Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 953/2004; 25 Cdo 1066/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce B. V. proti žalovaným 1/ K. p. v. a 2/ K. p. v. - Okresní organizace K., o zadostiučinění a náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2001, č. j. , , - 155, proti usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 20. 9. 2002, č. j. - 188, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2003, č. j. - 202, takto:

II. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 20. 9. 2002, č. j. - 188, se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 21. 11. 2001, č. j. , , - 155, rozhodl, že se žalobci se zpětnou účinností odnímá osvobození od soudních poplatků, přiznané mu usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 2. 4. 1999, č. j. - 105, a zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení.

V podání ze dne 14. 1. 2002 (doručeném dne 17. 1. 2002 Krajskému soudu v Praze), nazvaném jako dovolání, vyjádřil žalobce nesouhlas s usnesením odvolacího soudu a současně vznesl námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Praze.

Usnesením ze dne 20. 9. 2002, č. j. - 188, Okresní soud v Benešově žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků za dovolání a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro podání dovolání.

K odvolání žalobce Krajský soud v Praze usnesením ze dne 27. 2. 2003, č. j. - 202, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti těmto usnesením soudů obou stupňů podal žalobce dovolání, neboť nesouhlasí s jejich závěrem, že s ohledem na své majetkové a sociální poměry nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a pro to, aby mu byl ustanoven zástupce pro dovolací řízení.

V souladu s bodem 17., Hlavy první, části dvanácté, Sb, kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se pro dovolací řízení uplatní ve znění účinném od 1. 1. 2001. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání byla podána oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení dospěl k závěru, že dovolání směřují proti takovým rozhodnutím odvolacího soudu, proti nimž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný; dovolání proti usnesení soudu prvního stupně pak bylo třeba zastavit. Dovolatel sice v projednávané věci není zastoupen advokátem (ani netvrdí, že by měl právnické vzdělání), avšak vzhledem k tomu, že dovolání nejsou přípustná, není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem pro zastavení dovolacího řízení ( ) pro nesplnění podmínky uvedené v ust.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) o žalobě na obnovu řízení,

b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).

Podle ustanovení § 238a odst. 1 o. s .ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto

a) ve věci konkursu a vyrovnání,

b) o žalobě pro zmatečnost,

c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,

d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,

e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,

f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,

g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo

a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,

b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo

a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,

b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).

Podle ustanovení je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření ( ).

V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž mu bylo odňato osvobození od soudních poplatků a byl zamítnut návrh na ustanovení zástupce pro řízení, dále usnesení soudu prvního stupně, kterým mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků za dovolání a byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce pro podání dovolání, a usnesení odvolacího soudu, jímž toto usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž žalobci bylo odňato osvobození od soudních poplatků a byl zamítnut návrh na ustanovení zástupce pro řízení a proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků za dovolání a zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro podání dovolání, není podle ustanovení dána již z toho důvodu, že odvolací soud nerozhodoval ve věci samé; usnesení odvolacího soudu, jímž žalobci bylo odňato osvobození od soudních poplatků a byl zamítnut návrh na ustanovení zástupce pro řízení, kromě tohoto není ani měnícím ani potvrzujícím rozhodnutím odvolacího soudu. Dovolání proti těmto rozhodnutím není přípustné podle ustanovení a , protože usneseními odvolacího soudu nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovány, a přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení a 2 , neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené, a přípustnost dovolání nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřují proti takovým rozhodnutím odvolacího soudu, proti nimž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto obě podaná dovolání podle ustanovení věty první a odmítl.

Vzhledem k tomu, že dovolání proti uvedeným rozhodnutím odvolacího soudu jsou v dané věci nepřípustná, nemohl dovolací soud přihlédnout ( ) k namítané vadě řízení uvedené v , jež podle dovolatele spočívá v tom, že ve věci rozhodovali vyloučení soudci Krajského soudu v Praze.

Jestliže žalobce dovoláním napadl též usnesení soudu prvního stupně, bylo nutno řízení zastavit. Z ust. totiž vyplývá, že dovoláním nelze rozhodnutí soudu prvního stupně napadnout. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání ( ); proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Tím, že žalobce směřuje dovolání přímo proti rozsudku soudu prvního stupně, uvedenou podmínku dovolacího řízení opomíjí. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně zastavil ( , ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. května 2004

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu