Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 65/2021-18

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 70 364,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:

-) částku 12 800 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 12 800 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení,

-) částku 22 600 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 22 600 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: -) částku 12 800 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 12 800 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, -) částku 22 600 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 22 600 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 27. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 29 991 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 18. 12. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 12 283 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 891 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 3 888 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 11. 2. 2019. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne 20. 12. 2017. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině 12 800 Kč a na dlužném poplatku částku 9 872,20 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně hrazena, požadovala žalobkyně též úrok ve výši 29 % ročně z nezaplacené jistiny a to ode dne 12. 2. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 1 200 Kč, po postoupení pohledávky již neuhradila ničeho.

2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 28.8.2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaná zavázala uhradit taktéž částku 28 799 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 888 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 11 1551 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 7 760 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 28. 8. 2019. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední splátku uhradila dne 17. 12. 2017. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině 27 088 Kč a na dlužném poplatku částku 20 604,06 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovanou řádně hrazena, požadovala žalobkyně též úrok ve výši 29 % ročně z nezaplacené jistiny a to ode dne 29. 8. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 7 400 Kč, po postoupení pohledávky již neuhradila ničeho.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

4. Soud v dané věci postupoval v souladu s  a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se v rámci lhůty ve výzvě doručené jí do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřila, ačkoliv byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne 18. 12. 2017 smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 14 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 12 283 Kč představující úrok ve výši 2 504 Kč, úrokovou sazbu 29 %, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 888 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 891 Kč, a to formou pravidelných týdenních splátek po 439 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. RPSN byla stanovena ve výši 236,25 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná dosud uhradila žalobci částku 1 200 Kč, když bylo případně na žalované, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.

6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla uzavřena dne 28. 8. 2017 smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 30 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou půjčkou zavázala uhradit poplatek ve výši 28 799 Kč představující úrok ve výši 3 888 Kč, úrokovou sazbu 29 %, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 7 760 Kč a částku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 11 151 Kč, a to formou pravidelných měsíčních splátek po 2 450 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. RPSN byla stanovena ve výši 107,41 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná dosud uhradila žalobci částku 7 400 Kč, když bylo případně na žalované, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.

7. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na shora uvedené smlouvy o zápůjčce z níže uvedených důvodů je nutno pohlížet jako na neplatně uzavřené. Závěr o neplatnosti obou smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, když žalovaná měla v případě smlouvy ze dne 18. 12. 2017 vedle poskytnuté jistiny ve výši 14 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 12 283 Kč a v případě smlouvy ze dne 28. 8. 2017 vedle poskytnuté jistiny ve výši 30 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 28 799 Kč. Je pravdou, že poplatek byl ve smlouvě o zápůjčce rozdělen na tři části, a to na úrok, částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovanou smlouvu neuzavřela. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná pouze o ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že shora uvedené poplatky nemůžou představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích s tím, že se tak jedná ujednání o úrocích, jejichž výše činí v případě smlouvy ze dne 18.12.2017 75 % ročně a v případě smlouvy ze dne 28. 8. 2017 ve výši 47,9 % ročně. Jedná se tak dle o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v prosinci roku 2017 činila 8,03 % ročně a v srpnu roku 2017 činila 8,95 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro kterou by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Soud současně uvádí, že v tomto případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvu nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalované, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. .

8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení , když dle platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila celkem o částku 44 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná před postoupením pohledávek uhradila celkem částku 8 600 Kč, po postoupení pohledávek neuhradila ničeho. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalované, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 35 400 Kč uhradila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne 14. 2. 2020. Dle se oznámení dostalo do sféry žalované dne 19. 2. 2020 a do 10 dne od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 29. 2. 2020. Jelikož tak neučinila, dostala se od 1.3.2020 do prodlení s plněním svého závazku. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout.

9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož by měla v řízení převážně úspěšná žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalované nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodoval dle a stanovil žalovanému ke splnění běžnou třídenní lhůtu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.