Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 74/2004

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státních občanů České republiky 1) J. C., 2) R. F., 3) J. P., rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakousko, ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 095 Hv 36/03i, a to pro trestný čin částečně dokonané řemeslně provedené krádeže vloupáním, částečně pokusu o krádež ve smyslu , č. 4, č. 1, a rakouského , k trestu odnětí svobody v trvání 1) osmnáct měsíců u J. C., 2) dvou let u R. F., a 3) tomuto trestnému činu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání dvaceti tří měsíců u J. P.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu ve Vídni, Rakousko, ze dne 1. 9. 2003, sp. zn. 095 Hv 36/03i, jenž nabyl ve vztahu ke všem obviněným právní moci dne 5. 9. 2003, byli obvinění J. P., R. F. a J. C., uznáni vinnými trestným činem částečně dokonané řemeslně provedené krádeže vloupáním, částečně pokusem o krádež ve smyslu , č. 4, č. 1, a rakouského , a J. P. sám i přečinem proti rakouskému zákonu o zbraních ve smyslu č. 2. Uvedené trestné činnosti se dopustili vpodstatě tím, že večer dne 17. 2. 2003 přicestovali J. P., R. F., J. C. spolu s P. H. osobním vozem patřícím sestře J. C. společně do Rakouska a odcizili výše uvedené movité věci v hodnotě převyšující € 2.000,-, a to vloupáním, event. pokusem o vloupání, s cílem neoprávněně se obohatit přivlastněním si těchto věcí, a to:

- G. H. – vylomením zámku levých předních dveří osobního vozu zn. Škoda, SPZ W-1380MW, ukradli jedno autorádio s kazetovým přehrávačem zn. VDO, dále pak 20 ks hudebních cédéček a 11 plechovek s potravou pro psy (celková hodnota cca € 250,-);

- R. N. – vymontováním zajišťovacího válečku dveří osobního auta zn. VW Golf, SPZ W-68406G, ukradli jedno autorádio s CD-přehrávačem Sony, dále pak jeden měnič CD se zásobníkem na 10 CD zn. Sony a deseti cédéčky a jeden subwoofer zn. Axton (celková hodnota: cca € 750,-);

- G. P. –vymontováním zajišťovacího válečku dveří osobního vozu zn. VW Polo, SPZ W-27913G, ukradli jedno autorádio zn. Sony (hodnota: € 200,-);

- Při četných vloupáních do motorových vozidel doposud nezjištěných majitelů dále ukradli jedno autorádio Kenwood, a jeden pětidílný tuningset;

- R. M. se pokusili odcizit osobní vůz zn. VW Golf V6 tak, že vykroutili a vymontovali zámek od kufru.

J. P. měl kromě tohoto neoprávněně při sobě zakázanou zbraň – boxera ve smyslu § 17 odst. 1 č. 6 rakouského zákona o zbraních.

Za tyto trestné činy byli odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody v trvání: 1) dvou let u J. P., 2) osmnácti měsíců u J. C. a 3) dvou let u R. F.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle , o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a dospěl k těmto závěrům:

Podle § 4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle § 384a tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle § 4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky (formální podmínky), a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen (materiální podmínky). Konečně pak podle § 4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že J. C., R. F. a J. P. jsou občany České republiky, kteří byli pravomocně odsouzeni cizozemským soudem.

Co se týče druhé formální podmínky postupu podle § 4 odst. 2 zákona, tedy podmínky oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, tak podmínka oboustranné trestnosti činu se posuzuje samostatně ve vztahu ke každému z těchto skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, tak Nejvyšší soud při splnění dalších zákonných podmínek rozhodne o zaznamenání do evidence Rejstříku trestů pouze těch údajů z cizozemského rozsudku, které se týkají jen toho skutku (těch skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna. To znamená, že se zaevidují údaje z rozsudku cizího státu o právním posouzení tohoto skutku a tomuto právnímu posouzení odpovídající část uloženého trestu. Odpovídající část trestu, jež se zapíše do evidence Rejstříku trestů určí v rozhodnutí podle § 4 odst. 2 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož jsou splněny podmínky pro zápis, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, který se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu zaznamená do evidence Rejstříku trestů je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4 odst. 2 (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu) se návrh Ministerstva spravedlnosti na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů zamítne.

S ohledem na výše uvedené úvahy dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku, ve kterém u obviněného J. P. je spatřován přečin proti rakouskému zákonu o zbraních podle § 50 odst. 1 č. 2, když tento skutek spočívá v tom, že byl u něj nalezen a zajištěn boxer.

Z obsahu spisu nevyplývá, že u obviněného nalezený „boxer“, byl nějakým trestněprávně relevantním způsobem použit v souvislosti s vloupáním do výše označených osobních automobilů. Toto jednání (tedy držení „boxeru“) nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle trestního zákona České republiky.

Pokud jde o v úvahu přicházející trestný čin nedovoleného ozbrojování podle tr. zák., tak v případě přechovávání jediné zbraně bez povolení podle odst. 1 tohoto ustanovení se musí jednat o zbraň střelnou. Co se rozumí zbraní střelnou stanoví Boxer však takovou zbraní není. V jeho držení tedy trestný čin nedovoleného ozbrojování podle právního řádu České republiky spatřovat nelze.

Protože v úvahu nepřichází použití ani jiné skutkové podstaty, obsažené v trestním zákoně České republiky, tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti na zápis cizozemského odsouzení v této části (tj. ohledně tohoto skutku) a za něj odpovídajícího trestu zamítl.

Pokud jde o skutky, ve kterých jsou spatřovány trestné činy částečně dokonané řemeslně provedené krádeže vloupáním, částečně pokusu o krádež podle příslušných ustanovení rakouského trestního zákona, tak v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

Ve výše uvedeném rozsahu jsou splněny všechny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.

V posuzované věci jsou ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy. J. P., R. F., J. C. se dopustili několika útoků závažné majetkové trestné činnosti, přičemž v krátkém časovém úseku způsobili větší škodu na cizím majetku. Společenská nebezpečnost trestné činnosti je zvyšována též způsobem provedení činu, jehož se dopustili po předem podjatém záměru. Pokud jde o druh trestu, byl jim uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti vyhověl v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto rozhodnutí. Přitom rozhodl tak, že část trestu J. P. odpovídající rozsahu zápisu odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů činí trest odnětí svobody v trvání dvaceti tři měsíců, a to s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. května 2004

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík