Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
10 C 51/2021-27
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 22 820 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 3.1.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 760 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 935,08 Kč, úrok ve výši 11,16 % ročně z částky 12 000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 459,20 Kč od 21.5.2020 do 2.1.2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 399,20 Kč od 3.1.2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 7 060 Kč od 3.1.2021 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 060 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 3.1.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 760 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 935,08 Kč, úrok ve výši 11,16 % ročně z částky 12 000 Kč od 21.5.2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 13 459,20 Kč od 21.5.2020 do 2.1.2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 399,20 Kč od 3.1.2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 7 060 Kč od 3.1.2021 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 22 820 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku, když tyto částky měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba (dále i jen banka) dne 27.9.2017, dle které poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalované zhodnocením informací získaných od žalované a ověřených poštovními poukázkami, peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit bance tuto částku včetně úroků ve výši 28 % a poplatků formou 13 měsíčních splátek po 1 560 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr k 27.10.2018 zesplatnila a požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaný úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 459,20 Kč, poplatky v celkové výši 2 360,80 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 000 Kč a zákonný úrok z prodlení včetně smluvního úroku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2020, uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 8.7.2020 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Listinami označenými jako Smlouva o úvěru číslo s datem 27.9.2017 a Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru s datem 27.9.2017, má soud v řízení za prokázáno, že se v této písemně dohodli společnost právnická osoba se žalovanou na tom, že uvedená společnost poskytne žalované finanční prostředky – úvěr ve výši 12 000 Kč, a to za souhrnný poplatek v částce 8 760 Kč (úrok ve výši 28 %) a žalovaná se naopak zavázala uvedené prostředky vrátit, jakož i zaplatit jí souhrnný poplatek, to obojí ve 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Žalovaná pak písemně v rámci žádosti prohlásila, že její příjmy představují rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč (ověřený poštovními poukázkami úřadu práce ČR – pobočka obec) a příjem celé domácnosti 25 288 Kč, výdaje představují 3 000 Kč a celé domácnosti 9 000 Kč. V rámci smlouvy pak žalovaná prohlásila, že uvedené prostředky ve výši 12 000 Kč převzala. Z transakční historie v předmětné smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila celkem částku 4 940 Kč. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo dále zjištěno, že část závodu společnosti právnická osoba byla převedena na společnost právnická osoba s účinností k 28.9.2018. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek s datem 24.6.2020, seznamem postupovaných pohledávek a konečně oznámením o postoupení pohledávek ze dne 24.7.2020 vzal soud za prokázané, že se společnost právnická osoba se písemně dohodla se žalobkyní na tom, že postupuje žalobkyni své pohledávky vzniklé ze smluv o úvěrech za svými dlužníky specifikované v seznamu pohledávek, a to za dohodnutou úplatu, ke dni jejího uhrazení, včetně pohledávky za žalovanou a žalobkyně tyto pohledávky se vším příslušenstvím a právy s nimi spojenými přijala. Toto postoupení pohledávky bylo též žalované písemně oznámeno dopisem z 24.7.2020. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 18.12.2020 včetně podacího lístku, má soud v řízení za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou o úhradu dlužné částky s tím, že neučiní-li tak do 2.1.2021, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.
4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 27.9.2017, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 27.9.2017 v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč, žalovaná se zavázala v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnné poplatky ve výši 8 760 Kč v měsíčních splátkách po 1 560 Kč s úrokovou sazbou 28 % ročně. V žádosti žalovaná sdělila údaje o svých příjmech a výdajích, kdy ověřovány byly pouze příjmy bez prověřování výdajů a dalších nespecifikovaných příjmů, nebylo předloženo žádné potvrzení o pravdivosti uváděných údajů dlužníkem k jeho úvěruschopnosti. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila, bance zaplatil částku 4 940 Kč. Předmětná pohledávka vůči žalované byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno.
5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
8. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu.
9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. S ohledem na neplatnost smluv byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalované částku 12 000 Kč, přitom žalovaná žalobkyni zaplatila částku 4 940 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila o částku rozdílu ve výši 7 060 Kč, proto žalovaná musí žalobkyni zaplatit částku 7 060 Kč. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení uplynutím lhůty stanovené v předžalobní upomínce dnem 2.1.2021, od 3.1.2021 je žalovaná v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle vládního nařízení č. 142/1994 Sb. ve znění vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (výše úroků z prodlení platná k 3.1.2021 byla 8,25 % ročně). S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta jak pro další neplatná ujednání ve smlouvě v části smluvních úroků, poplatků, tak ohledně zákonných úroků z prodlení.
12. Lhůta k plnění vychází z ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., kdy soud neshledal důvody pro možnost splácení dluhu ve splátkách.
13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Ve věci byla úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.