Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
19 C 17/2021-23
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 8 471,57 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 8 471,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 756,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 994,16 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 471,57 Kč od 18.8.2020 do zaplacení, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 471,57 Kč od 18.8.2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 600 Kč na účet číslo variabilní symbol, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 8 471,57 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 756,63 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 994,16 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 471,57 Kč od 18.8.2020 do zaplacení, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 8 471,57 Kč od 18.8.2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 600 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne
datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 8 471,57 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO se sídlem adresa, obec a číslo, a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala taktéž uhradit částku 14 800 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 9. 2018. Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, když ke dni postoupení pohledávky uhradila celkem částku 19 800 Kč a po dni postoupení celkem částku 11 096,37 Kč, celkem tak žalovaná zaplatila částku 30 896,37 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka postoupena žalobkyni (smlouva ze dne datum), o čemž byla žalovaná písemně informována.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu .
4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalované částku ve výši 20 000 Kč, žalovaná již dosud zaplatila na tento dluh částku 30 896,37 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu, žalovaná doposud neuhradila ani část dluhu.
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost věřitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelské úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti věřitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
9. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Po zhodnocení skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na smlouvu o úvěru je nutno pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, když žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč dále hradit celkem poplatek ve výši 14 800 Kč, a to vedle sjednaného úroku. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvě o úvěru rozdělen na více částí, a to na úrok, poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek, současně však je třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobce žalobkyně nikdy se žalovaným smlouvu neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatek v celkové výši 14 800 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Dle § 588 občanského zákoníku se tak jedná o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V souvislosti s tímto soud odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , ze kterého lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrokovou sazbu, která by nepřevyšovala trojnásobek úroku obvykle poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v roce 2017 činila 9,55 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně podotýká, že v daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Navíc se jednalo o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalované, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou (taktéž závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne
8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017 ).
12. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté částky s přihlédnutím, když k uhrazeným platbám, kdy z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku , kdy dle
§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak s poskytnutím peněžité hotovosti ničím neobohatila, neboť obdržela od právního předchůdce žalobkyně částku 20 000 Kč, na kterou již však zaplatila právní předchůdkyní žalobkyně částku 19 800 Kč a přímo žalobkyni po postoupení pohledávky další částky 11 096,37 Kč. Proto již ničeho žalobkyni nedluží. S ohledem na to soud žalobu zamítl.
13. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož by měla v řízení úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů řízení, té však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto tak, žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
14. Žalobkyně se zaplacení částky ve výši celkem 8 471,57 Kč s příslušenstvím domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 400 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1 písm. a) (tj. 1 000 Kč) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 600 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.