Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 229/2021
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 5 050 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 050 Kč, s kapitalizovaným úrokem za období od 12. 2. 2019 do 29. 7. 2019 ve výši 905,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem za období od 30. 7. 2019 do 1. 2. 2021 ve výši 1 441,30 Kč, s úrokem 18,9 % ročně z částky 5 050 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 5 050 Kč ve výši 10 % ročně od 2. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 6 934 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 050 Kč, s kapitalizovaným úrokem za období od 12. 2. 2019 do 29. 7. 2019 ve výši 905,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem za období od 30. 7. 2019 do 1. 2. 2021 ve výši 1 441,30 Kč, s úrokem 18,9 % ročně z částky 5 050 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 5 050 Kč ve výši 10 % ročně od 2. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 6 934 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně podala soudu dne 23. 2. 2021 návrh, jímž se domáhala uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky 5 050 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně uzavřela dne 12. 2. 2019 se žalovaným Smlouvu o povoleném přečerpání č. anonymizováno, která je smlouvou o úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného, v souladu s Podmínkami pro povolené přečerpání (kontokorent) pro fyzické osoby. Zadáním autorizačního kódu žalovaný potvrdil svůj souhlas s uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru, přičemž autorizační kód nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Součástí této smlouvy jsou Podmínky dále všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů v anonymizováno, Sazebník bankovních poplatků anonymizováno a Úrokový lístek anonymizováno, s nimiž se žalovaný seznámil a souhlasil s nimi. V předmětné smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový limit až do výše 5 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat realizací plateb a výběrů ze svého osobního účtu anonymizováno, č. ú. bankovní účet, vedeném u žalobkyně. Tento svůj závazek žalobkyně ke dni 12. 2. 2019 splnila. Žalovaný se zavázal zejména nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu dle Smlouvy a plnit veškeré své závazky z této Smlouvy vyplývající, tj. zejména řádně a včas uhradit dlužnou jistinu a úroky, na něž má žalobkyně nárok podle smlouvy nebo podmínek, a dále zajistit na svém účtu ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z povoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení dle Podmínek. Dle čl. II. odst. 1. smlouvy je nesplacená jistina úvěru úročena roční procentní úrokovou sazbou ve výši 18,90 %, přičemž dle Podmínek žalobkyně účtuje úroky v měsíčních intervalech, a to v jednotlivých na sebe bezprostředně navazujících měsíčních zúčtovacích cyklech, přičemž každý zúčtovací cyklus končí k tomu dni v měsíci, který se svým číselným označením shoduje se dnem, v němž bylo povolené přečerpání poskytnuto. Žalobkyně je v případě prodlení klienta s úhradou jakéhokoliv závazku ze smlouvy, či při překročení povoleného limitu přečerpání, úročit dlužnou částku zvláštní úrokovou sazbou, sjednanou se žalovaným ve Smlouvě (žalobkyně však z vlastního rozhodnutí ode dne vzniku smlouvy úročil nepovolený zůstatek pouze sazbou smluvního úroku 18,90 %, a dále sazbou úroku z prodlení v zákonné výši, kteréžto v sazbě kapitalizovaného úroku sečetl dohromady) a dále požadovat uhrazení poplatků, smluvní pokuty a jiných plateb souvisejících s prodlením klienta dle aktuálně platného Sazebníku v souladu s čl. IV. odst. 2. smlouvy. Dle čl. IV. odst. 1. smlouvy pokud klient z jakéhokoli důvodu překročí úvěrový limit, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaný povinen splatit ihned. Dle odst. 3.2.1 Podmínek je žalobkyně oprávněna úvěr v plné výši prohlásit za splatný nebo odstoupit od smlouvy zejména je-li klient v prodlení s úhradou jakékoliv peněžité částky vůči anonymizováno, či pokud dojde z jakéhokoliv důvodu k překročení úvěrového limitu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dne 8. 4. 2019 překročil úvěrový limit, nezajistil dostatek prostředků k pokrytí transakce a dostal se tak do nepovoleného debetního zůstatku, využila žalobkyně svého výše uvedeného práva dle podmínek a od smlouvy odstoupila, a to dopisem adresovaným žalovanému, čímž se stal dluh splatným ke dni 29. 7. 2019. Dlužná částka je složena z nesplacené jistiny - záporného zůstatku na účtu ve výši 5 050 Kč tvořeného rozdílem mezi čerpanými prostředky a vklady žalovaného, dlužného úroku smluvního úroku zkapitalizovaného ke dni 1. 2. 2021 na částku 905,95 Kč, dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku zkapitalizovaného ke dni 1. 2. 2021 na částku 1 441,30 Kč, úroku ve výši 18,90 % částky 5 050 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5 050 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.
3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal za předpokládaného souhlasu žalovaného i žalobkyně bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Žalobkyně a žalovaný na základě žádosti žalovaného č. anonymizováno dne 4. 2. 2019 uzavřeli smlouvu o vedení účtu u anonymizováno, na základě které se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet. (smlouva o vedení účtu u anonymizováno na čl. 15, žádost o zřízení účtu na čl. 16, kopie pasu a povolení k pobytu žalovaného na čl. 17 spisu)
6. Žalobkyně a žalovaný dne 12. 2. 2019 uzavřeli smlouvu o povoleném přečerpání č. anonymizováno bankovní účet, na základě které dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání běžného účtu do výše úvěrového limitu 5 000 Kč, žalovaný se zavázal hradit žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % ročně, RPSN činilo 20,65 %. V čl. IV. odst. 1 smlouvy bylo sjednáno, že pokud klient z jakéhokoli důvodu překročí úvěrový limit, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaný povinen splatit ihned. Nedílnou součástí smlouvy byly i podmínky pro povolené přečerpání (kontokorent) pro fyzické osoby. Dle odst. 3.2.1 podmínek je žalobkyně oprávněna úvěr v plné výši prohlásit za splatný nebo odstoupit od smlouvy, zejména je-li klient v prodlení s úhradou jakékoliv peněžité částky vůči anonymizováno, či pokud dojde z jakéhokoliv důvodu k překročení úvěrového limitu. (úvěrová smlouva na čl. 23 – 25 spisu, podmínky na čl. 18-19 spisu)
7. Dopisem ze dne 29. 7. 2019 byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky. Pokud nedojde k úhradě ve stanovené lhůtě, pak je tato výzva současně i odstoupením od smlouvy o povoleném přečerpání, jakož i smlouvy o vedení běžného účtu. (dopis na čl. 20 spisu, dodejka na čl. 21 spisu)
8. Dopisem ze dne 4. 2. 2021 právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě dluhu, s tím, že v případě neuhrazení bude přistoupeno k vymáhání předmětné pohledávky soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 8. 2. 2021 (výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka na čl. 22 spisu, podací arch na čl. 32 spisu)
9. Dle transakční historie běžného účtu žalovaného za období od 2. 4. 2019 do 18. 1. 2021 činil konečný zůstatek na účtu - 5 050 Kč (transakční historie účtu na čl. 30-31 spisu)
10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
11. Žalobkyně a žalovaný na základě žádosti žalovaného č. anonymizováno dne 4. 2. 2019 uzavřeli smlouvu o vedení účtu u anonymizováno, na základě které se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet. Žalobkyně a žalovaný dne 12. 2. 2019 uzavřeli smlouvu o povoleném přečerpání č. anonymizováno bankovní účet, na základě které se dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky formou povoleného přečerpání běžného účtu do výše úvěrového limitu 5 000 Kč, žalovaný se zavázal hradit žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % ročně, RPSN činilo 20,65 %. V čl. IV. odst. 1 smlouvy bylo sjednáno, že pokud klient z jakéhokoli důvodu překročí úvěrový limit, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaný povinen splatit ihned. Nedílnou součástí smlouvy byly i podmínky pro povolené přečerpání (kontokorent) pro fyzické osoby. Dle odst. číslo podmínek je žalobkyně oprávněna úvěr v plné výši prohlásit za splatný nebo odstoupit od Smlouvy, zejména je-li klient v prodlení s úhradou jakékoliv peněžité částky vůči anonymizováno, či pokud dojde z jakéhokoliv důvodu k překročení úvěrového limitu. Dopisem ze dne 29. 7. 2019 byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky. Pokud nedojde k úhradě ve stanovené lhůtě, pak je tato výzva současně i odstoupením od smlouvy o povoleném přečerpání, jakož i smlouvy o vedení běžného účtu. Dopisem ze dne 4. 2. 2021 právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě dluhu, s tím, že v případě neuhrazení bude přistoupeno k vymáhání předmětné pohledávky soudní cestou. Výzva byla žalovanému odeslána dne 8. 2. 2021. Dle transakční historie účtu za období od 2. 4. 2019 do 18. 1. 2021 činil konečný zůstatek na účtu žalovaného - 5 050 Kč.
12. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.
13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“).
14. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
16. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Soudem bylo vzato za prokázané, že dne 12. 2. 2019 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky formou povoleného přečerpání běžného účtu do výše úvěrového limitu 5 000 Kč Smlouva byla označena jako„ smlouva o povoleném přečerpání“. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s § 79 o. s. ř. zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení (§ 555 o. z.).
18. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
19. V projednávané věci bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude poskytnuta finanční částka formou povoleného přečerpání běžného účtu. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala opakovaně poskytovat žalovanému finanční prostředky, a to formou povolení debetního zůstatku na běžném účtu žalovaného. Žalovaný měl právo tyto finanční prostředky kdykoliv čerpat až do sjednaného limitu 5 000 Kč.
20. Žalobkyně se domáhala úhrady jistiny úvěru ve výši 5 050 Kč tvořeného rozdílem mezi čerpanými prostředky a vklady žalovaného, dlužného smluvního úroku kapitalizovaného ke dni 1. 2. 2021 na částku 905,95 Kč, dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku kapitalizovaného ke dni 1. 2. 2021 na částku 1 441,30 Kč, úroku ve výši 18,90 % z částky 5 050 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 5 050 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení. Z důkazů provedených v řízení bylo zjištěno, že konečný zůstatek na běžném účtu žalovaného činil 5 050 Kč, kdy v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na uvedenou částku žalovaný plnil. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni částku 5 050 Kč. Protože úvěr byl sjednaný pro částku 5 000 Kč, je žalovaný povinen tuto částku plnit v režimu ustanovení § 2395 o. z. Pro částku 50 Kč je povinen plnit v režimu ustanovení § 2991 o. z. Žalovaný je tak povinen uhradit jistinu ve výši 5 050 Kč a dále sjednané úroky z úvěru, když výše úroku byla sjednána ve výši 18,90 %. Soud proto žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni kapitalizovaný úrok za období od 12. 2. 2019 do 29. 7. 2019 ve výši 905,95 Kč, kapitalizovaný úrok za období od 30. 7. 2019 do 1. 2. 2021 ve výši 1 441,30 Kč a dále úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 5 050 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení. Protože je žalovaný v prodlení s peněžitým plněním, soud přiznal žalobkyni též nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 050 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak jest uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 4 500 Kč a z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle § 7 bod 4, 8 odst. 1, 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 1 134 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.).
22. Lhůtu k plnění soud určil podle §160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.