Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1363/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 15. dubna 2002, č. j. -6, kterým okresní soud nařídil exekuci podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále též jen „exekuční řád“), jejímž provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. E. J.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z poučení, že tento mimořádný opravný prostředek je přípustný, dospěje-li dovolací soud k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí. Povinný neuvádí (a to ani odkazem na příslušné ustanovení ani jinak), který dovolací důvod uplatňuje, odvolacímu soudu však výslovně vytýká jediné, totiž že pochybil, rozhodl-li o jeho odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, ač mu (právě z odvolání) bylo známo, že v nalézacím řízení dosud nebylo rozhodnuto o jeho dovolání proti rozsudku krajského soudu z 13. 12. 2001, sp. zn. , jenž je titulem v dané exekuční věci. Kromě toho povinný sděluje, že částka 6.316,- Kč, již má k dispozici po srážce z důchodu, „mu nestačí na krytí jeho sociálních potřeb, když je vážně nemocen.“

Dovolací soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení (dále též jen „ “) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení , odst. 3 – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení , je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu (jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí) přípustné jen dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li napadené rozhodnutí právní otázku v rozporu s hmotným právem. Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Tento důvod však v dovolání uplatněn nebyl. Spatřuje-li snad povinný ve skutečnosti, že odvolací soud rozhodl v exekučním řízení, aniž vyčkal rozhodnutí dovolacího soudu v řízení nalézacím, vadu exekučního řízení ( ), pak uplatnil dovolací důvod k založení přípustnosti dovolání dle nezpůsobilý, nehledě na to, že vydání rozhodnutí – zde odvolacím soudem – v exekučním řízení je v souladu se zásadou, že podání dovolání nemá suspenzivní účinek (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 26. 6. 1996, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 1997, číslo 6, pod poř. č. 50). Sdělení povinného o jeho nepříznivé sociální situaci není uplatněním dovolacího důvodu.

Vycházeje z uvedených závěrů, Nejvyšší soud dovolání – aniž nařídil jednání ( , věta první ) – jako nepřípustné podle , věty první a odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení věty první, a výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. května 2004

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu