Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 40/2021-45
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Brandovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 11 258 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinný zaplatit žalobkyni částku 9 643 Kč celkem s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 643 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 1 615 Kč a co do úroku z prodlení z částky 9 643 Kč od datum do datum zamítá.
III. Žalovaný je povinný zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 227,61 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinný zaplatit žalobkyni částku 9 643 Kč celkem s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 643 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 1 615 Kč a co do úroku z prodlení z částky 9 643 Kč od [datum] do [datum] zamítá. III. Žalovaný je povinný zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 227,61 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 258 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 9 643 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva k službě anonymizována dvě slova, v rámci které byly mezi žalobcem a žalovaným upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby anonymizováno účet. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu, úmysl žalovaného uzavřít smlouvu pak prostřednictvím verifikační textové zprávy. Právní předchůdkyně žalobkyně svým klientům umožňovala zaplatit za zboží z e-shopu až po jeho vyzkoušení. Objednávku služby, kterou právní předchůdkyně žalobkyně nabízela, lze provést na stránkách vybraných e-shopů při objednání zboží. Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala uhradit eshopu kupní cenu za žalovaného a ten se v případě, že od kupní smlouvy s eshopem neodstoupí ve lhůtě 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit kupní cenu právní předchůdkyni žalobkyně. Za poplatek měl pak žalovaný možnost odložit splatnost úhrady vyúčtování, výše poplatku se odvíjí od výše odložené částky. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z kopie občanského průkazu, který byl žalovaným předložen. Na základě toho provedla právní předchůdkyně žalobkyně lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS a také v insolvenčním rejstříku.
2. Soud k projednání věci nařídil na 24. 6. 2021 jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti; žalovaný se k jednání nedostavil, k žalobě se i přes výzvu nevyjádřil.
3. Při jednání soud k důkazu provedl následující listiny, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti:
4. Dle smlouvy k službě anonymizováno účet měla žalobkyně zřídit žalovanému příjmení účet, jímž bude žalovaný disponovat s celkovým finančním limitem, který se měl odvíjet o úvěruschopnosti žalovaného. Nejprve měl být žalovanému poskytnut tzv. startovací limit ve výši 2- 30 000 Kč, který mohl být později navýšen. Žalovaný byl oprávněn prostřednictvím takto zřízeného účtu provádět platby za zboží nebo služby. Výše zápůjční úrokové sazby a výše RPSN pak byla stanovena v obchodních podmínkách, jež byly součástí smlouvy. (dle smlouvy k službě anonymizováno účet, obchodních podmínek)
5. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie jeho číslo obč. průkazu (dle kopie občanského průkazu žalovaného)
6. Žalovaný nakoupil na eshopu webová adresa za částku 7 258 Kč, dále na webová adresa dne datum za částku 594 Kč a dne datum za částku 453 Kč a na webová adresa dne datum za částku 1 338 Kč. příjmení těchto částek byly žalovanému účtovány poplatky ve výši 1 615 Kč (dle vyúčtování za listopad 2019 a jednotlivých objednávek)
7. Žalovaný byl prostřednictvím emailu vyzýván k úhradě částky ve výši 9 643 Kč, s tím, že má tuto částku uhradit do datum. Následně byl emailem opakovaně upozorněn na to, že tato částka je již po splatnosti. (dle historie emailů)
8. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, a to do datum. Tento dopis byl žalovanému dne datum odeslán. (dle výzvy k plnění ze dne datum a podacího lístku z téhož dne)
9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům:
10. Před poskytnutím úvěru žalovanému posuzovala žalobkyně jeho schopnost splácet úvěr, a to na základě lustrace jeho osoby v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku a v registru příjmení. Na základě takto zjištěných informací poskytla žalobkyně žalovanému přístup k anonymizováno účtu. Z tohoto účtu žalovaný čerpal prostředky do výše 9 643 Kč, když v tomto rozsahu hradil z tohoto účtu zboží a služby. Žalovaný byl o zaplacení upomínán, a to emailem i písemnou výzvou ze dne datum, která mu byla téhož dne zaslána a kterou byl vyzván k úhradě dlužné částky do datum.
11. Po právní stránce postupoval soud dle následujících ustanovení:
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
17. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Předně je třeba konstatovat, že dle názoru soudu je třeba na dohodu, jež byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena, nahlížet jako na smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o.z., neboť má všechny náležitosti tohoto druhu závazku. Žalovanému měl být právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut na zřízeném anonymizováno účtu limit dle jeho úvěruschopnosti, ve prospěch žalovaného tak měly být poskytovány finanční prostředky (když prostřednictvím tohoto účtu mohl žalovaný realizovat platby za zboží nebo služby), které se žalovaný tímto právním jednáním zavazuje právní předchůdkyni vrátit, přičemž poplatek za odložení splatnosti je na místě chápat jako úrok za půjčené prostředky, který se žalovaný zároveň zavazuje právní předchůdkyni žalobkyně uhradit. Jelikož tak dle názoru soudu předmětná smlouva smlouvou o úvěru, měla by právní předchůdkyně žalobkyně splňovat i požadavky dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zejména pak se zabývat schopností žalovaného poskytnutý úvěr splácet.
19. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na právní názor soudu ohledně povahy uzavřené smlouvy mezi účastníky, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi účastníky probíhala jednání o uzavření předmětné smlouvy. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného. Úvěr tak měla žalovanému poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně pouze provedla lustraci žalovaného v dostupných rejstřících, žalobkyně nebyla k výzvě soudu schopna uvést, zda a jaké zjistila informace od žalovaného ohledně jeho příjmů, příp. výdajů.
20. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek ze dne 24. 3. 2010, sp.zn. 21 Cdo 4314/2008).
21. Byla-li by žalobkyně přítomna jednání, byla by soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. vyzvána k doplnění svých tvrzení ohledně informací, které od žalovaného ohledně jeho majetkové situace získala a jak tyto informace příp. ověřovala, potažmo k označení důkazů k prokázání těchto jejích tvrzení. Jelikož se však k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno dobrodiní tohoto poučení a nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že dostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tak posoudil předmětnou smlouvu dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy; a rozhodnutí SDEU C číslo ve věci OPR-Finance).
22. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 9 643 Kč z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom žalovaného vyzvala výzvou ze dne datum k plnění do datum. Žalovaný tak byl povinen plnit nejpozději dne datum, avšak neučinil tak, ode dne datum je žalovaný ve smyslu § 1970 o.z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky 9 643 Kč právo na úrok z prodlení ode dne datum, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. rozsudku)
23. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky co do částky 1 615 Kč, představující poplatek z prodlení, a co do úroku z prodlení z částky 9 643 Kč od datum do datum, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, od níž žalobkyně své nároky odvíjela (výrok II. rozsudku).
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 227,61 Kč, přičemž tato částka představuje 71,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14,35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 258 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 580 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 080 Kč ve výši 646,80 Kč (výrok III. rozsudku)
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.