Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 160/2021
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená titul ing. jméno příjmení, titul za jménem, advokátem, sídlem
obec a číslo – část obce, ulice a číslo, PSČ PSČ
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 10 729, částka s úrokem ve výši 23, 72 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky
částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 1, 5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 10 729, [částka] s úrokem ve výši 23, 72 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 1, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřel dne datum s právnická osoba, sídlem adresa, IČO, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba, přenechala žalované částka a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za administrativní činnost ve výši částka, poplatek za výběr splátek
v hotovosti ve výši částka a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši částka,
a to v 58 týdenních splátkách po částka. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaná splnila jen zčásti do výše částka, a je proto povinna zaplatit částka, z toho částka na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky, 475, částka na úroku, částka na odměně za administrativní činnost, 3 960, částka na poplatku za výběr v hotovosti a 22, částka
na úhradě za účast žalované na pojištění. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši
23, 72 % p.a. z částky částka za období od datum do datum, tj. 2 167, částka,
a ve výši 23, 72 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 9, 75 % p.a. z částky částka za období od datum do datum,
tj. 872, částka, a dále od datum do zaplacení. právnická osoba, pohledávky za žalovaným založené uzavřenou smlouvou o zápůjčce postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti právnická osoba, sídlem adresa,
IČO, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované částka. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla,
že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši částka měsíčně. Vedle toho je příjemkyní dávek sociálního zabezpečení ve výši částka. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném a dalších nákladech na bydlení ve výši částka a v dalších výdajích
na rodinnou domácnost ve výši částka. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu, vyúčtování mzdy a poštovní poukazy týkající se jejích příjmů.
4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne
datum se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že právnická osoba, žalované přenechala částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka, poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši částka a úhradu za účast na pojištění
ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba, postoupila žalobkyni soubor pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, mezi nimi též pohledávky, které měla založit smlouva o zápůjčce uzavřená dne datum mezi právnická osoba, a žalovanou (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala uzavřením smlouvy
o postoupení pohledávek (čl. II. odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávek).
6. Z oznámení právnická osoba, žalované ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba, žalované oznámila postoupení pohledávek založených smlouvou
o zápůjčce, kterou právnická osoba, dne datum uzavřela se žalovanou, žalobkyni a vyzvala ji k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.
7. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci,
a to ve lhůtě do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalované odeslal dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.
8. Žalovaná jako vydlužitelka tedy uzavřela dne datum s právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba, přenechala žalované částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, poplatek za administrativní činnost ve výši částka, poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši částka a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 58 týdenních splátkách po částka. Podpisem smlouvy
o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky. právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky založené podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum se žalovanou a postoupení oznámila žalované dopisem ze dne
datum. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne datum.
9. Z pracovní smlouvy ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné
pro projednávanou věc.
10. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.
11. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.
13. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel
před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu
pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel
o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.
14. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel
a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy
o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,
a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti
o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící
ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).
19. Z vyúčtování mzdy žalované za období května 2017 soud zjistil, že žalovaná dosáhla v pracovním poměru mzdy ve výši částka čistého.
20. Z vyúčtování mzdy žalované za období června 2017 soud zjistil, že žalovaná dosáhla v pracovním poměru mzdy ve výši částka čistého.
21. Z poštovního poukazu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla příjemkyní dávky sociálního zabezpečení ve výši částka.
22. Z toho vyplývá, že na základě dokladů, které jí žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru předložil, nemohla právní předchůdkyně žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované, protože z nich vyplýval jen pravidelný příjem žalované, avšak chyběly podklady o výši pravidelných výdajů žalované. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek.
23. Mimoto nelze přehlédnout, že právní předchůdkyně žalobkyně se co do pravidelných výdajů žalované spokojila pouze s údaji, které jí žalovaná sdělila, aniž by je jakkoli ověřila,
a to navzdory neobvyklé nízké výši nákladů na bydlení při současném sdělení, že žalovaná bydlí v nájemním bytě. Již z toho vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně nemohla uvedenou povinnost splnit.
24. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.
25. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.
26. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
27. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně
před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.
28. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
29. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce
za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.
30. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.
31. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující,
a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci
C číslo).
32. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
33. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
34. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.
35. Smlouva o zápůjčce, kterou právnická osoba, jako zapůjčitelka a žalovaná jako vydlužitelka uzavřely dne datum, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
36. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
37. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
38. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho,
co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala,
co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí
i v případě, byl-li závazek zrušen.
39. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
40. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
41. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku
na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne datum její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právnická osoba, v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.
42. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických
a fyzických osob).
43. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smlouvy o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok, odměnu„ administrativní činnost“ ani na úhradu za účast žalované na pojištění.
44. Žalobkyně skutkově tvrdila, že právnická osoba, provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak navrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést důkaz pouze nepodepsanou listinou, která obsahuje seznam ujednaných splátek a přehled částečných plnění žalované. Taková listina není způsobilá prokázat,
že právní předchůdkyně žalobkyně vskutku provedla všechny ujednané inkasní úkony,
tj. 58krát v místě bydliště žalované přijala plnění nebo alespoň byla připravena je přijmout. Ostatně se takový postup právní předchůdkyně žalobkyně i podle listin, kterých se žalobkyně dovolává, jeví jako nepravděpodobný, i kdyby záznamy, které tyto listiny obsahují, odpovídaly skutečnosti. Poté, co v důsledku prodlení žalované měly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně – kdyby byla uzavřená smlouva o zápůjčce platná – dospět jako celek, je totiž nepravděpodobné, že by právní předchůdkyně žalobkyně nadále každý týden prováděla v místě bydliště žalované inkasní úkony. Není tedy dobře možné z těchto listin usoudit,
zda a v jakém rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně inkasní úkony provedla. Mimoto z nich ani nevyplývá, zda se dílčí plnění žalované stala v důsledku inkasních úkonů právní předchůdkyně žalobkyně, nebo zda žalovaná plnila jinak. I přes poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. však žalobkyně o tomto skutkovém tvrzení jiné důkazní prostředky nenavrhla.
45. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.
46. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující částka s příslušenstvím, tj. co do 10 729, částka s úrokem ve výši 23, 72 % p.a. z částky
částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky
částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení
a ve výši 1, 5 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.
47. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody
pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.
48. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 45 %
a žalovaná v rozsahu 55 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku
na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši
10 729, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 10 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.