Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
9 C 55/2021-32
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Olgou Lenochovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 2 017,70 Kč, dále ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 000 Kč od datum do datum a ohledně částky ve výši 500 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 2 017,70 Kč, dále ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 000 Kč od [datum] do [datum] a ohledně částky ve výši 500 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou, soudu podanou dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 7 000 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne datum smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba, na jejímž základě došlo k postoupení souboru pohledávek, a to včetně pohledávky, jejíhož uhrazení se žalobkyně v tomto řízení domáhá. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalobkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se zavázala žalovanému poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši
35 000 Kč, na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal celkem částku ve výši 14 000 Kč, přičemž z celkové čerpané výše úvěru neuhradil jistinu úvěru ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném podanou žalobou v tomto řízení domáhala neuhrazené jistiny úvěru ve výši 7 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 017,70 Kč, zákonného úroku z prodlení z pohledávky ve výši 7 000 Kč ve výši 8,05 % od datum do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne datum, žalovaný však na dluh neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba, usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě ze dne 4. 3. 2021, č. j. číslo jednací, jakož i předvolání k jednání na den datum doručeny dle ust. § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne datum, tj. více než 10 dnů před konáním ústního jednání.
3. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil bez omluvy, ačkoli byl k němu řádně a včas předvolán, jakož i žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila podáním zdejšímu soudu doručeným dne datum s tím, že soud nepožádala o odročení a vyslovila svůj souhlas, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti.
4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:
5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba, jakožto postupitele, na společnost právnická osoba, jakožto postupníka (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum).
6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh, soud zjistil, že pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba, jakožto postupitele, na žalobkyni, jakožto postupníka (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh).
7. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum soud zjistil, že na straně věřitele je uvedena společnost právnická osoba, a na straně klienta žalovaný. ulice smlouvy je uvedeno„ Na Maltě dne datum“. Smlouva není podepsána ani jednou smluvní stranou (Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum).
8. Z pravidelných měsíčních výpisů z účtu za období od datum do datum soud zjistil vždy uvedenou celkovou dlužnou částku, jakož i výši minimální měsíční splátky (Výpisy z účtu).
9. Ze Standardních podmínek smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, soud zjistil jejich obsah (Standardními podmínkami smlouvy o úvěru příjmení příjmení).
10. Z Obchodních podmínek společnosti právnická osoba, soud zjistil jejich znění pro spotřebitelské úvěry poskytované spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice (Obchodními podmínkami společnosti právnická osoba).
11. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne datum právnická osoba, s.r.o. soud zjistil, že dne datum byla na účet č. bankovní účet zaslána částka ve výši 7 000 Kč. Z potvrzení o provedené platbě vystaveného dne datum právnická osoba, s.r.o. soud zjistil, že dne datum byla na účet č. bankovní účet zaslána částka ve výši 7 000 Kč (Potvrzením o provedené platbě ze dne datum a ze dne datum).
12. Z tzv. jméno application soud zjistil, že se jedná o dokument na 2 listech, kdy jde pravděpodobně o jednotlivé žádosti pro čerpání částky, kdy tato listina je pouze přehledem dat. Je zde uvedeno jméno žalovaného. Jednotlivé listy se liší daty – na prvním z nich je uvedeno datum
datum, na druhém pak datum (Listinou„ jméno application“).
13. Z Rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že na straně věřitele je uvedena společnost právnická osoba, na straně klienta pak žalovaný. ulice smlouvy je uvedeno datum datum. Ze smlouvy není žádným způsobem zřetelná vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Smlouva není podepsána ani jednou smluvní stranou (Rámcovou smlouvou o spotřebitelském úvěru).
14. Z Oznámení o postoupení pohledávky právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného informovala o postoupení pohledávky, kdy jej zároveň vyzvala k její úhradě (Oznámením o postoupení pohledávky právnická osoba ze dne datum).
15. Z Předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, a to ve lhůtě 3 dnů (Předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího lístku s datem podání datum).
16. právnická osoba ze dne datum bylo soudem zjištěno potvrzení, že majitelem účtu č. bankovní účet byl žalovaný. Účet byl zrušen ke dni datum, přičemž dne datum a datum byla účet vždy připsána částka ve výši 7 000 Kč od právnická osoba (právnická osoba ze dne datum).
17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
18. Žalobkyně žalovanému dne datum a dále dne datum poskytla bezhotovostně na jeho bankovní účet č. bankovní účet peněžní prostředky dohromady ve výši 14 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný uhradil pouze částku ve výši 7 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy o úvěru, ani že žalobkyně takový návrh přijala. Byla prokázána existence smlouvy o úvěru a všeobecných podmínek, avšak nebylo prokázáno, že žalovaný byl s obsahem těchto listin seznámen, či je nějakým způsobem stvrdil.
19. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Dle ustanovení § 86 odst. 1 ZSU je poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Dle ustanovení § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
23. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSU větou druhou, je smlouva o úvěru neplatná. V souladu s tímto ustanovením je pak spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Dle ustanovení § 87 odst. 2 ZSU je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
25. Dle ustanovení § 110 odst. 1 ZSU neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
26. Dle ust. § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zákonem je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce (dále též jen„ adaptační zákon“), který upravuje různé úrovně elektronického podpisu.
27. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
28. Dle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen„ eIDAS“) lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Z toho dle názoru soudu plyne, že by mělo jít o data k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.
29. Uvedený požadavek je rozveden v definici tzv. zaručeného elektronického podpisu. Zaručeným elektronickým podpisem se podle čl. 26 nařízení eIDAS rozumí podpis, který je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
30. Dle ust. § 5 a § 6 adaptačního zákona, lze k podepisování nebo označování dokumentu v podobě datové zprávy, jehož prostřednictvím se činí úkon vůči státu (a jiným orgánům veřejné moci použít pouze uznávaný či kvalifikovaný elektronický podpis. Uznávaným elektronickým podpisem se rozumí„ zaručený elektronický podpis“ založený„ na kvalifikovaném certifikátu“ pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.
31. Z hlediska výkladu § 561 odst. 1 o. z., ve spojení s adaptačním zákonem nelze odhlédnout ani od toho, že pro veškeré procesní úkony je v českém právním řádu podle ust. § 5 a § 6 adaptačního zákona a podle všech procesních předpisů vyžadován tzv. uznávaný elektronický podpis, tedy ještě vyšší kvalita elektronického podpisu, než je zaručený elektronický podpis. Je proto logické, aby pro hmotně právní jednání v elektronické podobě, kterým se právní vztahy v písemné formě zakládají, mění nebo ruší, byla vyžadována nejméně stejná kvalita elektronického podpisu jako pro procesně právní jednání, kterým se práva a povinnosti pouze vymáhají.
32. Podle názoru soudu proto nelze za platný elektronický podpis považovat vypsání jména a příjmení v datové zprávě (emailu, např. formou tzv. emailové patičky), nebo uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojené s následným„ odkliknutím“ určitého dokumentu na konkrétní internetové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení souhlasu nebo identity (prokazované nahrávkou hlasu), odeslání finančních prostředků z určitého účtu, zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, vytvoření takových„ podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizované) osoby. Nejsou také s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). Opačným výkladem by za písemné právní jednání opatřené elektronickým podpisem bylo možné považovat nejen prosté emaily, SMS zprávy, ale i sdělení na sociálních i komunikačních sítích nejrůznějšího druhu (např. Facebook, WhatsApp apod.), kde jednotlivé fyzické osoby mohou vystupovat pod smyšlenými nebo cizími identitami, tyto libovolně měnit či množit. Bylo by nutné rezignovat na požadavek jistoty o zachování původního obsahu písemného jednání i na požadavek jistoty o podepsané osobě (jednoznačnost). Ve světě elektronických dokumentů je navíc padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než ve světě listinných dokumentů a tomu musí odpovídat i výklad příslušných ustanovení tak, aby byl zachován účel a smysl zákona (§ 2 o. z.).
33. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla platně elektronicky podepsána žalovaným, neboť není opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, resp. vůbec žádným elektronickým podpisem (ani zaručeným). Při právním jednání učiněném elektronickými prostředky je písemná forma zachována umožňuje-li zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby. V daném případě byly přihlašovací údaje známy jak žalovanému, tak i žalobkyni, případně správci sítě. Ze skutečnosti, že byly případně přihlašovací údaje zadány do webové aplikace, proto nelze s jistotou dovozovat, že je tam zadal právě žalovaný. Jestliže nebylo možno určit jednající osobu, nebyla dodržena písemná forma smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení jiných částek než jistiny dluhu. Soud uvádí, že nebylo prokázáno, že osoba spotřebitele, byla osoba žalovaného, dále nebylo prokázáno, že žalovaný požádal o úvěr, když je pouze předkládán návrh spotřebitelské smlouvy, a nikoliv žádost spotřebitele o předmětný úvěr. Forma, jakou se žalobkyně domáhá uplatnění nároku, není dle názoru soudu možná s ohledem na situaci, kdy z materiálů není zjistitelná kontinuální chronologie postupu při podání žádosti spotřebitele o úvěr, kdy je soudu předkládán pouze návrh smlouvy o úvěru, čemuž dle soudu není možné dávat váhu právního úkonu zavazujícímu spotřebitele hradit částky, aniž by byla jistota bez dalšího, kdo úkon činí.
34. Dle ust. § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
35. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
36. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
37. Soud tak na základě shora uvedených skutečností a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními došel k závěru, že jelikož nebyla předmětná smlouva o úvěru žalovaným vlastnoručně či obdobně uznávaným způsobem podepsána, nebyla platně uzavřena. Nad rámec uvedeného má soud také za to, že i kdyby předmětná smlouva o úvěru žalovaným podepsána byla, byla by s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti náležitě prověřit úvěruschopnost žalovaného, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr řádně splácet, absolutně neplatná. K uvedenému závěru soud dospěl na základě citovaných zákonných ustanovení a judikatury, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018, dle něhož je na věřiteli, aby dlužníka (spotřebitele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Dále pak např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. číslo jednací ze dne 1. 4. 2015 judikoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit. Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu ulice obchodní inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu.
38. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum a dále dne datum poskytla žalovanému na jeho bankovní účet bezhotovostně částku ve výši 14 000 Kč. Žalovaný však žalobkyni tuto částku vrátil pouze částečně, a to ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku ve výši 7 000 Kč a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o. z. Za takovou výzvu je v tomto případě třeba považovat předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne datum. Předžalobní výzvu je třeba považovat za doručenou dne datum, vzhledem ke skutečnosti, že je v ní poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě dluhu v délce 3 dnů, žalovaný je tak v prodlení se zaplacením počínaje dnem datum. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení částky ve výši 7 000 Kč právo též požadovat po žalovaném též zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne datum. Žalobkyně však úrok z prodlení požaduje až počínaje dnem datum, přičemž soud není oprávněn žalobkyni přiznat více, než si sama žádá. Proto soud o nároku žalobkyně rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
39. Soud výrokem I. zamítl nárok žalobkyně co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 017,70 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 000 Kč od datum do datum a dále částky ve výši 500 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to z důvodu, že smlouva nebyla uzavřena písemně, tudíž dle § 110 ZSU neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
40. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.