Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 57/2021-37

Okresní soud v Náchodě rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Kučerou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o výživné

takto:

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na její výživu částkou 4 000 Kč měsíčně od datum splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem.

II. Co do požadavku žalobkyně na zvýšení výživného zpětně od datum se žaloba zamítá.

III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 6. 2010 č.j. -34.

IV. Dluh na výživném za období od datum až datum ve výši 38 200 Kč je žalovaný povinen zaplatit spolu s běžným výživným v měsíčních splátkách po 1 500 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto rozhodnutí nabude vykonatelnosti, pod ztrátou výhody splátek.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na její výživu částkou 4 000 Kč měsíčně od [datum] splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem. II. Co do požadavku žalobkyně na zvýšení výživného zpětně od [datum] se žaloba zamítá. III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 6. 2010 č.j. -34. IV. Dluh na výživném za období od [datum] až [datum] ve výši 38 200 Kč je žalovaný povinen zaplatit spolu s běžným výživným v měsíčních splátkách po 1 500 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém toto rozhodnutí nabude vykonatelnosti, pod ztrátou výhody splátek. V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala dne datum žalobu na zvýšení výživného s tím, že na základě rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 6. 2010, č. j. -34 je žalobce povinen platit žalobkyni výživné 900 Kč měsíčně. Od poslední úpravy výživného uplynulo téměř 11 let, v současné době žalobkyně studuje 4. ročník střední školy v obec, její potřeby se za tuto dobu výrazně zvýšily. Proto navrhovala zvýšit výživné na 4 000 Kč měsíčně 3 roky zpětně.

2. Žalovaný se žalobou souhlasil toliko částečně. Zdůraznil, že od nástupu dětí na střední školu začal sám dobrovolně platit vyšší výživné – 1 000 Kč na každé ze dvou dětí na účet matky a 700 Kč na účet jednoho každého dítěte. V roce 2019 začal podnikat v oboru stavebnictví, ael měl od té doby dva úrazy, které poznamenaly jeho výdělečné možnosti. V době pracovní neschopnosti ho museli podporovat rodiče, vedle toho má náklady na bydlení a splácí půjčky a hypotéku. Má vedle povinnosti k žalobkyni ještě 2 další vyživovací povinnosti. S pomocí své družky je ochoten přispívat na výživu žalobkyně částkou 2 200 Kč měsíčně.

3. Z výslechu žalobkyně jako účastníka řízení soud zjistil, že žije v domácnosti s matkou a dvěma sourozenci jméno a jméno, kterým je 11 a 19 let. jméno chodí na základní školu, jméno studuje střední školu v obec. Bydlí v obec, v bytě 3+1, který patří mamince. Maminka pracuje v Žírči jako pečovatelka. Má příjem okolo 17 000 Kč měsíčně. Kromě toho pobírají ještě příspěvky na děti, na všechny tři to dělá asi 2 900 Kč měsíčně. Příspěvek do fondu oprav a celkové náklady na bydlení včetně inkasa jsou asi 8 000 Kč. Mají ještě jednu sestru, ale ta je již dospělá a žije odděleně, takže matka má nyní 3 vyživovací povinnosti. jméno je zdravá, chodí do základní školy a má potřeby přiměřené svému věku. obec také nemá potřeby ničím zvýšené, studuje na střední škole v obec, kam za normálních okolností každý den dojíždí, což stojí asi 500 – 600 Kč. Musí si kupovat jídlo. Také potřeby žalobkyně jsou po celou dobu studia střední školy stabilní, studuje čtvrtý ročník a již se přihlásila na vysokou školu. Vedle každodenního dojíždění do obec jí maminka platí MHD 1 800 Kč za rok. Žádné nákladné koníčky nemá, teď např. chodila do tanečních a baví ji jezdit na výlety. Otec s nimi prakticky nekomunikuje, nad rámec výživného nijak nepřispívá; uznává, že výživné platí vyšší než soudem stanovené, a to 1 700 Kč měsíčně. To však adekvátně nepokrývá navýšení potřeb žalobkyně. Nadto navýšené výživné posílá pouze ve školním roce, během prázdnin platí pouze 1 000 Kč měsíčně.

4. Z výslechu žalovaného jako účastníka řízení soud zjistil, že bydlí v obec s družkou jméno příjmení. Má celkem tři vyživovací povinnosti, vedle navrhovatelky a jejího bratra platí výživné ještě na dceru jméno příjmení, které je 14 let, žije s matkou v obec. Družka pracuje jako učitelka na základní škole, příjmy má mezi 28 000 – 29 000 Kč. Má pouze dvě dospělé děti, takže nemá žádnou vyživovací povinnost. Bydlí v obecním bytě 3+1, nájem včetně inkasa vychází na 8 600 Kč měsíčně. příjmení jméno 10 let neviděl, není zájem o kontakt s ním, platí pouze její matce 750 Kč měsíčně výživné. Kromě toho vlastní apartmán 3+1 u obec, který pronajímá, ale v současné době příjmy z pronájmu nejsou, naopak se musí splácet hypotéka, ze které byl apartmán pořízen, a platit tam energie. Podniká v oboru zednických prací asi 2 roky. Před tím pracoval v autodopravě, kde dosahoval příjem asi 24 000 Kč měsíčně. Před dvěma lety měl úraz, asi čtyři měsíce poté, co začal podnikat, a byl ½ roku v pracovní neschopnosti, takže po odečtu nákladů na auto a nářadí v tom roce v průměru dosahoval jen příjmu okolo 5 000 – 6 000 Kč měsíčně. V roce 2020 se situace zlepšila, ale 3 měsíce byl také v pracovní neschopnosti kvůli zlomenému prstu, jinak pokud je normálně dostatek práce, vydělá si mezi 35 000 – 40 000 Kč. Platí na účet bývalé manželky na každé z obou dětí 1 000 Kč a jim posílá na účet 700 Kč, když jsou ve škole.

5. Z potvrzení o studiu žalobkyně má soud za prokázáno, že je žákem ulice školy služeb, obchodu a gastronomie obec. Z daňových přiznání žalovaného soud zjistil, že za rok 2019 vykazoval příjmy 272 388 Kč a výdaje 217 910 Kč v rámci hlavní činnosti zednictví, v roce 2020 příjmy 382 480 Kč a výdaje 305 984 Kč v rámci hlavní činnosti zednictví a příjmy 91 200 Kč a výdaje 57 720 Kč v rámci další činnosti – rekreační a ostatní krátkodobé ubytování.

6. Z lékařských zpráv a potvrzení od rodičů žalovaného má soud za prokázané, že rok 2019 byl obdobím delší pracovní neschopnosti žalovaného.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 16. 6. 2010, č. j. -34 soud zjistil, že jím byla schválena dohoda rodičů, na jejímž základě se otec zavázal platit s účinností od datum mj. na výživu žalobkyně částku 900 Kč měsíčně v situaci, kdy měl 5 vyživovacích povinností, byl v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání s podporou 5 171 Kč po dobu prvních dvou měsíců, 3 978 po dobu dalších dvou měsíců a 3 580 Kč po zbývající část podpůrčí doby.

8. Soudu je známo z jeho činnosti, že současně probíhá pod sp. zn. obdobné řízení mezi žalovaným a jeho synem jméno, bratrem žalobkyně. Jednání je nařízeno na květen t. r.

9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, stranami sporu nadto nebyly nijak zpochybněny. Provedené listinné důkazy, stejně jako výpovědi účastníků umožňují soudu učinit jednoznačný závěr o skutkovém stavu věci. Soud v řízení provedl všechny důkazní návrhy vznesené v průběhu řízení a z těchto učinil skutkové závěry.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je již zletilou dcerou žalovaného. Žalobkyně je studentkou čtvrtého ročníku střední školy a dosud není schopna se sama živit. Sdílí společnou domácnost se svou matkou a dvěma sourozenci; ke staršímu z nich má žalovaný rovněž vyživovací povinnost. Její potřeby jsou přiměřené věku. Žalovaný žije ve společné domácnosti s přítelkyní, která je učitelkou s příjmem okolo 28 000 – 29 000 Kč, náklady na bydlení mají asi 8 600 Kč měsíčně. Žalovaný byl v roce 2019 v dlouhodobé pracovní neschopnosti, od roku 2020 je situace lepší, byť komplikovaná pandemickou situací. Podniká v oboru zednictví, vedle toho vlastní apartmán na jižní Moravě, který pronajímá. Za běžných okolností dosahuje příjmů kolem 35 000 – 40 000 Kč měsíčně, ale musí splácet půjčky a hypotéky a má i další výdaje. Má 3 vyživovací povinnosti. Výživné žalobkyni platí v částce 1 700 Kč měsíčně ve školním roce a 1 000 Kč měsíčně o prázdninách, stejně jako jejímu bratrovi; na třetí dceru, která žije s matkou v obec, platí výživné 750 Kč měsíčně. Nad rámec výživného dětem pravidelně nijak nepřispívá, jsou jen v minimálním kontaktu.

11. Podle ust. , (dále jen„ o. z“), výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ust. , 2 o. z., jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle ust. o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

12. Soud po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů ve smyslu shora označených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je převážně důvodný.

13. Z dokazování provedeného v tomto řízení vyplynulo, že žalobkyně je již zletilou dcerou žalovaného a jako studentka čtvrtého ročníku střední školy, která se připravuje na své budoucí povolání, není dosud schopná se sama živit.

14. Soud v řízení hodnotil ve smyslu ust. § 913 o. z. jednak odůvodněné potřeby a majetkové poměry žalobkyně jako oprávněné a dále i schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného jako povinného. Pokud jde o poměry žalovaného, pak v řízení bylo prokázáno, že je osobou samostatně výdělečně činnou a nadto má za normálních okolností příjmy z pronájmu apartmánu na jižní Moravě. Při určení výše výživného není možné přihlížet výlučně k základu daně, ale k celkovým majetkovým a osobním poměrům žalovaného. Soud dospěl k závěru, že poměry žalovaného s ohledem na jeho příjmy a zdravotní stav v letech 2018 – 2019 neumožňují navýšení výživného za dobu 3 let zpětně; v této části tedy došlo k zamítnutí žaloby. Na druhou stranu porovnání jeho příjmů (při rámcovém zohlednění příjmů a výdajů celé jeho domácnosti) počínaje rokem 2020 vede k závěru, že částka, kterou vynakládá na výživu dětí, ke kterým má vyživovací povinnost, je v hrubém nepoměru s jeho životní úrovní; požadavek žalobkyně na výživné v částce 4 000 Kč měsíčně se soudu u osoby jejího věku s běžnými potřebami jeví jako zcela přiměřený, přičemž možnosti žalovaného jsou takové, aby danému požadavku bylo možné vyhovět. Dle názoru soudu schopnosti a majetkové poměry umožňují žalovanému platit výživné v souhrnné výši kolem 12 000 Kč měsíčně. V situaci, kdy na dceru jméno platí výživné 750 Kč měsíčně, je zde prostor pro vyhovění požadavku žalobkyně i u vědomí probíhajícího sporu o zvýšení výživného na jejího bratra jméno. Lze spíše dodat, že v případě zvýšení potřeb žalobkyně (např. v době studia na vysoké škole) a nezměněných poměrech na straně žalovaného zde ještě určitý, byť již ne tak výrazný, prostor pro navýšení výživného existuje. Z popsaných důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku; tedy soud žalobě z valné části vyhověl a počínaje lednem 2020 zvýšil výživné na částku 4 000 Kč měsíčně. Dluh počítaný dle skutečně placeného výživného (tj. 1 700 Kč měsíčně mimo červenec a srpen a 1 000 Kč měsíčně v červenci a srpnu), vzniklý provedeným navýšením, soud žalovanému umožnil splnit v přiměřených splátkách (/1 ) – viz výrok IV.

15. Novým rozhodnutím se mění předchozí výše výživného stanovená rozsudkem Okresního soudu v Náchodě citovaným ve výroku III.

16. Ve sporu byla převážně úspěšná žalobkyně. Výrok o nákladech řízení je však odůvodněn tím, že dle obsahu spisu žádné náklady účastníkům nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení – dvojmo - ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím podepsaného soudu. Neplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.