Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 12/2004

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se odmítá.

O d ů v o d n ě n í.

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 13. 5. 2003, č.j. -221, kterým byl (protože shodně vymezil obsah posuzovaného právního vztahu účastníků – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 4. 1998, sp. zn. , uveřejněný pod č. 73 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003) potvrzen rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 24. 1. 2002, č.j. -198, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení (závazným právním názorem nemohou být pokyny k doplnění řízení – srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2003, sp. zn. , uveřejněný pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1999). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ). Odvolací soud totiž posoudil dovolatelem uvedenou právní otázku – zda nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity je časově omezen do dne přiznání starobního důchodu - konformně s ustálenou judikaturou soudů (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 9. 1995, sp. zn. , uveřejněný pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1996, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2002, sp. zn. , uveřejněný pod č. 64 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003) a dovolací soud neshledává důvod se od tohoto právního názoru odchýlit.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobce – aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. května 2004

JUDr. Mojmír Putna,v.r.

předseda senátu