Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 249/2020-16
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupené advokátem titul jméno jméno, IČO
sídlem adresa, číslo obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 275,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 2 275,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky za období od 3. února 2019 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 2 275,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky za období od 3. února 2019 do zaplacení. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 6. října 2020, se žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 275,02 Kč, jakožto nevráceného úvěru 1 100 Kč a nezaplaceného poplatku za jeho poskytnutí 1 175,02 Kč. K těmto povinnostem se měl žalovaný zavázat ve smlouvě, uzavřené dne datum datum, mezi společností právnická osoba a žalovaným, přičemž žalobkyně měla nabýt tuto pohledávku proti žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s uvedenou společností dne datum. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroku I., aniž by tento nárok blíže odůvodnila.
Ohledně skutkových tvrzení, resp. právních hodnocení žalobkyně o uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, nemohl soud učinit žádné skutkové zjištění, neboť žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neoznačil tedy ani žádné z žalobních tvrzení za nesporná a žalobkyně, ač kvalifikovaně zastoupena, neoznačila žádné důkazy, na jejichž základě by soud mohl právně hodnotil jak její aktivní věcnou legitimaci pro příjem žalovaných plateb, tak sjednání uvedené smlouvy žalovaným a její plnění právní předchůdkyní žalobkyně. Proto soudu nezbylo, než výrokem I. žalobu na plnění povinností žalovaného, sjednaných podle žalobních tvrzení v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) zamítnout pro neunesení důkazního břemene, tížícího žalobkyni podle § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“), jak je ostatně žalobkyni jistě známo také z ustálené rozhodovací praxe zdejšího v jiných věcech, kde se domáhala obdobného plnění (viz např. sp. zn. 10 C 227/2020, 11 C 380/2020, 12 C 442/2020, 15 C 185/2020, 17 C 120/2020 a řadu dalších). S ohledem na akcesoritu úrokového příslušenství k žalované jistině, byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení.
Tím, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání, zbavila se zároveň výsady procesního poučení o nutnosti označit důkazy ke všem svým tvrzením ve smyslu § 118a odst. 3 OSŘ, jak uzavřel také Ústavní soud České republiky například ve svém usnesení ze dne 5. ledna 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 4. září 2015, čj. 15 C 71/2014 - 37, (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na webových stránkách http://nalus.usoud.cz Search/Search), když jiné poučení soud advokátně zastoupené účastnici zásadně neposkytuje (§ 118a odst. 4 OSŘ).
Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle nějž je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení procesní úspěch ve věci. Protože zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud právo na náhradu procesních nákladů žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).