Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 169/2021-42
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 1 215 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši
1 215 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 137,96 Kč.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 215 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 137,96 Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne 15. 4. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 215 Kč s příslušenstvím. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku za měsíce říjen 2019 – červen 2020, který byla žalovaná z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona.
V podaném odporu žalovaná uvedla, že poplatky za předmětné období uhradila.
Následně žalobkyně doplnila, že platby doložené žalovanou jsou platbami na aktivní evidenci SIPO, která je vedena na úplně jinou osobu (jméno příjmení). V návaznosti na dopis ze dne 6. 10. 2020, jímž žalovaná žalobkyni oznámila společnou domácnost, byla žalovaná z evidence odhlášena s účinností od 1. 11. 2020.
Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.).
Při jednání žalovaná doplnila, že měla za to, že pokud se do evidence přihlásila její matka, její povinnost hradit televizní poplatek zanikla. Se žalobkyní se snažila komunikovat, ale na její dopisy nepřišla žádná odpověď.
Z účastníky předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná se od února 2007 přihlásila jako poplatník televizního poplatku. Žalovaná nezaplatila televizní poplatek za měsíce říjen 2019 až červen 2020. Žalobkyně žalovanou o zaplacení upomínala dopisy a následně upomínkou právního zástupce. Ačkoli žalovaná žalobkyni psala (reagovala na přípisy žalobkyně) ohledně placení televizních poplatků třetí osobou (jméno příjmení) – viz. doložené podací lístky, žalobkyně jí zasílala obecné (na skutečnosti/rozpory uváděné žalovanou nereagující) upomínky.
Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
Žaloba je důvodná, neboť žalovaná byla v rozhodném období poplatníkem televizního poplatku (§ 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů), výše televizního poplatku činila 135 Kč měsíční (§ 6 zákona č. 348/2005 Sb.) a televizní poplatek byl splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 věta prvá uvedeného zákona), avšak žalovaná jej dosud neuhradila.
V souladu s ust. § 8 odst. 8 písm. a uvedeného zákona byla žalovaná povinna, přestala-li být poplatníkem, povinna se z evidence odhlásit do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení (vedení společné domácnosti s jiným plátcem televizního poplatku). Jelikož se žalovaná odhlásila až přípisem ze dne 6. 10. 2020, uložil soud žalované uhradit televizní poplatky za žalobou uplatněné období (říjen 2019 – červen 2020).
Úrok z prodlení byl stanoven v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k počátku prodlení, když do prodlení se žalovaná dostala dnem následujícím po splatnosti příslušného poplatku. Úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni podání žaloby, tj. 15. 4. 2021, když žalobkyně přiznání úroku z prodlení za další období nepožadovala.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobkyni zcela vyhověl, když žalovaná zůstala zcela nečinná a neuvedla nic, co by nárok žalobkyně zpochybnilo.
V souladu s ust. § 150 o. s. ř. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaná se s žalovanou snažila komunikovat – nerozuměla tomu, proč má hradit, když hradila její matka – ale žalobkyně jí neodpovídala, resp. zasílala jí pouze obecné upomínky.
Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.