Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 156/2021-17
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Uhrynovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 555 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 555 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 517 Kč od 18. 1. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 521 Kč od 8. 2. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 517 Kč od 20. 4. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 555 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 517 Kč od 18. 1. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 521 Kč od 8. 2. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 517 Kč od 20. 4. 2019 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s tím, že žalovaný ve dnech 2. 1. 2019, 23. 1. 2019 a 4. 4. 2019 cestoval pomocí hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobce Dopravním podnikem územní celek a právnická osoba, přičemž kontrolorovi žalobce se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž žalobci vznikl nárok na zaplacení jak jízdného za každou z jízd ve výši 2 x 17 a 21 Kč, tak tzv. přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou jízdu. Právní předchůdce žalobce uvedenou pohledávku za žalovaným, včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2019 žalobci. Žalovaný dosud neuhradil ničeho.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a o.s.ř.
Soud má za prokázané, že žalovaný bez platné jízdenky cestoval ve dnech shora uvedených, hromadnou dopravou právního předchůdce žalobce, přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem. Tento skutkový stav soud zjistil z příslušného hlášení o porušení tarifních přepravních podmínek právního zástupce žalobce, která byla podepsána žalovaným a pověřeným pracovníkem právního předchůdce žalobce. Dále vzal soud za prokázané, že v případě, že cestující, který použil veřejnou hromadnou dopravu provozovanou právním předchůdcem žalobce, se neprokázal platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné podle tarifu a přirážku ve výši 1 500 Kč. Právní předchůdce žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 4 555 Kč za 3 jízdy, neboť žalovaný byl přepravován pomocí hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobce a neprokázal se platným jízdním dokladem.
Podle § 2550 a násl. o. z. uzavřel cestující smlouvu o přepravě již vstupem do dopravního prostředku, čímž mu současně vzniká povinnost zaplatit dopravcem stanovené jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách, v platném znění, je cestující, který se neprokáže na vyzvání oprávněného pracovníka dopravce platnou jízdenkou, povinen zaplatit vedle stanoveného jízdného též postih ve výši stanovené přepravními podmínkami dopravce. Výše přirážky nesmí přesahovat částku 1 500 Kč (§ 37 odst. 6 tohoto zákona).
Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný použil veřejného dopravního prostředku provozovaného právním předchůdcem žalobce, aniž by zaplatil jízdné a při kontrole dokladů předložil platnou jízdenku. Vedle povinnosti zaplatit stanovené jízdné mu tak v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 266/1994 Sb. a prováděcích předpisů vznikla povinnost zaplatit žalobci přirážku ve výši 1 500 Kč za takovou jízdu bez platné jízdenky. Protože žalovaný nezaplatil jízdné za 3 jízdy, ani přirážku k těmto jízdám právnímu předchůdci žalobce, shledal soud podanou žalobu důvodnou a s ohledem na shora uvedené skutečnosti mu v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobce stal oprávněným domáhat se žalovaných částek namísto původního věřitele (§ 1879 občanského zákoníku ). V prodlení je podle ust. § 1968 nového občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. podle § 2 tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu tedy náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč /podle § 14b odst. 1 bod 1 . vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění platném od 1. 7. 2014, dále z náhrady 300 Kč za tři režijní paušály po 100 Kč /podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění ve znění platném od 1. 7. 2014, 21 % DPH z odměny a náhrady advokáta vyčíslených shora ve výši 189 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkové náklady řízení pak činí částku 1 489 Kč.
Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.