Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 173/2021-29
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 35 998 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení.
II. Žaloba se co do částky 17 998 Kč spolu se zákonným úrokem z částky 19 960,80 Kč od 13. 12. 2018 do 24. 2. 2020 a se zákonným úrokem z částky 1 960,80 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení částečně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 000 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení. II. Žaloba se co do částky 17 998 Kč spolu se zákonným úrokem z částky 19 960,80 Kč od 13. 12. 2018 do 24. 2. 2020 a se zákonným úrokem z částky 1 960,80 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení částečně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 4. 2. 2021, doplněným podáním ze dne 27. 6. 2021, domáhala na žalovaném zaplacení částky 35 998 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 12. 10. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o úvěru číslo. Původní věřitelka se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal čerpané peněžní prostředky včetně úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru, poplatku za sjednání úvěru a inkasního poplatku, tj. částku 39 998 Kč splatit právní předchůdkyni žalobkyně v 14 splátkách splatných nejpozději do 12. 12. 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 12. 10. 2017 úvěr poskytla, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný doposud na svůj závazek neuhradil jistinu ve výši 19 960,80 Kč, úrok z úvěru ve výši 1 739,44 Kč, poplatek za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši 7 917,62 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 431,60 Kč a inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4 948,54 Kč. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky upomínkou zaslanou mu dne 26. 2. 2020.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) ve spojení s ust. § 101 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když má za to, že ve věci lze rozhodnout na základě spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:
4. Z žádosti o úvěr ze dne 12. 10. 2017 a potvrzení o zaměstnání ze dne 9. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaný dne 12. 10. 2017 požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 22 000 Kč se splatností 14 měsíců ve splátkách po 2 987 Kč. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný od 3. 4. 2017 na dobu neurčitou, jeho čistý měsíční příjem činil 21 393 Kč a měsíční výdaje činily 5 000 Kč (náklady na bydlení a osobní náklady na život), své příjmy doložil výplatní páskou a pracovní smlouvou a potvrzením o zaměstnání. Žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost k nezletilým dětem. Společně s podpisem žádosti byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně seznámen s jeho právy a povinnostmi z uzavírané smlouvy.
5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 10. 2017 včetně předpisu splátek soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne 12. 10. 2017 smlouvu o úvěru číslo kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni vrátit společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 17 998 Kč v 14 měsíčních splátkách po 2 857 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru se skládaly z úroku ve výši 2 118 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 8 800 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 580 Kč a inkasního poplatku ve výši 5 500 Kč. Splatnost poslední splátky měla nastat dne 12. 12. 2018. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti při podpisu smlouvy.
6. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný uhradil na svůj závazek ze smlouvy o úvěru dne 13. 10. 2017 částku 3 000 Kč a dne 30. 11. 2017 částku 1 000 Kč. Dále žalovaný neuhradil ničeho.
7. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že po započtení jeho úhrad zůstal dlužen na svém závazku ze smlouvy o úvěru na jistině částku 19 960,80 Kč a na celkových nákladech spotřebitelského úvěru částku 16 037,20 Kč (úrok ve výši 1 739,44 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 917,62 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 431,60 Kč a inkasní poplatek ve výši 4 949,54 Kč).
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 včetně příloh doložila žalobkyně svou aktivní legitimaci. Původní věřitelka touto smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky včetně potvrzení o expedici obyčejných zásilek žalobkyně doložila, že původní věřitelka žalovanému oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne 6. 2. 2020 podaným k poštovní přepravě dne 12. 2. 2020.
9. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 2. 2020 včetně podacího lístku ze dne 26. 2. 2020 žalobkyně doložila, že její právní zástupce žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky upomínkou zaslanou mu dne 26. 2. 2020.
10. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvu, na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce čerpané peněžní prostředky včetně nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 17 998 Kč ve 14 splátkách po 2 857 Kč. Svému závazku žalovaný nedostál, když uhradil pouze částku 4 000 Kč, dále ničeho. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován, k zaplacení žalované částky byl žalovaný před podáním žaloby vyzván právním zástupcem žalobkyně ve věci této.
11. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně sice provedla před poskytnutím úvěru kontrolu úvěruschopnosti žalovaného, ale nikoli řádně. K řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně podáním ze dne 25. 6. 2021 sdělila, že žadatele o poskytnutí úvěru prověřuje dle svých vnitřních kritérií, mezi které patří maximální počet tří závazků u jiných věřitelů, žádné zahájené exekuce, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku a lustrace žalovaného v ISIR a databázích inkasních agentur. Právní předchůdkyně žalobkyně však nedoložila, že by řádně zkoumala měsíční výdaje žalovaného, které žalovaný nikterak nedoložil, ač v žádosti o úvěru uvedl, že bydlí v nájmu. příjmení nájemného včetně poplatků za energie ve výši 3 000 Kč se však soudu jeví jako velmi nízká a pravděpodobně neodpovídala skutečnosti. Rovněž částka 2 000 Kč na ostatní měsíční výdaje se soudu jeví jako nepřiměřeně nízká, když v ní jsou zahrnuty i například výdaje na stravu žalovaného. Tyto částky rovněž neodpovídají ani životnímu minimu jednotlivce ani údajům uveřejňovaným Českým statistickým úřadem.
12. Závazkový právní vztah uzavřeli účastníci dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrované se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
19. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
20. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
23. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. ), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když neprokázala, že by tuto schopnost žalovaného skutečně řádně zkoumala.
24. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.
25. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednané lhůtě, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 ., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 18 000 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (22 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (4 000 Kč).
26. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2020, které mu bylo právní předchůdkyní žalobkyně odesláno dne 12. 2. 2020, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (18 000 Kč) od 25. 2. 2020, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty pěti pracovních dní od doručení oznámení o postoupení pohledávky žalovanému (ust. § 1958 odst. 2 o. z.), když tato mu byla doručena třetí pracovní den po jejím odeslání (17. 2. 2020).
27. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaných v žalobě uplatněných celkových nákladů spotřebitelského úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do částky 17 998 Kč, představující žalované celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 16 037,20 Kč a část žalované jistiny ve výši 1 960,80 Kč, a zákonného úroku z 25. 2. 2020 11. 2019 do zaplacení částečně zamítnout.
28. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne 27. 7. 2021 sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. § 118b o. s. ř. o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.
29. Závěrem soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3 . Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz příjmení, L., příjmení, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832).
30. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Poměr úspěchu obou účastníků ve věci byl téměř totožný, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
31. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.