Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 298/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Vladimíra Velenského ve věci žalobkyně m. č. P. 14, zastoupené, advokátem, proti žalovaným 1) J. S., 2) B. Š., 3) F. Š., všem zastoupeným, advokátem, o zaplacení 36.991,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. ledna 2004, č. j. -56, takto:

I. Dovolání se odmítají.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaní zaplatili společně a nerozdílně 36.991,- Kč s příslušenstvím z titulu úhrady za užívání bytu v P. 9, S. 32/905, který od prosince 1999 do 26. dubna 2001 užívali bez právního důvodu, a za služby s užíváním spojené.

Rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 1. října 2003, č.j. -37, jímž bylo každému ze žalovaných uloženo zaplatit žalobkyni částku 12.330,30 Kč s příslušenstvím, a jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, byl rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 21. ledna 2004, č.j. -56, potvrzen; dále krajský soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaní jako dědici po zemřelé původní nájemkyni bytu K. Š. jsou povinni z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451, § 456 občanského zákona) zaplatit žalobkyni (vykonávající práva vlastníka) každý jednu třetinu žalované částky, jakožto úhradu za užívání bytu bez právního důvodu a za služby s užíváním spojené.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jehož přípustnost opřeli o , , v platném znění (dále jen „“), a prostřednictvím dovolacího důvodu podle zpochybnili závěr odvolacího soudu, že získali neoprávněný majetkový prospěch, užíváním bytu bez právního důvodu, který jsou povinni vydat. Navrhli, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení a k tomu oprávněnými subjekty (žalovanými) řádně zastoupenými advokátem ( ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V dané věci žalovaní napadají dovoláním rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla každému za tří žalovaných uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12.330,30 Kč s příslušenstvím. Ačkoliv součet přisouzených částek přesahuje hranici 20.000,- Kč, skládá se ze tří samostatných nároků. Žalovaní v tomto řízení nejsou nerozlučnými společníky ve smyslu , nýbrž společníky samostatnými ve smyslu , rozsudek se tedy nemusí nutně vztahovat na všechny společně. Přípustnost dovolání je proto třeba zkoumat ve vztahu ke každému z žalovaných odděleně bez ohledu na to, zda součet nároků proti nim uplatněných přesahoval částku 20.000,- Kč, bylo o nich rozhodnuto v jednom řízení jedním rozsudkem. Vzhledem k tomu, že dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím u žádného ze žalovaných částku 20.000,- Kč, (přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží), je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura, č. 5/2000, pod poř. č. SJ 55/2000).

U uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky je proto bez jednání ( věta první ) odmítl, aniž se mohl věcí zabývat z hlediska uplatněných námitek (, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , , a , když žalovaní nebyli v dovolacím řízení úspěšní a žalobkyni náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. května 2004

JUDr. Blanka Moudrá, v.r.

předsedkyně senátu