Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 786/2003

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

Vrchní soud v Praze napadeným usnesením potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7.4.2003, čj. -10, kterým soud prvního stupně zastavil podle ustanovení (dále jen „“) řízení z důvodu, že odpůrkyně zanikla bez právního nástupce.

Navrhovatel podal proti usnesení odvolacího soudu včasné dovolání. Pokud jde o jeho přípustnost, odkazuje na ustanovení a Důvodnost tohoto dovolání spatřuje v nesprávném právním posouzení otázky procesního nástupnictví po žalované a dále v tom, že řízení trpí vadami uvedenými v Konkrétně namítá, že soudy obou stupňů pochybily, když po zániku žalované nepokračovaly v řízení s posledními akcionáři žalované, na které přešel její majetek a zřejmě i závazky. Těmto osobám měly soudy ustanovit procesního opatrovníka a pokračovat v řízení. Další pochybení soudů spatřuje navrhovatel v tom, že se nezabývaly otázkou možné procesní účasti investiční společnosti, jež obhospodařuje a spravuje majetek existujících právních nástupců žalované, v řízení. Soudy se však nejenže těmito otázkami nezabývaly, ale dokonce ani řádně nezdůvodnily proč tak neučinily. Tím byl navrhovatel zkrácen na svém ústavně garantovaném právu na spravedlivý proces a na soudní ochranu. Namítá také že tím, že se v celém řízení rozhodovalo bez nařízení jednání, odňaly soudy navrhovateli možnost jednat před soudem i možnost požádat o připuštění dovolání. Dále navrhovatel uvádí, že v řízení o výmazu žalovaného z obchodního rejstříku soud neopodstatněně upírá účast osobám, na které v důsledku výmazu z obchodního rejstříku přechází majetek a zřejmě i závazky vymazávaného subjektu. V této souvislosti dovolatel odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.9.2002, sp. zn. . S ohledem na výše uvedené dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „“).

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podmínky stanovené v ustanovení daná věc nesplňuje, neboť odvolací soud nerozhodoval ve věci samé.

Existenci vady dle ustanovení Nejvyšší soud nezjistil. Odnětím možnosti jednat před soudem dle se rozumí takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu dává (např. právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy apod.). O vadu ve smyslu ustanovení jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy a jestliže se takový nesprávný postup projevil v průběhu řízení a nikoliv také při rozhodování.

V projednávané věci dovolatel spatřuje nesprávnost v tom, že se soudy nepostupovaly tak, aby odstranily odstranitelnou překážku řízení, ale řízení zastavily. Rozhodnutí o zastavení řízení a jeho následné potvrzení odvolacím soudem je založeno na názoru soudu, že žalovaná zanikla bez právního nástupce. Tento hodnotící úsudek soudů, projevený v rozhodnutích, pak není nesprávným postupem „v průběhu řízení“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.11.1997, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura pod číslem 42/98).

Námitka dovolatele, že vzhledem k tomu, že oba soudy rozhodly bez nařízení jednání, mu byla odňata možnost jednat před soudem, není opodstatněná. Dle není v řízeních o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob třeba nařizovat jednání. Soudní praxe i právní teorie (srov. např. Bureš, J. - Drápal, L. - Mazanec, M.: . Komentář. 4. vydání, Praha, C. H. Beck 2000, str. 621) se však při výkladu tohoto ustanovení již dříve sjednotila v názoru, že provádí-li soud dokazování musí vždy nařídit jednání. V tomto případě však soudy založily svá rozhodnutí na zjištění, že odpůrkyně byla ke dni 1.12.1999 vymazána z obchodního rejstříku, tedy na skutečnosti, která je soudu známa z jeho činnosti a kterou není třeba dokazovat. Pokud jde o námitku navrhovatele, že mu postupem odvolacího soudu bylo znemožněno požádat o připuštění dovolání, není ani tato námitka důvodná, neboť tak dovolatel mohl učinit při podání dovolání. Postup soudů byl tedy v souladu se zákonem, a řízení tak vadou ve smyslu ustanovení netrpí.

Protože Nejvyšší soud nezjistil ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení a je odmítl.

K námitce dovolatele, že rozhodnutí obou soudů nejsou dostatečně odůvodněna, Nejvyšší soud uvádí, že pokud by takovýto nedostatek existoval, neodnímal by navrhovateli možnost jednat před soudem, neboť soudy by jím neodňaly účastníku žádné z procesních práv, která mu zákon přiznává, ale tento nedostatek by byl vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jestliže je dovolání přípustné, je k takové vadě dovolací soud podle ustanovení povinen přihlédnout i bez návrhu. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci dovolání přípustné není, dovolací soud se případnou existencí uvedené vady nezabýval.

Pokud jde o odkaz dovolatele na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.9.2002, sp. zn. , v souvislosti s jeho námitkami proti postupu rejstříkového soudu, dovolací soud uvádí, že v tomto řízení se těmito námitkami nemůže zabývat.

S ohledem na skutečnost, že společnost M. I. F. a. s. byla ke dni 12.9.2001 vymazána z obchodního rejstříku, rozhodl soud o náhradě nákladů dovolacího řízení, jak je uvedeno ve výroku.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 6. dubna 2004

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu