Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 62/2004

62/2004

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Pravomocným usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. , b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného D. Ž.

Napadené usnesení s e z r u š u j e.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Teplicích s e p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. , vyslovil Okresní soud v Teplicích podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení § 18 odst. 1 tr. ř. svou místní nepříslušnost k projednání věci obviněného D. Ž. pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák. Okresní soud v Teplicích ve výroku usnesení vyslovil, že místně příslušným soudem k projednání trestní věci obviněného D. Ž. je Okresní soud v Liberci. Usnesení nabylo právní moci dne 17. 9. 2002. Okresní soud v Teplicích vydal označené usnesení v neveřejném zasedání bezprostředně poté, kdy před zahájením hlavního líčení obhájce obviněného D. Ž. namítl místní nepříslušnost Okresního soudu v Teplicích a okresní soud odročil hlavní líčení na neurčito za účelem rozhodnutí o námitce místní nepříslušnosti.

Proti usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. , podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. Ž. Vytkl v ní, že zákon byl napadeným rozhodnutím porušen v ustanovení § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Teplicích při rozhodování o místní příslušnosti postupoval v rozporu se zákonem. Pokud dospěl k závěru, že v trestní věci proti obviněnému D. Ž. sám není příslušný k jejímu projednání a že je příslušný Okresní soud v Liberci, měl podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu nejblíže společně nadřízenému.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. , byl porušen zákon ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. platí, že po předběžném projednání obžaloby soud rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízen jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný, má-li za to, že sám není příslušný k jejímu projednání. Podle § 222 odst. 1 tr. ř., který upravuje rozhodnutí soudu v hlavním líčení, platí, že pokud shledá soud v zažalovaném skutku trestný čin, k jehož projednání není příslušný, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízený jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný; je však povinen rozhodnout věc sám, jde-li toliko o nepříslušnost místní a obžalovaný ji nevytkl. Citovaná ustanovení trestního řádu shodně stanoví povinnost soudu předložit věc k rozhodnutí o příslušnosti nadřízenému soudu, pokud se domnívá, že sám není k jejímu projednání příslušný.

Podle § 185 odst. 1 tr. ř. platí, že předseda senátu přezkoumá obžalobu podanou u soudu a podle jejího obsahu a podle obsahu spisu posoudí, zda je ji nutno předběžně projednat v zasedání senátu anebo zda může nařídit o ní hlavní líčení. Z citovaného ustanovení lze dovodit, že po nařízení hlavního líčení již nelze obžalobu předběžně projednat a nelze tedy ani postupovat podle § 188 tr. ř., který upravuje rozhodnutí soudu po předběžném projednání obžaloby. Pokud soud dospěje k závěru, že není příslušný k projednání věci po nařízení hlavního líčení, je třeba postupovat podle § 222 odst. 1 tr. ř. a rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti nadřízenému soudu za podmínek uvedených v tomto ustanovení. Zbývá dodat, že rozhodnutí soudu o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti podle § 222 odst. 1 tr. ř. je třeba vydat v hlavním líčení, s ohledem na znění § 231 odst. 1 tr. ř. nelze takové rozhodnutí vydat mimo hlavní líčení v neveřejném zasedání.

V projednávané trestní věci však Okresní soud v Teplicích uvedeným způsobem nepostupoval, když namísto rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti nadřízenému soudu podle § 222 odst. 1 tr. ř., vyslovil sám napadeným usnesením podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. svou místní nepříslušnost s tím, že místně příslušným soudem k projednání věci je Okresní soud v Liberci, napadené usnesení navíc vydal mimo hlavní líčení v neveřejném zasedání.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. , byl porušen zákon v ustanovení § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného D. Ž. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Teplicích, aby trestní věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud Okresní soud v Teplicích bude mít za to, že sám není příslušný k projednání trestní věci obviněného D. Ž. vedené pod sp. zn. , bude třeba předložit věc k rozhodnutí o příslušnosti nadřízenému soudu postupem podle § 222 odst. 1 tr. ř.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. května 2004

Předseda senátu:

JUDr. J. P.