákladech řízení.

Žalovaný podáními, která soudu prvního stupně došla dne 9. 7. 2002 a 16. 8. 2202, navrhl mimo jiné opravu odůvodnění zamítavého výroku rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé, neboť nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 1. srpna 2002, č. j. -88, návrhu žalovaného na opravu odůvodnění výroku I. rozsudku soudu prvního stupně nevyhověl a věc ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), předložil odvolacímu soudu, aby o opravě rozhodl s konečnou platností.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. října 2002, č. j. -92, návrhu žalovaného na opravu odůvodnění výroku I. rozsudku soudu prvního stupně nevyhověl, neboť závěr o nedostatku aktivní legitimace nepovažoval za skutková zjištění soudu (jedině jichž se může oprava týkat), nýbrž za právní posouzení, u něhož oprava podle nepřichází vůbec v úvahu.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dne 6. ledna 2003 osobně u soudu prvního stupně dovolání, v němž vyslovil nesouhlas s postupem Městského soudu v Praze, který dovoláním napadeným usnesením „nevyhověl“ jeho návrhu na opravu odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně. Podle názoru dovolatele přísluší odvolacímu soudu přezkoumávané rozhodnutí pouze potvrdit, změnit nebo zrušit. Navrhl proto napadené usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně se závazným názorem, že tento soud je povinen provést opravu odůvodnění svého rozhodnutí ve smyslu vypuštěním části textu podle návrhu žalovaného.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení ( ), se dále zabýval otázkou jeho přípustnosti.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

V posuzovaném případě žalovaný dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo ve smyslu s konečnou platností rozhodnuto o návrhu na opravu odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je upravena v ustanoveních , , a v

Přípustnost dovolání podle nemůže být v tomto případě založena z toho důvodu, že usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím ve věci samé.

Dovolání není přípustné ani podle , a , protože nejde o žádný z případů, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovány.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalovaného podle věty první a odmítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalobkyni v této fázi řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. května 2004

JUDr. Blanka Moudrá,v.r.

předsedkyně senátu