Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1029/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 10. února 2003, čj. -29, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že přeměna žalované na otevřený podílový fond (dále jen „přeměna“) je neplatná. Návrhu žalobce na připuštění dovolání odvolací soud nevyhověl.

Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání. Jeho důvodnost opírá o ustanovení , c), d) (dále též jen „“). Soudům obou stupňů vytýká, že se žalobním návrhem zabývaly pouze z hlediska naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a že přitom nerozlišovaly mezi řízením o neplatnost přeměny a řízením o neplatnost usnesení valné hromady, která o přeměně rozhodla.

Odvolacímu soudu dovolatel vytýká, že založil své rozhodnutí na tom, že byl pravomocně zamítnut návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, která rozhodla o přeměně. Předmět obou řízení však nelze zaměňovat, neboť rozhodnutí valné hromady o přeměně je pouze jedním – nikoli však jediným a postačujícím – z předpokladů stanovených pro přeměnu investičního fondu na otevřený podílový fond.

Dovolatel dále tvrdí, že „i v případě, kdy by se věc nedala podřadit pod žádné z písmen uvedených v ustanovení , bylo by možno žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o neplatnosti přeměny žalované „i bez zkoumání existence naléhavého právního zájmu, který je nezbytnou podmínkou pouze u řízení o určovací žalobě dle ustanovení , o nějž se však v dané věci vůbec nemusí jednat.“

Dále pak dovolatel namítá, že se soudy obou stupňů nevypořádaly se zásadní skutečností, že přeměnou dochází k závažným negativním dopadům do majetkoprávního postavení akcionářů, tedy i žalobce a snáší argumenty na podporu tohoto tvrzení.

A konečně dovolatel napadá postup odvolacího soudu spočívající v tom, že rozhodl bez nařízení jednání. Pokud jde o přípustnost dovolání odkazuje žalobce na ustanovení

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (jak tomu bylo s ohledem na ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 13. a 15., ), se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Podle ustanovení části dvanácté, hlavy první, bodu 13., , se pro řízení ve věcech obchodního rejstříku a o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, zahájená na návrh, který byl podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v prvním stupni použijí dosavadní právní předpisy. O takový případ jde i v projednávané věci, neboť řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2001.

Dovolání není přípustné.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Teprve kladným závěrem dovolacího soudu se stává dovolání přípustným.

O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam se jedná, jestliže je v rozhodnutí řešena právní otázka významná nejen pro rozhodnutí v projednávané věci. Přitom musí jít o otázku, která dosud není řešena v rozhodovací praxi vyšších soudů (anebo v ní není řešena jednotně) a která není řešena ani v rozhodnutí nižšího soudu publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí, ani ve stanovisku Nejvyššího soudu. Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. září 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 13, ročník 1997, pod číslem 101).

Zásadní právní význam dovolací soud v projednávané věci neshledal.

Otázku dopadů přeměny do majetkových poměrů akcionáře investičního fondu již Nejvyšší soud vyřešil v usnesení ze dne 11. prosince 2001, sp. zn. . Otázku, zda je možno se domáhat určovací žalobou vydání rozhodnutí o určení neplatnosti přeměny pak vyřešil v usnesení ze dne 15. ledna 2003, sp. zn. . Od závěrů učiněných v těchto rozhodnutích nemá dovolací soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci.

Pokud jde o výtku dovolatele, že odvolací soud svým postupem (nenařízením jednání k projednání odvolání) zkrátil žalobci jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, dovolací soud k ní uvádí, že tato výtka neodráží skutečnost, neboť jak je patrné z protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 25. června 2003, soud v této věci jednání nařídil a dokonce se tohoto jednání účastnila i zástupkyně žalobce Mgr. Ing. J. S.

Nejvyšší soud proto, aniž by nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle a usnesením odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a věty první (per analogiam), neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 11. května 2004

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu