Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
7 C 128/2021-18
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení příslušenství
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 065 Kč od 16. 3. 2020 do 23. 6. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 295 Kč od 12. 11. 2020 do 23. 6. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 267 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 065 Kč od 16. 3. 2020 do 23. 6. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 295 Kč od 12. 11. 2020 do 23. 6. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 267 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu :
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení příslušenství představující zákonný úrok z prodlení z titulu dlužného zákonného příspěvku nepojištěných vozidel. Žalobkyně se původně po žalovaném domáhala zaplacení částek 12 065 Kč a 8 295 Kč, celkem tedy částky 20 360 Kč. Ohledně této částky však bylo řízení zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 7. 2021, č.j. 7 C 128/2021 -15 z důvodu částečného zpětvzetí žaloby. Žalobkyně i nadále trvala na přiznání zákonných úroků z prodlení z dlužných částek a nákladů řízení.
V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř. o. s. ř. ), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl žádné námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný v období od 3. 4. 2019 do 30. 9. 2019 (tj. celkem 181 dní) provozoval vozidlo registrační značka bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 65 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 11 765 Kč (181 dní x 65 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 30. 1. 2020 ve lhůtě 30 dnů neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne datum. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 11. 1. 2021 předžalobní upomínka. Soud má dále za prokázané, že žalovaný v období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 (tj. celkem 123 dní) provozoval vozidlo registrační značka bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Zákonná denní sazba za toto vozidlo přitom činila 65 Kč. Zákonný příspěvek příslušející žalobkyni ve výši 7 995 Kč (123 dní x 65 Kč) a náklady související s uplatněním a vymáháním tohoto příspěvku ve výši 300 Kč však žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 28. 8. 2020 ve lhůtě 30 dnů neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 15. 3. 2020. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána dne 11. 11. 2020 předžalobní upomínka.
Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a jeho ustanovení § 4 odst. 1 , 2, 4, 5, 6, § 15 odst. 1 , 2, 3 a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 417/2017 Sb. k citovanému zákonu. Otázku úroku z prodlení soud posuzoval dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. .
Po provedeném řízení a právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jak co do dlužných příspěvků, které však žalovaný žalobkyni již v plné výši uhradil, tak i co do příslušenství žalované částky, představující zákonný úrok z prodlení. Dnem následujícím po splatnosti příspěvků a nákladů na jejich uplatnění se žalovaný vůči žalobkyni ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
soudní poplatek ve výši 815 Kč,
odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) AT ve výši 3 x 300 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba),
3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.